Další v řadě: Mercedes-Benz ustupuje od plánu vyrábět od roku 2030 pouze elektromobily

Automobilka Mercedes-Benz už nevidí rok 2030 jako mezník, kdy dokončí svůj přechod k čistě elektrickým vozidlům. Takový cíl si vytkla v roce 2012, jenže malá poptávka po elektrických autech ji donutila změnit plány.   

Automobilka Mercedes-Benz už nevidí rok 2030 jako mezník, kdy dokončí svůj přechod k čistě elektrickým vozidlům. Takový cíl si vytkla v roce 2012, jenže malá poptávka po elektrických autech ji donutila změnit plány.   

Celý článek
0

Politika v byznysu aneb Už ani králíka od „dezoláta“ Jandejska

Šéf Rohlíku Tomáš Čupr samozřejmě může bojkotovat firmu Rabbit jednoho z vůdců protestujících zemědělců Zdeňka Jandejska. Otázka zní, jestli je to dobré pro byznys, který založil.

Šéf Rohlíku Tomáš Čupr samozřejmě může bojkotovat firmu Rabbit jednoho z vůdců protestujících zemědělců Zdeňka Jandejska. Otázka zní, jestli je to dobré pro byznys, který založil.

Celý článek
0

Warren Buffett hlásí návrat obřích zisků. Stíny však zůstávají

Konglomerát Berkshire Hathaway v čele s legendárním investorem měl loni provozní zisk o 21 procent vyšší než v roce 2022. Především zásluhou pojišťovnictví.

Konglomerát Berkshire Hathaway v čele s legendárním investorem měl loni provozní zisk o 21 procent vyšší než v roce 2022. Především zásluhou pojišťovnictví.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Nová studie: „Chytré drogy“ činnost mozku nezlepší

Nejrůznější povzbuzovače a stimulanty zdravým lidem spíš ztěžují řešení problémů, než aby jim pomáhaly.

Nová studie: „Chytré drogy“ činnost mozku nezlepší
Američané zneužívají stimulační prostředky, jako je Adderall, který slouží k léčbě poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). | foto Shutterstock.com

Víc než šest měsíců se už Američané potýkají s nedostatkem dextroamfetaminu (známějšího pod označením Adderall) a metylfenidátu (Ritalin). Oficiálně se tyto stimulační přípravky používají k léčbě poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

Neoficiálně jsou tyto léky mezi svými přívrženci známé jako „nootropika“ – chemické substance, které údajně podporují mozkovou činnost. Studenti a lidé pracující například v technologických či finančních společnostech je berou v naději, že jim zlepší soustředění a schopnost řešit komplikované problémy.

Podle nejnovější vědecké studie je to však patrně omyl. Takzvané „chytré drogy“ zdravým lidem naopak řešení problému spíš komplikují, než aby jim pomáhaly.

Problém batohu

Ve studii publikované v polovině června v Science Advances popisuje skupina výzkumníků vedená Peterem Bossaertsem z Cambridgeské univerzity, jak testovali účinky Adderallu, Ritalinu a další stimulační drogy jménem Modafinil (Provigil) na čtyřiceti zdravých lidech. Zajímala je jejich schopnost optimalizovat problémy. Dali účastníkům k řešení takzvaný „problém batohu“, při němž měli za úkol přijít na to, které předměty mají vložit do zavazadla.

Cílem bylo maximalizovat hodnotu předmětů, aniž by došlo k překročení povolené nosnosti batohu. Výzkumníci použili několik testů s odlišnou obtížností, různými hmotnostními limity a seznamy předmětů.

Účastníci navštívili laboratoř čtyřikrát ve čtyřech různých dnech. Každý den dostali buď placebo, nebo některý z povzbuzujících přípravků. Jednalo se o dvojitě zaslepenou studii, což znamená, že ani účastníci, ani výzkumníci podávající prášky nevěděli, co komu v daný den dávají. A zjistili, že účastníci dosáhli o něco horších konečných výsledků po podání povzbuzující drogy.

Drogy celkově nesnížily schopnost účastníků nalézt optimální řešení. Účastníci je dokázali odhalit zhruba v polovině případů, ať už dostali povzbuzovač, nebo placebo. Při všech testech však „chytré drogy“ způsobily mírný pokles hodnoty předmětů v batohu, čímž zhoršily výsledek neoptimálních řešení.

Nejpozoruhodnější bylo patrně to, jak drogy změnily způsob, jímž lidé přistoupili k řešení problému. Po požití Adderallu či Ritalinu (nikoli Provigilu) strávili účastníci nad svými batohy mnohem víc času, než když dostali placebo. (Účastníci měli na vyřešení každého problému čtyři minuty, ale mohli jej dokončit dříve, pokud se domnívali, že našli dobré řešení.) Konkrétně po podání Ritalinu byly subjekty při řešení úkolů asi o padesát procent pomalejší. To zhruba odpovídalo zpoždění předpokládanému při přechodu mezi nejsnazším a nejtěžším testem při podání placeba.

Jako by vyhazovali dílky do vzduchu

Onen dodatečný čas strávili lidé poněkud nahodilým vkládáním věcí do batohu a jejich vyndáváním ven. Autoři studie posuzovali produktivitu každého kroku měřením, o kolik zvýšil hodnotu celého batohu, a zjistili, že účastníci jsou asi o devět procent méně produktivní, když je jim podána „chytrá droga“, než když dostanou placebo. „Vypadalo to, jako by se pokoušeli složit puzzle náhodným vyhazováním dílků do vzduchu,“ říká Bossaerts. 

Autoři uvádějí, že drogy na jedné straně zvýšily motivaci lidí a pomohly jim vyvinout při řešení problému větší úsilí, tyto přínosy však více než znegoval fakt, že drogy snížily kvalitu jejich práce. Jinými slovy, lidé se víc snažili, ale byli méně schopní. Míra zhoršení výkonu pod vlivem drog se odvíjela od toho, jak zdatný byl při řešení úkolů účastník bez nich. Ti nejschopnější řešitelé při podání placeba se po podání drog propadali na úplné dno.

Konzumace stimulantů je naprosto běžná zejména mezi programátory a finančníky. Podle jednoho průzkumu mezi 6500 americkými vysokoškolskými studenty užívá čtrnáct procent z nich drogy pro neléčebné účely.

Přibývá však důkazů, že tyto povzbuzující látky nijak nezlepšují kognitivní schopnosti lidí, kteří je nepotřebují. Nedostatek stimulantů tedy může být pro šéfy technologických firem a jejich výkonné zaměstnance, kteří se chtějí v rozumnou hodinu dostat domů, vlastně dobrou zprávou.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.