Neidentifikovaný objekt ve vzdušném prostoru může znamenat potenciální riziko
Shutterstock.com
UFO jako bezpečnostní problém? Brusel potají sleduje neidentifikované létající objekty
Evropská komise se nejméně od roku 2023 zabývá neidentifikovanými anomálními jevy neboli UAP. Nejde o hledání mimozemšťanů, ale o snahu zjistit, co se pohybuje ve vzdušném prostoru a zda to nepředstavuje bezpečnostní riziko.
hrt
Evropská komise se podle dokumentů, které získal server Euronews, nejméně od roku 2023 zabývá takzvanými neidentifikovanými anomálními jevy (UAP).
Neznamená to, že by Brusel hledal důkazy o mimozemšťanech. Zajímá ho především to, co se ve vzdušném prostoru skutečně pohybuje a zda to nepředstavuje bezpečnostní riziko.
„Čím lepší jsou naše technologické schopnosti, tím lépe UAP vidíme a dokážeme je identifikovat. Musíme se ale zlepšit ještě více,“ stojí v dokumentu Evropské komise zaměřeném na pozorování oblohy a vesmíru. Z dokumentu cituje web Euronews.
Termín UAP se používá místo tradičního označení UFO. Americký Pentagon jej zavedl mimo jiné proto, aby se téma zbavilo části senzacechtivosti a soustředilo se na konkrétní neidentifikované objekty či jevy.
Brusel dostal desítky záběrů
K zájmu Evropské komise přispěl i případ dvojice amatérských astronomů z Malajsie. Otec a syn, kteří se věnují pozorování vesmíru, poslali v roce 2022 Komisi 37 fotografií a videí údajných UAP a požádali Ursulu von der Leyenovou o vysvětlení jejich původu.
Tvrdili mimo jiné, že podobné objekty pozorovali v blízkosti letadel, vojenských a jaderných zařízení. Komise odpověděla, že protože k pozorováním došlo nad Malajsií, nemá pravomoc je vyšetřovat.
Zároveň ale uvedla, že chce členským státům navrhnout posílení schopnosti sledovat objekty v okolí Země.
Cílem podle ní má být lepší rozlišování UAP od vesmírného odpadu a dalších objektů.
Piloti chtějí méně tabu
Téma se v Evropě dostává do popředí také kvůli bezpečnosti leteckého provozu. Někteří piloti tvrdí, že během letů opakovaně viděli objekty nebo světelné jevy, které nedokázali identifikovat.
Nizozemský pilot Rob Akkermans například pro Euronews popsal několikahodinové pozorování světel nad Středomořím v roce 2023. Podle něj je největším problémem nejen samotný jev, ale také obava pilotů o profesní reputaci, pokud o podobných zkušenostech mluví.
Jiný nizozemský kapitán, Christiaan van Heijst, popsal mimo jiné objekt pozorovaný v roce 2010 během letu nad Španělskem. Řízení letového provozu podle něj uvedlo, že v dané oblasti nebyl evidován žádný známý provoz. Vojenské řízení následně jeho hlášení přijalo a prověřilo.
Podle zastánců změny systému může právě nedostatek hlášení vytvářet dojem, že problém neexistuje. Někteří odhadují, že až 90 procent pozorování pilotů zůstává neohlášeno.
EU zatím nechce zvláštní kategorii
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) ale tvrdí, že současný systém umožňuje nahlásit jakýkoli incident, který může mít dopad na bezpečnost. Zvláštní kategorii pro UAP proto nepovažuje za nutnou.
Podle EASA zatím nejsou důkazy o tom, že by UAP představovaly systémový problém pro evropské letectví.
Evropa čelí rostoucímu počtu incidentů s drony a zároveň posiluje obranu a ochranu kritické infrastruktury.
Někteří politici s tím nesouhlasí. Německý europoslanec Fabio De Masi opakovaně vyzval k jednotnému systému hlášení UAP v celé EU. Podle něj může být absence dat způsobena právě tím, že se podobné případy evidují různě nebo vůbec.
Zároveň není vyloučeno, že některé neidentifikované objekty jsou ve skutečnosti drony, špionážní technologie nebo jiné známé objekty, které se nepodařilo v daném okamžiku určit.
Francie už má vlastní tým
Z evropských zemí jde nejdále Francie. Od roku 1977 zde funguje státem financovaný tým Geipan, který analyzuje hlášení neidentifikovaných leteckých jevů. Za dobu své existence prověřil přes 3300 případů. U 106 z nich zůstává po podrobném vyšetření původ nevysvětlený, dalších více než tisíc případů nemá dostatek dat k řádnému posouzení.
Francouzský parlament se tématem zabýval také letos v červnu. Debata se soustředila především na výzkum, bezpečnost a spolupráci s dalšími zeměmi.
V širším kontextu má přitom téma ještě jeden rozměr. Evropa čelí rostoucímu počtu incidentů s drony a zároveň posiluje obranu a ochranu kritické infrastruktury.
Neidentifikovaný objekt ve vzdušném prostoru proto nemusí být otázkou sci-fi, ale potenciálně zcela praktického bezpečnostního problému.
Brusel tak podle všeho nechce řešit otázku, zda existují mimozemšťané, ale mnohem přízemnější problém: co všechno létá nad Evropou a zda to dokáže včas identifikovat.
