Firemní využívání umělé inteligence se pomalu dostává do další fáze. Po období experimentování s chatboty přichází praktičtější otázka: kde technologie opravdu zrychlí práci, sníží náklady nebo pomůže zaměstnancům dělat něco, co dříve nebylo možné.

Bohemia Interactive je příkladem firmy, která tuto změnu neomezuje pouze na programátory.

AI se podle Daniela Fialky z Bohemia Interactive používá v různé míře napříč většinou pozic, jejichž součástí je každodenní práce s počítačem. Některé funkce přicházejí přímo jako součást používaného softwaru pro grafiku, video, interní komunikaci nebo projektové řízení. Vedle nich firma využívá také vlastní řešení pro práci s interními daty, například chatboty nebo inteligentní vyhledávání.

Právě šíře využití ukazuje, že přínos AI nemusí vznikat pouze v samotném produktu. Stejně důležitou roli může hrát ve vývoji, produkci, administrativě nebo při práci s firemním know-how.

Další krok v českém herním průmysluDalší krok v českém herním průmyslu

Bohemia Interactive investuje do tvůrců Everwindu. Z vydavatele se stává spolumajitel

Čtvrt století know-how dostává nové rozhraní

Bohemia Interactive funguje přes 25 let. S každým dalším projektem přibývá kód, dokumentace, znalosti o herních světech, interní postupy a další informace, které mají pro firmu hodnotu.

Čím je ale společnost větší a starší, tím obtížnější může být dostat správnou informaci ve správný okamžik ke správnému člověku.

„Informace o produktech, našich herních světech či fiktivních událostech v nich jeden člověk jen obtížně udrží v hlavě,“ popisuje Fialka.

Právě zde může AI fungovat jako praktické rozhraní nad dlouhodobě budovaným firemním know-how.

Bohemia Interactive podporuje jednotlivé týmy, aby si podle potřeby vytvářely chatboty pracující s interními daty, a firma pro jejich využití vybudovala vlastní infrastrukturu. Současně už sleduje další posun: od chatbotů směrem k agentním systémům, které si dokážou potřebné informace samostatně shromažďovat.

Pro zavedenou technologickou firmu jde o významný krok. AI zde nevytváří hodnotu tím, že by nahrazovala znalosti firmy. Naopak pomáhá jejich hodnotu lépe využít.

Automatizace se dostává i k lidem, kteří neumějí programovat

Jeden z nejzajímavějších efektů současné generace AI přichází u jednoduchých automatizací.

Dříve platilo, že zaměstnanec, který chtěl opakovanou činnost automatizovat, potřeboval alespoň základní programátorské znalosti nebo pomoc technického kolegy.

To se mění.

Fialka zmiňuje například opakované kopírování a uspořádávání tabulek. Programátor si pro podobný problém dokáže rychle napsat jednoduchý nástroj. Díky generativní AI ale podobnou možnost dostávají i zaměstnanci, kteří sami programovat neumějí.

„I kolega, který neumí programovat, má nyní možnost zefektivnit svou práci tím, že si o pomoc řekne systému AI,“ říká Fialka. Za významný posun považuje především současné agenty, kteří už dokážou podobný nástroj připravit do značné míry autonomně.

Pro firmu to znamená, že automatizace nemusí vznikat pouze centrálně.

Mohou ji vytvářet sami lidé přímo tam, kde vidí neefektivitu.

To je důležité zejména u drobných procesů, které by samy o sobě nikdy nebyly natolik významné, aby kvůli nim firma zahajovala samostatný IT projekt. Jejich součet ale může představovat významné množství pracovní doby.

ByznysByznys

Arma 4 bude největší hrou v historii Bohemia Interactive. Vývoj spolyká přes miliardu, říká Slavomír Pavlíček

AI jako další nástroj vývojáře

Nejviditelnější příklady pocházejí samozřejmě z vývoje.

Jeden z programátorů Bohemia Interactive například použil AI při optimalizaci herního kódu. Vedle běžných návrhů požádal systém také o analýzu velkého souboru funkcí používaných ve hře.

AI správně rozpoznala, že stávající přístup není efektivní, a po schválení vývojářem si opatřila potřebná data a připravila nástroj, který mu umožnil soubory dále analyzovat.

Na tomto příkladu je zajímavé, že systém pouze negeneroval další kus kódu.

Pomohl vývojáři vytvořit nástroj, který zefektivnil jeho další práci.

Podobných využití má firma více. AI pomáhá vysvětlovat části kódu, hledat vztahy mezi chybami, připravovat prototypy funkcí nebo herních mechanik a může fungovat také jako nástroj pro evaluaci vlastní práce zaměstnance.

Jádro vývoje se podle Fialky přitom fundamentálně nemění. AI jej spíše rozšiřuje o nové možnosti a odebírá některé dílčí činnosti, aby se lidé mohli soustředit na práci s vyšší hodnotou.

