Úřady vydávaly zdravotní varování zejména pro seniory, děti a chronicky nemocné
Shutterstock.com
Evropa se přehřívá
Červen přinesl rekordní vedra i stovky obětí. Nová studie vysvětluje, proč jsou extrémy stále častější
Rekordní vlna veder si podle Světové zdravotnické organizace vyžádala téměř 1 300 nadměrných úmrtí. Vědci upozorňují, že Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a podobné extrémy budou stále častější.
red
Evropa má za sebou nejteplejší červen v historii měření. Rekordní vedra zasáhla od Španělska až po Skandinávii a podle nové analýzy organizace World Weather Attribution byla jejich hlavní příčinou klimatická změna způsobená lidskou činností.
Vědci analyzovali dlouhodobé teplotní záznamy a dospěli k závěru, že podobně intenzivní červnová vlna veder by byla ještě před zhruba padesáti lety prakticky nemožná.
Tehdejší klima bylo přibližně o 1,1 stupně Celsia chladnější než dnes a srovnatelná událost by přinesla teploty zhruba o 3,5 stupně nižší. Ještě na začátku tohoto století by byly teploty přibližně o dva stupně nižší.
Podle autorů studie se dnes takto rozsáhlá červnová vlna veder vyskytuje s pravděpodobností nižší než jedno procento v daném roce.
Hlavní autor studie Theodore Keeping z Imperial College London uvedl, že bez současné klimatické změny by letošní extrémní vedra v červnu vůbec nenastala.
Extrémní počasí způsobila oblast vysokého tlaku vzduchu označovaná jako „tepelná kopule“, která nad Evropou zadržovala horký vzduch. Samotný meteorologický jev není výjimečný, podle vědců však klimatická změna výrazně zvyšuje jeho intenzitu i dopady.
V některých částech Francie teploty vystoupaly až na 43,8 stupně Celsia. Německo, Rakousko i Maďarsko překročily hranici 40 stupňů, zatímco Velká Británie, Nizozemsko, Dánsko či Švýcarsko se této hodnotě přiblížily. Situaci navíc zhoršovala vysoká vlhkost vzduchu.
Vedra způsobila rozsáhlé problémy napříč Evropou. Hořely parky a lesy, docházelo k výpadkům dopravy, přetížení elektrických sítí i uzavírání škol a některých podniků. Úřady vydávaly zdravotní varování zejména pro seniory, děti a chronicky nemocné.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že do 21. června bylo v Evropě zaznamenáno téměř 1 300 nadměrných úmrtí, z toho přibližně tisíc ve Francii.
V některých částech Francie teploty vystoupaly až na 43,8 stupně Celsia. Německo, Rakousko i Maďarsko překročily hranici 40 stupňů.
Ne všechna byla přímo způsobena vysokými teplotami, statistiky ale ukazují, jak výrazně mohou extrémní vedra ovlivnit veřejné zdraví.
Výzkumníci upozorňují, že Evropa je dnes nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Přispívá k tomu několik faktorů. Úbytek arktického mořského ledu odhaluje tmavou hladinu oceánu, která pohlcuje více sluneční energie.
Méně sněhu během zimy znamená, že půda absorbuje více tepla místo jeho odrážení. Svou roli hraje i čistší ovzduší. Nižší množství aerosolů sice prospívá zdraví, zároveň však do atmosféry proniká více slunečního záření.
Odborníci zároveň připomínají, že řada evropských zemí není na dlouhodobé vlny veder připravena. Mnoho budov, zejména na severu kontinentu, bylo navrženo tak, aby udržovalo teplo v zimě, nikoliv chlad v létě, a klimatizace zde stále není běžnou součástí vybavení.
Autoři studie proto varují, že bez dalšího snižování emisí skleníkových plynů budou podobné extrémní vlny veder v Evropě stále častější a jejich dopady závažnější.
