Roste celé století, zmizí za pár minut. Středomořský korál láká černý trh
Shutterstock.com
Roste celé století, zmizí za pár minut. Středomořský korál láká černý trh
Řecké úřady odhalily u ostrova Skopelos podezření na rozsáhlý nelegální sběr vzácného červeného korálu.
šéfredaktor
Na pronajaté jachtě používané Italy našly korály, potápěčské vybavení i nástroje k jejich odřezávání. Hodnota zajištěného materiálu byla vyčíslena přibližně na 800 tisíc eur a korál měl podle vyšetřovatelů mířit do Itálie, jednoho z tradičních center jeho zpracování.
Na první pohled může vypadat jako zkamenělá větvička nebo zvláštní mořský kámen. Ve skutečnosti je červený korál Corallium rubrum živočich a zároveň po staletí ceněná luxusní surovina. Jeho tvrdá vápenitá kostra se leští a zpracovává podobně jako drahokam do náhrdelníků, náušnic, přívěsků nebo dekorativních předmětů.
A také může mít mimořádnou cenu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství může nejkvalitnější materiál stát až kolem 5000 eur za kilogram.
Luxus, který roste desítky let
Hodnota červeného korálu nevychází pouze z jeho charakteristické rudé barvy. Je také mimořádně pomalu obnovitelným přírodním zdrojem.
Červený korál patří mezi dlouhověké a velmi pomalu rostoucí organismy. Velké kolonie mohou dosahovat stáří kolem sta let. To znamená, že intenzivní lov dokáže během několika minut odstranit organismus, který na stejném místě vyrůstal po několik lidských generací.
Jeho využívání přitom rozhodně není vynálezem moderního luxusního průmyslu. Červený korál byl ceněným materiálem už v pravěku a později se objevoval ve špercích, náboženském umění, soškách i dalších ozdobných předmětech. Barevná škála sahá od světlých růžových odstínů až po sytě rudou.
Jedním z historických evropských center jeho zpracování se stalo Torre del Greco u Neapole, kde má výroba korálových šperků a kamejí několikasetletou tradici.
Právě Itálie proto patří mezi důležitá místa, kam středomořský korál směřuje. Samotný obchod s ním není automaticky nelegální. Problém nastává ve chvíli, kdy se do legálního řetězce dostane materiál získaný bez povolení nebo v rozporu s pravidly.
Jakmile je navíc surový korál rozřezán, obroušen a zasazen do šperku, dohledání jeho původu se výrazně komplikuje.
Lov není zakázaný. Platí ale přísná pravidla
Červený korál není ve Středomoří chráněn absolutním zákazem lovu. V některých oblastech existuje legální, přísně regulovaný sběr, jehož pravidla mají zabránit tomu, aby se populace vyčerpaly rychleji, než se dokážou obnovovat.
General Fisheries Commission for the Mediterranean při FAO například stanovuje zákaz sběru do hloubky 50 metrů. Mělčí populace tak mají získat prostor k obnově.
Lovit se zároveň nesmějí kolonie, jejichž průměr u základny nedosahuje sedmi milimetrů.
Regulován je dokonce i způsob samotného sběru. Povoleným nástrojem má být kladívko používané potápěčem s dýchacím přístrojem. Státy mají zároveň sledovat objem úlovků, jejich původ, velikost kolonií i intenzitu lovu v jednotlivých oblastech.
Klíčovou otázkou je právě dohledatelnost. GFCM proto prosazuje systémy, které umožní sledovat korál od prvního prodeje až po konečný obchodní řetězec. Cílem je zabránit tomu, aby se nelegálně získaná surovina snadno ztratila mezi legálním materiálem.
Středomořské populace jsou pod tlakem
Obavy o budoucnost červeného korálu nejsou pouze teoretické. Pracovní skupiny GFCM už upozorňovaly na možnost, že některé středomořské populace jsou nadměrně využívány.
Jedním z varovných signálů je zmenšování průměrné velikosti kolonií. Čím častěji se totiž loví větší a hodnotnější kusy, tím více se mění věková a velikostní struktura celé populace.
K tlaku člověka se navíc přidávají další problémy. FAO mezi ně řadí rostoucí teplotu moře, znečištění a nekontrolovaný sběr.
Právě kombinace mimořádně pomalého růstu a vysoké tržní ceny vytváří ideální podmínky pro černý trh. Korál lze získat na relativně malé ploše, snadno přepravit a po opracování může být obtížné určit jeho skutečný původ.
Případ ze Skopelu tuto ekonomiku ukazuje téměř učebnicově. Na plavidle spojovaném s italskou skupinou našly řecké úřady potápěčské vybavení a nástroje ke sběru korálu. Vyšetřování se podle řeckých médií zaměřilo také na možné příjemce materiálu v Itálii a případné další články celé sítě.
Na jedné straně tak stojí luxusní surovina, jejíž kilogram může mít cenu ojetého automobilu. Na druhé organismus, kterému trvá desítky let, než doroste do velikosti atraktivní pro obchodníky.
Právě tento nepoměr dělá z červeného korálu rudé zlato Středomoří – cenné pro šperkaře, lákavé pro nelegální lovce a mimořádně obtížně nahraditelné pro mořský ekosystém.
