Plán rychlovlaků naráží: stát nemá jasno ve financování ani přínosech
Shutterstock.com
NKÚ: Česko není připraveno na vysokorychlostní tratě, chybí finance i dohody
Česká republika zatím nemá vytvořené podmínky pro efektivní výstavbu plánované sítě vysokorychlostních železnic, která má být dokončena kolem roku 2050. Upozorňuje na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval hospodaření s prostředky určenými na přípravu projektu. Podle jeho závěrů stát neurčil zdroje financování, nedokončil jednání se sousedními zeměmi a neprokázal plně očekávané přínosy projektu. Ministerstvo dopravy však oponuje, že závěry kontroly už neodpovídají aktuální podobě projektu.
čtk, msk
,
Kontrola se zaměřila na období od roku 2020 do října 2025 a zahrnovala ministerstvo dopravy i Správu železnic. NKÚ upozorňuje na významné riziko, že klíčové přínosy projektu — úspora času, rozvoj regionů nebo snížení nákladů dopravců — se nemusí naplnit. „K úspoře času je nutná výstavba ucelených tras i modernizace nádraží,“ uvádí úřad. Upozorňuje přitom na nesoulad v harmonogramu: modernizace železničního uzlu Praha je plánována až na rok 2047, zatímco vysokorychlostní trať Praha–Brno má být hotová už do roku 2036.
Sporné přínosy i chybějící dohody
Další rozpor vidí kontrolní úřad v samotném konceptu rozvoje regionů. „Předpokládaný rozvoj regionů je u některých úseků v přímém rozporu s očekávanou úsporou času,“ konstatuje NKÚ. Zastávky a sjezdy na trase sice podporují regionální rozvoj, zároveň ale prodlužují jízdní dobu. Podle Evropského účetního dvora každá mezistanice znamená prodloužení cesty v průměru o čtyři až dvanáct minut.
Zásadní problém představuje i mezinárodní koordinace. V době kontroly neexistovala ani jedna platná smlouva o novém přeshraničním spojení a jednání se sousedními státy nebyla uzavřena. To je přitom pro fungování vysokorychlostní sítě klíčové.
Ministerstvo dopravy nicméně tvrdí, že projekt mezitím prošel revizí. „Stát i Správa železnic se nově soustředí na vybudování páteřní sítě,“ uvedlo ministerstvo s tím, že tento přístup snižuje náklady a umožňuje realističtější financování. Pokračují také jednání se zahraničními partnery — například s Slovenskem bylo podepsáno memorandum, které má usnadnit čerpání evropských prostředků.
Náklady rostou, financování zůstává nejasné
NKÚ se zaměřil také na konkrétní veřejné zakázky. U části z nich zaznamenal výrazné navyšování cen — až o 126 procent oproti vysoutěžené částce. Podle úřadu k tomu přispěla změna zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2023, která zrušila třicetiprocentní limit pro navýšení ceny. „Změna umožňuje navyšovat ceny vzešlé ze soutěžního prostředí, čímž dochází k deformování trhu,“ upozorňuje NKÚ a varuje před rizikem nehospodárného vynakládání veřejných prostředků.
Celkové investiční náklady na síť vysokorychlostních tratí odhaduje NKÚ minimálně na 737 miliard korun. Správa železnic už na přípravu vynaložila 5,6 miliardy korun. Přesto stát dosud nemá jasno, z jakých zdrojů bude samotnou výstavbu financovat.
Ministerstvo dopravy oponuje, že náklady na základní síť se podařilo snížit z původně plánovaných 1,2 bilionu korun přibližně na polovinu. Klíčové podle něj bude spolufinancování z Evropské unie, o jehož rozsahu by mělo být jasno na podzim letošního roku. Ve hře jsou také alternativní modely, například projekty typu PPP.
Resort zároveň připomíná, že všechny plánované vysokorychlostní tratě jsou součástí evropské dopravní sítě TEN-T, která je závazná nejen pro Česko, ale i pro okolní státy. To by mělo být zárukou, že projekt bude pokračovat — i když zatím bez jasného finančního rámce a plné koordinace.
