První změnou, která od 1. července vstoupí v platnost, je dlouho očekávané snížení odvodů zejména pro menší podnikatele. Prosazený návrh nynější vlády má částečně zvrátit rekordní nárůst odvodů, který zavedl konsolidační balíček bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Ten od roku 2024 postupně zvyšoval minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění OSVČ z původních 25 procent průměrné mzdy až na letošních 40 procent. Minimální vyměřovací základ se tak každý rok zvyšoval o pět procentních bodů. Nyní se vrátí na loňských 35 procent.

Celkové minimální odvody letos dosahují 9026 korun měsíčně, což představuje meziroční nárůst o 1124 korun. Ve srovnání s předchozími lety jde o výrazně rychlejší růst. Zatímco mezi lety 2015 a 2020 vzrostly minimální odvody zhruba o tisíc korun, mezi lety 2020 a 2026 jde už o více než čtyřtisícový nárůst.

Hlavním důvodem zdražení je právě sociální pojištění. To se u minimálních záloh zvýšilo z 1943 korun v roce 2015 na letošních 5720 korun. Samotné zdravotní pojištění rostlo výrazně pomaleji. Od července se minimální zálohy na sociální pojištění sníží na 5005 korun. Přeplatky na sociálním pojistném se živnostníkům vrátí při vyúčtování v příštím roce, pokud si o ně odvody do konce roku nesníží. Změna se týká i těch, kteří jsou v režimu paušální daně.

„Osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou v paušálním režimu, mají možnost požádat Českou správu sociálního zabezpečení o využití přeplatku na úhradu budoucích záloh, nebo na konci roku podat u příslušné Územní správy sociálního zabezpečení žádost o jeho vrácení. Přeplatek je vyplacen nejpozději do 60 dnů od podání žádosti. OSVČ, které jsou v paušálním režimu, si mohou ihned po účinnosti zákona o rozdíl vzniklého přeplatku snížit budoucí zálohy. Tím dojde k vrácení rozdílu mezi dosavadní a novou výší paušálních záloh již v průběhu roku 2026. Pokud tak neučiní, mohou zažádat Finanční správu o vrácení vzniklého přeplatku v rámci ročního zúčtování,“ popsalo postup ministerstvo financí.

Druhou změnou, která se od července dotkne peněženek nemalé řady Čechů, je spuštění nové Centrální evidence psů. Do ní budou muset majitelé a chovatelé nově povinně zaregistrovat každého jednotlivého psa. A v tom vězí háček. Registraci budou totiž provádět veterináři, a to za administrativní poplatek, který si určí jednotlivá veterinární pracoviště sama. V systému se budou evidovat základní informace, jako je plemeno, pohlaví či kastrace, údaje o očkování psů proti vzteklině, včetně informací o chovatelích psů a kontaktních informací pro případ ztráty zvířete. V systému budou také údaje o čipu psa nebo petpasu.

Některá veterinární pracoviště už nový poplatek za registraci do centrální evidence zveřejňují na svých webových stránkách či sociálních sítích. Už nyní jsou tak vidět rozdíly, zatímco některá veterinární pracoviště si za administrativu spojenou s registrací účtují kolem 100 korun, v jiných lze najít poplatek 240 či 300 korun.

Majitelé psů budou mít na registraci čas, nejpozději tak mají učinit při nejbližší vakcinaci proti vzteklině. Povinnost registrace se podle prezidentky Komory veterinárních lékařů Petry Šinové vztahuje na všechny psy. „Každé zvíře se musí zapsat samostatně. Nelze vkládat více zvířat najednou,“ uvedla Šinová. Štěňata z chovných stanic musí být podle ní registrovaná před předáním novému chovateli. Nový chovatel si následně psa přepíše na sebe, nejpozději při vakcinaci na vzteklinu, dodala Šinová. Například kontaktní údaje nebo informace o ztrátě svého psa může zadat i chovatel sám.

Z dat Evropské federace výrobců krmiv pro domácí zvířata (FEDIAF) z roku 2023 vyplývá, že čtvrtina domácností v Evropě vlastní alespoň jednoho psa, jde celkem zhruba o 90 milionů psů. Mezi přední chovatele psů patří Maďaři, Poláci a Rumuni, Češi jsou s 2,23 miliony psy na čtvrtém místě.

Cílem evidence je mimo jiné omezit nelegální obchod se zájmovými zvířaty či efektivněji řešit situace spojené se ztracenými nebo nalezenými psy. Přístup do evidence budou mít vedle veterinářů také obce a policisté. „V případě, že chovatel registraci svého psa neprovede, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč v případě fyzických osob, a do výše 300 000 Kč v případě právnických osob a podnikajících fyzických osob,“ dodává také ke spuštění registru ministerstvo zemědělství.