Nový systém podle ČHMÚ pomůže lépe chránit ohrožené skupiny během vln veder
Shutterstock.com
Počasí
Konec varování jen podle teplot. Meteorologové spouštějí nový systém výstrah
Český hydrometeorologický ústav od července mění systém výstrah před nebezpečným počasím. Nově bude více zohledňovat skutečné dopady na zdraví, dopravu i infrastrukturu místo samotných meteorologických hodnot.
msk
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) od začátku července zavádí nový systém výstrah před nebezpečnými meteorologickými jevy. Změna má přinést především srozumitelnější informace a větší důraz na skutečné dopady počasí na lidi, dopravu i infrastrukturu.
Dosavadní systém vycházel hlavně z klimatologických hodnot, například z očekávaných teplot nebo množství srážek. Nově budou meteorologové více hodnotit, jaké následky může konkrétní situace způsobit. V úvahu se tak bude brát například nasycenost půdy, riziko komplikací v dopravě nebo pravděpodobnost vzniku námrazy. Redakci Hrotu to sdělil Michal Hoblík ze společnosti Aspen.PR
Změní se také struktura výstrah. Varování před vysokými a nízkými teplotami se rozdělí podle toho, zda představují riziko pro zdraví obyvatel, nebo především pro hospodářství a infrastrukturu. Podle ČHMÚ to pomůže lépe chránit zejména seniory, děti a další ohrožené skupiny během vln veder nebo silných mrazů.
Dokonalý restart: japonská lesní tradice v srdci Bavorského lesa
Jednodušší bude i systém zimních výstrah. Dosavadní kategorie sněhové pokrývky, sněhových srážek a dalších sněhových jevů se sloučí do jedné skupiny.
Výstrahy před námrazou se nově rozdělí na rizika pro pozemní komunikace a na námrazu vznikající na nadzemních objektech. Tři stupně nebezpečí zůstávají beze změny – žlutý, oranžový a červený.
Podle společnosti VARS, která se zabývá inteligentními dopravními systémy, jde o krok správným směrem. Pro správce silnic totiž není rozhodující samotná informace o teplotě nebo výšce sněhové pokrývky, ale především to, jak počasí ovlivní provoz.
„Nový přístup ČHMÚ dobře odpovídá směru, kterým se ubírá i digitalizace dopravy. Pro správce komunikací nebo krizové štáby je informace o samotné teplotě nebo úhrnu srážek často až druhotná. Mnohem důležitější je vědět, jaký bude skutečný dopad na provoz,“ říká Robert Knap z VARS.
Varování před vysokými a nízkými teplotami se rozdělí podle toho, zda představují riziko pro zdraví obyvatel.
Stejné množství mokrého sněhu může mít například zcela odlišné dopady v horských oblastech a během ranní dopravní špičky ve městě. Riziko představují také mosty, stinné úseky nebo místa se zvýšenou vlhkostí, kde vzniká námraza dříve než jinde.
Moderní dopravní systémy dnes dokážou meteorologická data propojit s informacemi o intenzitě dopravy, pohybu vozidel zimní údržby, nehodovosti nebo aktuálním stavu silniční sítě. Díky tomu lze přesněji určit nejrizikovější místa a lépe plánovat preventivní zásahy.
Podle odborníků tak nový systém výstrah představuje důležitý krok směrem k modernímu řízení dopravy i krizovému řízení. Místo samotných čísel nabídne informace o tom, jaké riziko počasí skutečně představuje a kde bude potřeba reagovat nejrychleji.
