Čím déle vlna veder trvá, tím víc se horko od rozpálené tmavé střechy dostává dovnitř domu
Shutterstock.com
Horko
Černé střechy rozpálí dům až na 75 °C. Vědci radí jednoduché řešení proti letním vedrům
Černé střechy se během letních veder rozpálí až na 75 °C, zatímco světlé krytiny mohou být o desítky stupňů chladnější. Vědci z CzechGlobe upozorňují, že rozdíl ovlivňuje teplotu v domech, spotřebu energie i přehřívání měst. Přinášejí výsledky měření i doporučení, proč by světlé střechy mohly být účinnější než zelené.
čtk
Vědci sice různými pokusy prokázali rozdíly v zahřívání světlých a tmavých střešních krytin, ale nabídka výrobců i poptávka se v Česku téměř nemění, stále vedou tmavé barvy.
Rozdíly v teplotě krytin v horkých dnech jsou přitom až v desítkách stupňů Celsia, řekl ČTK vedoucí oddělení toků látek a energie Marian Pavelka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
I když má dům kvalitní termoizolaci, stejně se do něj teplo podle odborníka postupně dostává podobně, jako se po nějaké době neudrží teplota nápoje v termosce.
V minulých letech udělal Pavelka s kolegy opakovaná měření různých povrchů střech. Módní černé střechy jsou z pohledu teplot jednoznačně nejhorším řešením.
„Jejich teplota dosahuje za slunečného letního dne vysokých hodnot mezi 65 a 75 stupni. Je to tím, že pohltí i více než 90 procent slunečního záření, které přemění na teplo. To pak částečně proniká do domu a částečně přechází do atmosféry, což zesiluje efekt městského tepelného ostrova,“ řekl Pavelka.
Od doby jejich výzkumu, jehož výsledky prezentovali před dvěma lety, se nic nezměnilo. „Byli jsme s kolegou na stavebním veletrhu a ptali jsme se na zájem o střešní krytiny. Pořád vedou tmavé. Je to vidět, když se člověk rozhlédne po nových rodinných domech. Je to pořád se opakující stejné schéma, tedy světlá fasáda, sedlová střecha a černá, nebo minimálně velmi tmavá krytina,“ řekl Pavelka.
Nedávno udělal ještě další jednoduchý pokus, kdy část lepenkové střechy přetřel bílou barvou. „Rozdíl teplot byl už dopoledne přes 30 stupňů Celsia. Bílá část měla 25 stupňů, lepenka 57,“ řekl Pavelka.
Pokud má dům dobrou termoizolaci a je horko jeden dva dny, teplotu uvnitř si může udržet, ale čím déle vlna veder trvá, tím víc se horko od rozpálené tmavé střechy dostává navzdory izolaci dovnitř. „Je zásadní rozdíl, jestli má střecha 30 nebo 60 stupňů Celsia,“ řekl Pavelka.
Obyčejná bílá krytina udělá často větší službu s výrazně nižšími náklady.
Podílí se nyní na dalším projektu, jehož cílem je zajistit vědecké podklady pro adaptaci měst na zhoršující se letní klimatické podmínky. Na takové, které naznačila letošní rekordní vlna veder, a které se budou podle klimatologů opakovat.
Projekt se jmenuje Re-Urbanex, vede ho slovenská nezisková organizace iCARI a podílí se na něm několik dalších institucí včetně CzechGlobe a uskutečňuje se na brněnské střední škole v Olomoucké ulici.
„Na střeše bude několik typů zelených střech, různé nátěry a budeme měřit jak teplotu na povrchu, tak to, jak se to projeví ve třídách,“ řekl Pavelka.
Už v minulosti s kolegy zjistili, že střechy pokryté vegetací, takzvané zelené střechy, nejsou tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Obyčejná bílá krytina udělá často větší službu s výrazně nižšími náklady, přičemž střechy s nezalévanou trávou i pokryté rozchodníky byly teplejší než světlá krytina. Zelené střechy ale mohou mít i jiné funkce, například estetickou.
