Andrej Babiš, premiér ČR
Michal Čížek, Hrot24
Babiš a Meloniová chtějí změnit emisní povolenky. Ve hře je 190 milionů kusů i odklad ETS2
Česko a Itálie požadují, aby Evropská unie kvůli energetické krizi zmírnila dopady emisních povolenek na průmysl a domácnosti. Společný návrh premiérů Andreje Babiše a Giorgie Meloniové počítá s omezením stahování povolenek z trhu, vyšší podporou energeticky náročných firem, úpravami pravidel pro elektřinu i možným dalším odkladem ETS2. Evropské instituce už o některých úlevách jednají, zásadní změny ale zatím schváleny nejsou.
šéfredaktor
Česko a Itálie se spojily v úsilí změnit fungování evropské klimatické regulace. Premiér Andrej Babiš a jeho italská kolegyně Giorgia Meloniová představili společný šestibodový balíček návrhů, který chtějí prosadit na říjnovém summitu Evropské rady.
Obě vlády argumentují tím, že kombinace vysokých cen elektřiny, pohonných hmot a emisních povolenek oslabuje konkurenceschopnost evropského průmyslu a zvyšuje riziko přesunu výroby do zahraničí.
Původně se podle dokumentu uvažovalo také o dočasném pozastavení celého systému EU ETS. Protože však takový krok nemá dostatečnou podporu, Praha a Řím nyní prosazují cílenější zásahy, které by podle nich mohly přinést úlevu bez změny dlouhodobých klimatických cílů EU.
Na trhu by mohlo zůstat 190 milionů povolenek
Nejvýraznější požadavek se týká takzvané rezervy tržní stability neboli MSR, která reguluje množství emisních povolenek dostupných na evropském trhu.
Podle současných pravidel má být mezi zářím 2026 a srpnem 2027 staženo z aukcí přibližně 190 milionů povolenek. Praha a Řím chtějí tento mechanismus dočasně omezit nebo pozastavit.
V případě dalšího výrazného zhoršení energetické situace připouštějí také mimořádné uvolnění povolenek, které už jsou v rezervě.
Větší nabídka emisních povolenek by mohla vytvořit tlak na jejich nižší cenu, a tím snížit náklady elektráren, hutí, cementáren a dalších průmyslových provozů. Pokles ceny ale není automatický, protože záleží i na poptávce, vývoji energetického trhu a očekávání obchodníků.
Rada EU už v září přijala vlastní vyjednávací pozici k úpravě rezervy tržní stability. Jde však o jiný, užší návrh, který ještě musí projít jednáním s Evropským parlamentem.
Česko-italská iniciativa požaduje další zásahy do aktuálního fungování systému.
Průmysl má získat více povolenek zdarma
Druhou oblastí je podpora energeticky náročného průmyslu.
Česko a Itálie chtějí, aby Unie zmírnila postupné omezování bezplatných emisních povolenek v odvětvích, která zatím nemají ekonomicky dostupnou technologii umožňující výrazné snížení emisí.
Týkat se to může například ocelářství, cementářství nebo dalších průmyslových provozů, které konkurují výrobcům ze zemí s méně nákladnou klimatickou regulací.
Evropské instituce už určité zmírnění připravují. Rada EU 16. září podpořila návrh využít přibližně 88 milionů povolenek a dalších 33 milionů dosud nepřidělených povolenek k posílení bezplatné alokace pro vybraná energeticky náročná odvětví.
Podle odhadu Evropské komise by opatření mohlo dotčeným firmám přinést úsporu přibližně šest miliard eur, tedy zhruba 146 miliard korun.
Opatření ale ještě není definitivně schváleno. Rada přijala vyjednávací pozici a konečná podoba musí vzejít z legislativního jednání s Evropským parlamentem.
Praha a Řím požadují také dočasné zpomalení nebo pozastavení rušení bezplatných povolenek u některých odvětví zahrnutých do uhlíkového cla CBAM.
Další část návrhu míří přímo na cenu elektřiny.
Když cenu na velkoobchodním trhu určuje uhelná nebo plynová elektrárna, do její nabídky se promítají i náklady na emisní povolenky. Česko a Itálie proto navrhují prověřit dočasné omezení dopadu těchto nákladů na tržní cenu elektřiny.
Zároveň chtějí prodloužit přechodnou roli zemního plynu za rok 2035 a posílit uznání jaderné energetiky v evropských pravidlech pro udržitelné investice.
Další odklad ETS2 a mírnější pravidla pro dovoz plynu
Politicky nejcitlivějším bodem je nový systém emisních povolenek ETS2, který se vztahuje zejména na paliva pro silniční dopravu a vytápění budov.
Jeho plné spuštění je naplánováno na rok 2028. Česko s Itálií nyní žádají Evropskou komisi, aby termín znovu posoudila.
Pokud by zavedení ETS2 během současné energetické krize výrazně zvýšilo ceny pohonných hmot a vytápění nebo dále zhoršilo konkurenceschopnost evropského průmyslu, požadují obě vlády jeho další odložení.
Evropské instituce už mezitím dosáhly předběžné dohody na posílení cenových pojistek ETS2. Ta má mimo jiné umožnit uvolnění až 40 milionů dodatečných povolenek při překročení stanovené cenové hranice.
Společný plán Prahy a Říma obsahuje také požadavek na dočasné pozastavení některých povinností evropského metanového nařízení, které mají od ledna 2027 dopadnout na dovozce fosilních paliv. Obě vlády argumentují rizikem omezení přístupu k alternativním dodavatelům plynu a ropy.
Posledním bodem je přísnější dohled nad obchodováním s povolenkami a větší transparentnost finančních pozic na uhlíkovém trhu.
Česko a Itálie přitom zdůrazňují, že nechtějí rušit dlouhodobé klimatické cíle EU, ale přizpůsobit některé nástroje mimořádné energetické situaci.
Evropský systém obchodování s emisemi má ovšem také své zastánce. Evropská komise ho považuje za důležitý mechanismus pro snižování emisí, podporu investic do čistších technologií a financování energetické transformace. Rozsáhlé oslabení cenového signálu by podle tohoto přístupu mohlo zpomalit potřebné investice.
Další postup má být předmětem jednání evropských lídrů 15. a 16. října. Očekávaným výsledkem může být politické zadání pro Komisi, nikoli automaticky okamžitá změna pravidel.