V Global Outsourcing AI Readiness Indexu poradenské společnosti Ataraxis získalo Česko 66,9 bodu ze sta. Mezi 25 hodnocenými outsourcingovými destinacemi skončilo sedmé, těsně před Jihoafrickou republikou a za Chile.

Ve střední a východní Evropě obsadilo druhé místo za Maďarskem. Zatímco celkový maďarský výsledek dosáhl 69,1 bodu, Česko svého regionálního konkurenta výrazně překonalo v samotném nasazování AI ve firmách.

Česká síla se podle indexu soustředí do dvou oblastí: podniků a vzdělávání. Slabší je současná pracovní síla a rozšíření umělé inteligence mezi běžnými uživateli.

Firmy jsou dál než jejich lidé

V kategorii podnikového využívání AI získalo Česko 75 bodů a mezi sledovanými zeměmi skončilo čtvrté. Lepšího výsledku dosáhly pouze Indie, Brazílie a Malajsie.

Jde zároveň o nejlepší skóre v celé střední a východní Evropě. Maďarské firmy získaly 67 bodů, polské 48, bulharské 46 a rumunské 42 bodů.

Česko je navíc jedinou hodnocenou zemí regionu, kde podnikové nasazování AI výrazně předstihuje její používání mezi obyvateli. Firemní skóre 75 bodů převyšuje populační výsledek o čtrnáct bodů.

U sousedních zemí je vztah opačný. V Bulharsku je populační používání AI o 36 bodů výše než podnikové nasazení, v Rumunsku o 27 bodů, v Maďarsku o 19 bodů a v Polsku o devět bodů.

České podniky tak podle autorů indexu dokážou technologii převádět do provozu rychleji, než se stává běžnou součástí života a práce celé společnosti.

To může znamenat, že zavádění AI táhne relativně úzká skupina velkých firem, technologických podniků a specializovaných týmů. Zbytek pracovního trhu se přizpůsobuje pomaleji.

Skóre není podíl firem používajících AI

Výsledek 75 bodů neznamená, že umělou inteligenci používají tři čtvrtiny českých podniků.

Ataraxis vytváří relativní skóre, které porovnává 25 vybraných outsourcingových ekonomik. Hodnotí mimo jiné rozšíření AI v podnicích, přechod od experimentů k ostrému provozu, používání produktů OpenAI, zastoupení různých odvětví a překážky bránící dalšímu rozšiřování.

Oficiální statistiky proto nabízejí méně oslnivý, ale přesnější pohled na skutečný podíl uživatelů. Podle Eurostatu využívalo v roce 2025 alespoň jednu technologii umělé inteligence 17,6 procenta českých firem s deseti a více zaměstnanci. Unijní průměr dosahoval 20 procent.

Mezi velkými českými podniky ale podíl činil 54,1 procenta. U středních firem to bylo 28,8 procenta a u malých pouze 13,4 procenta.

Právě rozdíl podle velikosti podporuje představu dvourychlostní ekonomiky. Velké firmy mají peníze na data, odborníky, bezpečnost a změnu procesů. Menší podniky často zůstávají u jednotlivých nástrojů nebo pokusných projektů.

Školy představují největší českou výhodu

Ještě lépe než podniky dopadlo Česko v hodnocení budoucího přísunu pracovníků se schopnostmi potřebnými pro práci s AI.

Za vzdělávací systém a rozvoj talentů získalo 81 bodů. Mezi 25 zeměmi skončilo třetí za Malajsií a Indií a dosáhlo nejlepšího výsledku v regionu. Polsko získalo 74 bodů, Maďarsko 69, Bulharsko 66 a Rumunsko 62.

Tato část indexu sleduje výsledky ve vzdělávání, zájem o kurzy AI a generativní umělé inteligence, podíl absolventů technických a přírodovědných oborů i začlenění AI do vzdělávací politiky.

Česko má tedy podle autorů slibnou zásobu budoucích odborníků. Potíž je v přechodném období: studenti a mladí lidé mohou být na novou technologii připraveni podstatně lépe než velká část lidí, kteří jsou na trhu práce dnes.

