Tomio Okamura (SPD) a ředitel ČRo René Zavoral
Michal Čížek, Hrot24
Poslanecká novela může připravit Český rozhlas až o 370 milionů korun ročně
Návrh skupiny koaličních poslanců má osvobodit část domácností a menších firem od rozhlasových a televizních poplatků. Český rozhlas tvrdí, že by ho změna mohla připravit až o 370 milionů korun ročně. Dopad by podle vedení zasáhl regionální vysílání, zpravodajství, původní tvorbu i pracovní místa.
msk, čtk
,
Debata o financování veřejnoprávních médií dostává další konkrétní čísla. Český rozhlas odhaduje, že poslanecká novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích by ho mohla připravit o 360 až 370 milionů korun ročně. Pro instituci, která letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy korun, by šlo o zásah v řádu více než desetiny ročních příjmů.
Rozhlas tvrdí, že takový výpadek by se neobešel bez omezení služeb pro posluchače. Podle generálního ředitele Reného Zavorala by se změna promítla do šíře veřejné služby i do zaměstnanosti. ČRo uvádí, že by mohl zrušit zhruba 200 pracovních míst z celkových 1350 a ukončit spolupráci se stovkami externistů.
Návrh poslanců vedených místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem z hnutí ANO má osvobodit od poplatků vybrané skupiny obyvatel a firem. Týkat se má například samostatně žijících seniorů, nezaopatřených dětí, osob se zdravotním postižením nebo firem do 50 zaměstnanců. Politicky jde o srozumitelnou úlevu pro části veřejnosti. Finančně ale Český rozhlas upozorňuje, že návrh neřeší, kdo výpadek příjmů nahradí.
Výpadek bez kompenzace
Zavoral kritizuje především to, že poslanecký návrh podle něj významně snižuje příjmovou základnu rozhlasu, aniž by jasně doložil dopady a zajistil jejich kompenzaci. Pokud by novela prošla v navržené podobě, rozhlas by podle něj musel omezit rozsah služeb a znovu snižovat počet pracovních míst.
Ohroženo by podle vedení ČRo bylo zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty a obsah určený dětem, mladým posluchačům i seniorům.
To je jádro sporu. Zastánci návrhu mohou argumentovat úlevou pro domácnosti a menší firmy. Rozhlas ale upozorňuje, že veřejná služba má fixní náklady, redakční síť, regionální strukturu a dlouhodobé závazky. Výpadek několika set milionů korun se proto podle něj nedá vyřešit pouze běžnými úsporami v administrativě.
Firmy lze spočítat přesněji, domácnosti jen odhadnout
Dopad na právnické osoby lze podle Českého rozhlasu vyčíslit poměrně přesně. Výpadek u firem by měl činit 46,5 milionu korun ročně.
Složitější je odhad u fyzických osob. Tam rozhlas upozorňuje na absenci přesných dat o složení domácností. Celkový maximální výpadek u domácností odhaduje přibližně na 320 milionů korun. Dohromady se tak potenciální roční ztráta příjmů dostává k uváděným 360 až 370 milionům korun.
Rozhlas zároveň připouští, že dopad nemusí nastat okamžitě v plné výši. Bude záležet na tom, jak rychle se domácnosti nové právní úpravě přizpůsobí a jak rychle se nově osvobození poplatníci z evidence odhlásí. Výpadek by se proto mohl projevovat postupně v horizontu měsíců, případně jednoho až dvou let.
Škrty by nešly jen přes provoz
Český rozhlas uvádí, že by musel přistoupit k revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku i plateb kolektivním správcům. Část úspor by ale podle něj nevyhnutelně zasáhla také programovou nabídku.
Právě to je v debatě o veřejnoprávních médiích klíčové. Úspory se často popisují jako technická otázka efektivity. U médií s celostátním, regionálním i specializovaným vysíláním ale hranice mezi provozními úsporami a omezením obsahu nemusí být ostrá. Pokud se škrtá v redakcích, výrobě, externí spolupráci nebo regionech, dopad se dříve či později projeví v programu.
Rozhlas proto varuje nejen před ztrátou peněz, ale před zmenšením své role. Regionální studia, krizové zpravodajství, kulturní obsah nebo pořady pro menší cílové skupiny patří k oblastem, které jsou komerčně slabší, ale veřejnoprávně obhajitelné. Právě ony bývají při tlaku na rozpočet nejzranitelnější.
Souboj dvou cest financování
Poslanecký návrh navíc přichází v době, kdy se připravuje širší změna financování veřejnoprávních médií. Vláda má 15. června projednat zákon, který má převést financování z poplatků na státní rozpočet.
Vzniká tak dvojí politický pohyb. Na jedné straně poslanecká novela okamžitě zužuje okruh poplatníků. Na straně druhé se chystá systémová změna, která by mohla poplatkový model nahradit financováním ze státního rozpočtu.
Pro Český rozhlas i Českou televizi je to zásadní. Poplatky sice patří k dlouhodobě nepopulárním platbám, ale vytvářejí určitou institucionální vzdálenost mezi veřejnoprávními médii a vládou. Přechod na státní rozpočet by mohl tuto debatu posunout od otázky výše poplatků k otázce politické nezávislosti a předvídatelnosti financování.
Česká televize už dříve předběžně vyčíslila dopad poslanecké novely na zhruba jednu miliardu korun ročně. Dohromady tak veřejnoprávní média varují před výpadkem, který by se pohyboval v řádu miliard.
Administrativní rizika
Český rozhlas v připomínkách ministerstvu kultury upozorňuje také na praktické problémy návrhu. Podle něj může novela vyvolávat interpretační nejasnosti, zvyšovat administrativní zátěž a komplikovat správu evidence poplatníků.
Jde například o vymezení nově osvobozených subjektů, chybějící kontrolní mechanismy, problematická přechodná ustanovení nebo krátkou dobu pro zavedení změn. To je důležité zejména proto, že návrh pracuje s různými typy domácností a subjektů. V praxi by tak bylo nutné určovat, kdo skutečně nárok na osvobození má a kdo nikoli.
Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů započítal také výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu. Chce také, aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona z roku 2025.
Politická úleva, institucionální náklad
Návrh má silný politický potenciál. Osvobození seniorů, dětí, zdravotně postižených nebo menších firem od poplatků se dobře komunikuje a v době tlaku na rozpočty domácností může být veřejně populární.
Zároveň ale ukazuje klasický problém veřejnoprávního financování. Každé zúžení okruhu poplatníků má někoho potěšit, ale pokud není nahrazeno jiným stabilním příjmem, musí se projevit na druhé straně. Buď v omezení služeb, nebo ve větší závislosti na státním rozpočtu.
Český rozhlas se proto snaží debatu posunout od otázky, kdo nebude platit, k otázce, co za nevybrané peníze přestane vznikat. V této logice nejde jen o účetní výpadek 370 milionů korun. Jde o spor, jak velkou a jak nezávislou veřejnou službu má stát chtít a platit.
