Snímek z Hubble Space Telescope
Foto: NASA, ESA, CSA, STScI, C. Kirkpatrick (Northwestern), Aswin Suresh (Northwestern)
Kam mizí obří hvězdy? Astronomové nemají jasno
Očekávali velkolepé exploze. Místo toho některé z největších hvězd prostě mizí. Pomoci s vysvětlením má teleskop Jamese Webba.
bac
Astronomové si v posledních letech začali všímat podivné věci. Některé z největších hvězd ve vesmíru prostě chybí.
Podle teorie by hvězdy s hmotností alespoň osmkrát vyšší než Slunce měly na konci života explodovat jako takzvané supernovy s kolapsem jádra. Jenže realita tomu úplně neodpovídá. Podle serveru National Geographic je těchto explozí méně, než by mělo být.
Od roku 1987 se podařilo zachytit zhruba 30 takových supernov. Většinou šlo o červené veleobry, tedy velmi jasné a hmotné hvězdy v závěrečné fázi života. Ty největší z nich ale mezi pozorovanými případy nápadně chybí.
Jedním z vysvětlení jsou takzvané zmařené supernovy. To je scénář, kdy hvězda sice zkolabuje, ale nedojde k viditelné explozi. Gravitace převládne natolik rychle, že hvězda se prakticky okamžitě propadne do černé díry a z pohledu pozorovatelů zmizí.
„Místo exploze se mohou jednoduše zhroutit samy do sebe a okamžitě vytvořit černou díru,“ vysvětluje astronom Charlie Kilpatrick ze Northwestern University.
Druhá možnost je méně dramatická, ale neméně problematická. Hvězdy se na konci života zahalí do hustého oblaku prachu, který pohltí jejich světlo. Pro klasické teleskopy pak vypadají slabší, než ve skutečnosti jsou, nebo úplně zmizí z dohledu.
Právě tady přichází na scénu Webbův Space Telescope. Na rozdíl od Hubble Space Telescope dokáže pozorovat v infračerveném spektru, které proniká prachem.
Klíčový moment přišel při zkoumání supernovy 2025pht v galaxii NGC 1637. Hubbleův teleskop hvězdu před výbuchem neviděl. Webb ano. Ukázalo se, že šlo o silně zaprášeného červeného veleobra.
Hubbleův teleskop hvězdu před výbuchem neviděl. Webb ano
Foto: NASA, ESA, CSA, STScI, C. Kirkpatrick (Northwestern), Aswin Suresh (Northwestern)
„Podařilo se nám najít hvězdu, která vybuchla,“ říká Kilpatrick. To naznačuje, že část „chybějících“ hvězd se ve skutečnosti jen skrývá.
Jenže tím záhada nekončí.
Další studie, na kterém se podíleli vědci z Kolumbijské univerzity, pracuje s opačným scénářem. V archivech infračervené observatoře NEOWISE našli objekt v galaxii Andromeda, který náhle zjasnil a pak zmizel.
„Přešlo to od stavu superjasné hvězdy k tomu, že tam není vůbec nic,“ popisuje astronom Kishalay De.
Otázkou zůstává, co přesně se stalo. Mohlo jít o zmařenou supernovu, ale i o jiné jevy, například splynutí hvězd nebo extrémní zahalení prachem.
Do debaty vstupují i další týmy, například z Liverpool John Moores University, které upozorňují, že některé „zmizelé“ hvězdy mohou být stále přítomné, jen skryté před našimi přístroji.
Webb nicméně přivedl vědce blíže k rozluštění záhady než kdykoli předtím. Aswin Suresh a Charlie Kilpatrick už zaměřili pohled na další červené veleobry, kteří se zdají být připraveni na velkolepé finále.
„Bude zajímavé sledovat, zda některé z těchto hvězd v budoucnu vybuchnou,“ říká Suresh.