Eurostat například uvádí, že alespoň základní digitální dovednosti mělo v roce 2025 celkem 91 procent Čechů ve věku od 16 do 29 let, což byl nejvyšší podíl v Evropské unii.

Silná mladá generace ale sama o sobě nevyřeší potřebu rychle přeškolit účetní, obchodníky, personalisty, pracovníky výroby, státní zaměstnance nebo manažery, kteří budou s AI pracovat už během několika příštích let.

Současná pracovní síla zaostává

V kategorii AI gramotnosti pracovní síly získalo Česko 59 bodů a skončilo na děleném devátém místě. V rozšíření umělé inteligence mezi obyvateli obsadilo se 61 body až dvanáctou příčku.

Jde o dva nejslabší české výsledky.

Index zde nehodnotí pouze to, zda lidé někdy otevřeli ChatGPT. Sleduje koncentraci odborníků na AI, velikost a růst vývojářské komunity, schopnost země udržet kvalifikované pracovníky i demografické podmínky.

Slabší výsledek proto může odrážet nedostatek skutečně pokročilých schopností, nikoli jen malý počet příležitostných uživatelů.

Člověk, který nechá chatbot napsat e-mail, ještě nemusí umět ověřit jeho odpověď, bezpečně pracovat s firemními daty, přestavět pracovní proces nebo vyhodnotit, zda automatizace skutečně šetří peníze.

Právě tato hlubší gramotnost bude rozhodovat o tom, zda firmy dokážou z nakoupených nástrojů získat produktivitu, nebo pouze zvýší výdaje za další software.

Hrozí ekonomika dvou rychlostí

Rozdíl mezi podniky a pracovní silou může české ekonomice krátkodobě prospívat. Firmy schopné rychle zavést AI mohou snížit administrativu, zrychlit vývoj, lépe obsluhovat zákazníky a nahradit část práce, pro kterou obtížně hledají lidi.

Dlouhodobě ale hrozí, že vznikne malá skupina vysoce produktivních podniků a zaměstnanců, zatímco zbytek trhu zůstane technologicky pozadu.

Firmy pak budou soupeřit o omezený počet zkušených odborníků. Zaměstnanci bez potřebných schopností mohou naopak zjistit, že se jejich práce proměňuje rychleji, než se dokážou rekvalifikovat.

Česká výzva proto nespočívá jen v přípravě dalších absolventů informatiky. AI gramotnost se musí dostat také do odborného vzdělávání, rekvalifikací a běžného školení uvnitř firem.

Podniky zároveň potřebují měřit skutečný přínos technologie. Počet zakoupených licencí nebo spuštěných pilotních projektů ještě nevypovídá o tom, zda AI zvyšuje produktivitu, nebo jen vytváří další náklady a bezpečnostní rizika.

Sedmé místo není světový žebříček všech zemí

Výsledek je nutné číst s metodickou opatrností.

Ataraxis neporovnává všechny státy světa, ale 25 zemí, které označuje za významné destinace pro outsourcing. V žebříčku proto nejsou například technologicky vyspělé ekonomiky, jako jsou Spojené státy, Německo nebo Británie. Ty autor hodnotí samostatně jako trhy, které outsourcing nakupují.

Sedmé místo tedy neznamená, že je Česko sedmou nejlépe připravenou zemí světa na umělou inteligenci. Znamená, že je sedmé v konkrétní skupině outsourcingových ekonomik a podle metodiky soukromé poradenské společnosti.

Index přesto ukazuje pozoruhodný český paradox. Země má silné vzdělávací předpoklady a firmy, které se nebojí nasazovat nové technologie. Mezi školami a podnikovými projekty ale stojí současná pracovní síla, jejíž schopnosti nerostou stejným tempem.

České podniky už začínají pracovat ve světě umělé inteligence. Jejich největším omezením nemusí být dostupnost technologie, ale počet lidí, kteří ji dokážou využívat smysluplně, bezpečně a se skutečným ekonomickým výsledkem.