České reálné mzdy jsou stále pod úrovní roku 2021
Shutterstock.com
Výplaty rostou, ztráta zůstává. Češi mají druhý nejhlubší propad reálných mezd v Evropě
České mzdy letos rostou rychleji než ceny, ztrátu z inflační krize ale zatím nesmazaly. Kupní síla zaměstnanců byla na začátku roku stále o 5,8 procenta nižší než v roce 2021. Mezi 27 evropskými zeměmi sledovanými OECD zaznamenala hlubší propad pouze Itálie.
šéfredaktor
Česká průměrná mzda už překročila padesát tisíc korun a po započtení inflace znovu výrazně roste. Přesto si za ni zaměstnanci stále nekoupí tolik jako před pěti lety.
Reálné mzdy byly v prvním čtvrtletí letošního roku o 5,8 procenta nižší než na začátku roku 2021. Mezi 27 evropskými zeměmi zahrnutými do srovnání OECD dopadla hůře pouze Itálie, kde se kupní síla mezd propadla o 6,1 procenta.
Za Českem následuje Švédsko s poklesem o 4,8 procenta. Reálné mzdy zůstávají pod výchozí úrovní také v Dánsku, Španělsku, na Slovensku, ve Finsku, Irsku a Švýcarsku. V celé eurozóně jsou proti roku 2021 nižší o 1,8 procenta.
Vyšší číslo na výplatnici nestačí
Reálná mzda ukazuje, kolik zboží a služeb si může zaměstnanec za výplatu skutečně koupit. Nestačí proto sledovat, o kolik korun mzda vzrostla. Rozhodující je, zda dokázala překonat růst cen.
Česká nominální mzda se během posledních let zvyšovala, inflační vlna však byla rychlejší. Spotřebitelské ceny v roce 2022 vzrostly v průměru o 15,1 procenta a o rok později o dalších 10,7 procenta.
Reálné mzdy proto v roce 2022 klesly o 9,4 procenta a v následujícím roce o dalších 3,2 procenta. Obrat přišel až v roce 2024, kdy začala inflace ustupovat a mzdy znovu získávat ztracenou kupní sílu.
Růst pokračoval také loni a na začátku letošního roku výrazně zrychlil. Průměrná hrubá mzda v Česku dosáhla v prvním čtvrtletí 50 282 korun. Nominálně meziročně vzrostla o 8,1 procenta a po započtení inflace o 6,4 procenta.
To je silné tempo, které starou ztrátu postupně umazává. Meziroční růst ale porovnává letošek pouze s loňskem. Neznamená automaticky návrat na úroveň roku 2021.
Česko zasáhla mimořádně silná inflace
Důvodem českého zaostávání není jen pomalý růst platů, ale především mimořádně hluboký cenový šok.
Česko zasáhlo rychlé zdražování energií, potravin a bydlení. Domácnosti mají ve spotřebním koši relativně vysoký podíl výdajů na energie a základní zboží, jejichž ceny během krize rostly nejrychleji.
Část zaměstnavatelů zároveň upravovala mzdy se zpožděním. Firmy při vysokých cenách energií a nejistém výhledu ekonomiky nechtěly rychle zvyšovat dlouhodobé personální náklady. Platy tak inflaci doháněly až v době, kdy samotné zdražování začalo polevovat.
Podobný mechanismus OECD pozoruje i v dalších zemích. Kolektivní smlouvy se často neobnovují každý rok a mzdová vyjednávání probíhají postupně. Náprava prudkého poklesu kupní síly proto může trvat několik let.
Polsko a Maďarsko utekly opačným směrem
Rozdíly uvnitř střední Evropy jsou výrazné. Zatímco české reálné mzdy zůstaly pod rokem 2021, v Polsku se zvýšily o 16,5 procenta a v Maďarsku dokonce o 29,8 procenta.
Maďarský výsledek souvisí s nedostatkem pracovníků, rychlým zvyšováním minimální mzdy a snahou zaměstnanců obnovit kupní sílu po silné inflaci. Nejde tedy pouze o důsledek vyšší produktivity ekonomiky.
V eurozóně dosáhla největšího růstu Litva, kde se reálné mzdy zvýšily o 14,8 procenta. Následují Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko a Řecko.
Extrémním případem je Turecko s vypočteným růstem o 78,6 procenta. Ekonomové ale upozorňují na nízkou výchozí úroveň, politicky motivované zvyšování minimální mzdy a pochybnosti o spolehlivosti tureckých inflačních statistik.
Návrat může přijít, ale není jistý
Při současném tempu by české reálné mzdy mohly ztrátu z předchozích let postupně smazat. Vývoj ale závisí na tom, zda mzdy dál porostou rychleji než ceny.
Rizikem je nové zdražení energií, zpomalení ekonomiky nebo oslabení průmyslu. Firmy by v takovém případě mohly omezit přijímání zaměstnanců a přistupovat ke zvyšování mezd opatrněji.
OECD už zaznamenává zpomalování růstu reálných mezd v části vyspělých zemí. Průměrné meziroční tempo v prvním čtvrtletí 2026 kleslo na 2,2 procenta z 2,7 procenta o rok dříve.
Česko je zatím výjimkou, protože zde mzdová obnova naopak zrychlila. Zaměstnanci však stále dohánějí peníze, o které nepřišli na výplatní pásce, ale v obchodě, při placení energií a při splácení bydlení.
Průměrná mzda je dnes výrazně vyšší než v roce 2021. Její skutečná hodnota ale stále nedosáhla tam, kde byla před inflační krizí.
