Ministr kultury Ota Klempíř
Shutterstock.com
ČT a ČRo čeká změna financování. Ze státního rozpočtu dostanou méně než z poplatků
Česká televize a Český rozhlas mají v příštím roce dostat ze státního rozpočtu dohromady 7,8 miliardy korun. To je méně, než kolik letos obě instituce získají z koncesionářských poplatků. Kritici varují před oslabením stability, vláda mluví o modernizaci a větší kontrole výdajů.
Hrot24, čtk
,
Česká televize a Český rozhlas mají v příštím roce dostat ze státního rozpočtu dohromady 7,8 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), který mění dosavadní systém financování veřejnoprávních médií založený na koncesionářských poplatcích.
ČT má podle návrhu získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,07 miliardy. Jde o částky nižší, než jaké instituce letos očekávají z výběru poplatků – ČT 6,73 miliardy a ČRo 2,48 miliardy korun. Návrh tak fakticky vrací financování přibližně na úroveň roku 2024.
Klempíř návrh představil na tiskové konferenci a označil současný poplatkový systém za „nemoderní“. Financování nově má tvořit samostatnou kapitolu státního rozpočtu, která bude pravidelně valorizována o inflaci, maximálně však o pět procent.
Dalšími příjmy mají být výnosy z reklamy a prodeje práv, přičemž dohled nad hospodařením má vykonávat Nejvyšší kontrolní úřad. „Vládní návrh definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na kvalitní a důvěryhodné zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavy,“ uvedl Klempíř.
Průměrná mzda v České televizi se loni zvýšila na 60.745 Kč
Změna se nedotkne institucionální struktury – ČT a ČRo mají zůstat oddělené a nebudou slučovány. Na jejich fungování mají i nadále dohlížet mediální rady, jejichž způsob volby zůstává beze změny.
Součástí balíčku má být i navazující poslanecký návrh, který by ještě letos zrušil povinnost platit poplatky některým skupinám obyvatel. Dříve se hovořilo například o seniorech nad 75 let, studentech do 26 let nebo firmách.
Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií se zrušením poplatků dlouhodobě nesouhlasí. Upozorňují, že změna může ohrozit stabilitu financování a rozsah veřejné služby. Podle nich také hrozí komplikace při plnění dlouhodobých závazků a memorand o veřejné službě.
Opozice návrh označuje za zásadní zásah do nezávislosti médií. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že jde o „konc systému nezávislého financování veřejnoprávních médií“ a varoval před dopady na projekty ČT. „Snížení rozpočtu o miliardu korun znamená, že některé projekty bude třeba zrušit,“ řekl.
ČT má podle návrhu získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,07 miliardy. Jde o částky nižší, než jaké instituce letos očekávají z výběru poplatků.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že „ve Sněmovně zažije vláda peklo“ a avizoval rozsáhlé obstrukce. Předseda STAN Vít Rakušan varoval před „cestou k postupnému zestátnění médií“ a dodal, že nechce, aby se Česko vydalo „orbánovským směrem“.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmanová návrh označila za „likvidátory českých veřejnoprávních médií“. Lidovecký poslanec František Talíř hovoří o „frontálním útoku na ČT a ČRo“ a slibuje jejich obranu „všemi prostředky“.
Koaliční politici naopak argumentují, že veřejnoprávní média nejsou ohrožena a že nový model je transparentnější a lépe odpovídá praxi v části Evropské unie. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že poplatky v této formě platí pouze menšina zemí EU a některé od nich ustupují.
Sporný návrh tak otevírá jednu z nejvýraznějších mediálních debat posledních let. Zatímco vláda mluví o modernizaci systému financování, opozice varuje před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a chystá ve Sněmovně tvrdý odpor včetně obstrukcí.