Sir Keir Rodney Starmer je britský premiér
Shutterstock.com
Návrat pragmatismu
Odhodí Londýn eko-rukavičky? Británie chce víc ropy i plynu, v sázce je ale pověst zeleného lídra
Otevření nových ropných a plynových polí v Severním moři by podle expertů vyslalo nebezpečný signál do světa. Mohlo by podkopat klimatické cíle i důvěru rozvojových zemí.
editor
Britská vláda stojí před rozhodnutím, které může mít dopad daleko za hranicemi země. Podle předních klimatologů a diplomatů by otevření nových ropných a plynových polí v Severním moři mohlo ohrozit globální snahy o snižování emisí a oslabit postavení Británie jako lídra v boji proti klimatické změně.
Tlak na nové vrty přichází z několika stran – od ropného průmyslu, části politické scény i odborů. Argumentem je energetická bezpečnost a snaha o snížení závislosti na dovozu.
Jenže podle dostupných analýz by přínos byl minimální. Dvě největší zvažovaná naleziště, Rosebank a Jackdaw, by pokryla jen jedno až dvě procenta britského dovozu plynu.
Navíc Severní moře je z více než 90 procent vytěžené a zbylé zdroje jsou technologicky náročnější i dražší. Podle odborníků tak jde spíš o symbolické gesto než reálné řešení energetické krize, popisuje web britského listu The Guardian.
Ekonom a klimatický expert Nicolas Stern pro stejné médium varuje, že nové vrty by vyslaly „škodlivý signál“ do celého světa. Británie byla první zemí G7, která přijala závazek uhlíkové neutrality do roku 2050, a její kroky proto sledují i další státy.
Obzvlášť citlivě reagují rozvojové země. Podle jednoho z afrických vyjednavačů by rozšíření těžby bylo v rozporu s Pařížskou dohodou a oslabilo důvěru mezi bohatými a chudšími státy. Ty jsou přitom často vyzývány, aby přeskočily fosilní fázi a rovnou investovaly do obnovitelných zdrojů.
„Jak máme přesvědčit ostatní, aby se vzdali ropy, když ji sami rozšiřujeme?“ ptají se zástupci těchto zemí. Podle expertů hrozí, že by takový krok spustil dominový efekt a další státy by začaly více využívat vlastní fosilní zdroje.
Signál pro svět
Kritici zároveň upozorňují na ekonomické riziko. Investice do nových vrtů by mohla „uzamknout“ infrastrukturu, která nebude odpovídat budoucímu energetickému mixu.
Podle bývalé šéfky klimatické úmluvy OSN Christiany Figueres spočívá skutečná energetická nezávislost v rozvoji čistých zdrojů, nikoli v prodlužování života fosilního průmyslu.
Debata přichází v době, kdy se svět snaží urychlit odklon od fosilních paliv. Pokud by Británie změnila kurz, mohlo by to podle expertů zpomalit globální pokrok a zkomplikovat jednání s rozvojovými zeměmi.
Zatím vláda deklaruje, že nové licence vydávat nechce a chce držet klimatický směr. Otázkou ale zůstává, zda tento postoj ustojí pod rostoucím tlakem – a jaký signál nakonec vyšle světu.
