Výkupní ceny mléka ještě v říjnu 2025 dosáhly rekordu 13,50 Kč za litr, tedy nejvyšší úrovně za posledních 36 let. Na tuto hladinu rostly téměř rok a půl postupně, bez výraznějších výkyvů. Od té doby však následoval strmý pokles. V únoru cena klesla na 11,33 Kč za litr, meziročně o 19 %. Aktuálně se výkupní ceny pohybují kolem 10 korun za litr, tedy blízko výrobních nákladů.

„Česká republika produkuje mléka více, než spotřebuje. Evropská unie pak vyvážela mléčné výrobky do Číny, ta však na podzim zavedla cla, která sice snížila, ale stále se jedná o určitý špunt při exportech EU do Asie,“ upozornil agrární analytik Petr Havel. Dalším problémem, který prohloubil převis nabídky nad poptávkou, je omezení obchodu s Blízkým východem, kam mířily některé mléčné výrobky či sušené mléko.

Na přebytek produkce a omezený export upozorňují i další zástupci sektoru. „Na evropském trhu jsou stále přebytky mléčné suroviny, které se nedaří spotřebovávat. Je to následek nedávných čínských cel na dovoz mléčných výrobků z Evropy jako odvetné opatření za evropská cla na dovoz elektromobilů z Číny. Čeští chovatelé dojnic se tak stávají obětí této geopolitické mocenské hry o elektromobilitu. Vzhledem k tomu, že poptávka po mléce zůstává v Evropě plus minus stejná, trh se prakticky nehýbe,“ uvádí prezident Agrární komory Jan Doležal. Na podzim Čína zavedla odvetná cla až ve výši 40 %, která byla v únoru snížena na 12 %. Přesto zůstávají vyšší než v minulosti a na přebytku mléka na evropském trhu se jejich snížení zatím výrazně neprojevilo.

Minulý měsíc se situací zabývali i politici na evropské úrovni, konkrétní řešení se však zatím nepodařilo najít. Evropská organizace sdružující producenty mléka European Milk Board však tento týden varovala před možným kolapsem trhu. „V současné době jsme svědky vývoje, jaký jsme v této podobě dosud nezažili. Signály jsou jasné: pokud se nyní nepřijmou žádná opatření, směřujeme přímo k kolapsu cen mléka,“ uvedl předseda EMB Kjartan Poulsen. Produkce mléka v Evropské unii na konci loňského roku dále rostla. V prosinci o víc než 5 % a v lednu o víc než 4 %.

V březnu se k situaci vyjádřil i ministr zemědělství Martin Šebestyán (SPD). Uvedl, že stát navýší zálohy pro zemědělce chovající dojnice. Z přibližně 30 tisíc zemědělských podniků v Česku se produkci mléka věnuje zhruba 1 500 farem.

Výrobní náklady na litr mléka se pohybují kolem 10 korun. V obchodech se však ceny výrazně liší – v akčních nabídkách lze trvanlivé mléko koupit za 9 až 14 korun, zatímco čerstvé se běžně prodává za 25 až 35 korun.

„V České republice je momentálně cena mléka ještě stále vyšší než v některých okolních zemích. My platíme dokonce vyšší cenu, byť je takhle hrozně nízká u nás. Takže my platíme vyšší cenu než třeba v Německu nebo co je průměr Evropské unie. Nechci říct, že to není dramatické, dramatické to je, ale prostě některé země jsou na tom ještě daleko hůře,“ upozornil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Podle něj mají v současnosti ekonomické problémy jak prvovýrobci, tak zpracovatelé, mimo jiné i kvůli tlaku obchodních řetězců. Rychlé zdražení přitom neočekává. „Situace se vyvíjí a já osobně očekávám, že se ty ceny začnou postupně stabilizovat, ale zásadní obrat nebude otázka měsíce, dvou, to je otázka zřejmě až podzimní sezóny. Teď vcházíme do jarní produkční sezóny, kdy ještě z pohledu zeleného krmení a počasí bude ještě větší objem mléka,“ uvedl Kopáček.

S tímto vývojem souhlasí i agrární analytik Petr Havel. Podle něj bude mít kromě sezónního nárůstu produkce zásadní vliv také další vývoj konfliktu na Blízkém východě.

Na tlak na zemědělce upozorňuje i Zemědělský svaz. Podle jeho mluvčího Michala Procházky se výkupní ceny mléka už v některých případech dostávají pod výrobní náklady. Situaci navíc zhoršují rostoucí náklady, zejména na pohonné hmoty. „Nafta tvoří 10 až 20 % nákladů průměrné farmy,“ upozornil Procházka. Podniky se snaží výpadek příjmů kompenzovat například diverzifikací – od bioplynových stanic přes služby až po vlastní zpracování potravin –, tyto kroky ale narážejí na vysoké investiční náklady.

Jako jednu z cest zmiňuje Procházka i odbytová družstva. „Inspirací ze zahraničí jsou odbytová družstva, do nichž se mohou farmáři sdružovat nejen kvůli vyjednání lepších cen s obchodníky. V případě mléka se tento model osvědčil – sloučením několika odbytových organizací vznikl subjekt Mléko.cz s přibližně 20% podílem na trhu, díky čemuž se výkupní cena v Česku poprvé v historii drží nad úrovní Francie nebo Německa. Zároveň ale platí, že odchylka od světových cen je jen hraniční, takže ani tento nástroj nedokáže zabránit situaci, kdy cena klesne pod výrobní náklady,“ dodal Procházka.