Překlady ukazují přímou finanční úsporu

U některých případů se přínos technologie projevuje nejen v čase zaměstnanců, ale také přímo v nákladech.

Bohemia Interactive využila AI při lokalizaci jednoho ze starších produktů do bulharštiny, maďarštiny, ukrajinštiny, slovenštiny a latiny.

Podle zkušeností společnosti by překlad prostřednictvím překladatelské agentury vyžadoval výrazně více času a financí.

Jde o konkrétní příklad toho, jak se může s nástupem AI měnit hranice mezi interní a externí prací.

Činnosti, které by firma dříve zadala externímu dodavateli, může být v některých případech schopná zvládnout vlastními silami. Tím nevzniká pouze úspora času. Firma může získat také větší kontrolu nad procesem a jeho náklady.

Nejde jen o rychlost. Bohemka testuje, kde AI skutečně funguje

Silnou stránkou přístupu Bohemia Interactive je právě to, že firma nebere využívání AI jako cíl samo o sobě.

Má specializovaný tým odborníků, kteří nové technologie zkoumají ještě předtím, než se stanou součástí interních procesů nebo vývojových projektů.

Výsledkem proto nemusí být vždy rozhodnutí technologii využít.

Firma například testovala pokročilé systémy při tvorbě komplexních realistických 3D modelů. Podle dosavadních interních měření ale ani nejpokročilejší AI řešení nepřinesla výrazné zrychlení odpovídající požadavkům společnosti.

Právě tento příklad je pro firemní využívání AI možná stejně důležitý jako úspěšné projekty.

Ukazuje totiž, že smyslem adopce není dostat AI do každé části organizace. Důležité je poznat, kde vytváří skutečnou hodnotu a kde je zkušený odborník stále lepším řešením.

Takový přístup zároveň snižuje riziko, že firma bude novou technologii zavádět pouze kvůli současnému technologickému trendu.

Produktivitu nelze zavřít do jednoho procenta

Stejně pragmaticky Bohemia Interactive přistupuje k měření produktivity.

Fialka odmítá představu, že by bylo možné přínos AI pro celou firmu shrnout jediným procentem.

„Jedno číslo se doopravdy říct nedá,“ říká.

U zkušeného vývojáře, který dobře zná vlastní kód a přesně ví, jak problém vyřešit, může být práce bez AI stále rychlejší. Popisování zadání systému a následná kontrola výsledku by v takovém případě mohly představovat zbytečnou mezivrstvu.

U jiných úloh ale může být rozdíl dramatický.

Při korekturách, shromažďování zpětné vazby nebo kategorizaci informací může být podle Fialky v dobře vymezených případech zvýšení produktivity i několikanásobné.

Pro firmy z toho plyne podstatná lekce.

AI není jeden nástroj s jednou návratností. Její ekonomický efekt vzniká v konkrétních use-casech, které je potřeba hodnotit odděleně.

TrendyTrendy

Cosmo Tales ožilo pod kopulí planetária. Bohemia Interactive chystá i prodloužený film ze své videohry

Vyšší produktivita může znamenat více prostoru pro kreativní práci

Jedním z hlavních principů, které Fialka při zavádění AI zdůrazňuje, je využití nástrojů jako podpory lidí.

„Nástroje jsou zde proto, aby nám pomáhaly, ne aby nás nahrazovaly,“ popisuje.

Pokud AI převezme některé dílčí úkony, zaměstnanci mohou svou pozornost přesunout k práci, která je kreativnější a vytváří vyšší hodnotu pro výsledný produkt. Firma může zároveň pomocí agentů generovat dodatečnou hodnotu i ve chvíli, kdy člověk pracuje na hlavním úkolu.

To mění i pohled na automatizaci.

Nejde pouze o to, zda se stejná práce dá udělat s menším počtem lidí. AI může současnému týmu umožnit dělat více věcí, rychleji experimentovat a věnovat více času částem produktu, kde rozhoduje kreativita nebo zkušenost.

S větší kapacitou přichází i větší odpovědnost

Vyšší produktivita má ovšem předpoklad: výstupy musí zůstat pod lidskou kontrolou.

Bohemia Interactive staví používání AI na principu, že za interní i externí výsledek musí být vždy odpovědný člověk.

Pokud si zaměstnanec pomocí AI vytvoří program a ten nebude správně fungovat, odpovědnost podle Fialky nezmizí tím, že kód vytvořil stroj. Stejně tak pokud automatizace funguje dobře a přinese týmu vyšší efektivitu, je to výsledek práce člověka, který ji správně navrhl a použil.

Tento princip pomáhá zachovat kvalitu i ve chvíli, kdy roste množství práce odváděné pomocí automatizovaných nástrojů.

U programátorů se kvůli tomu může část pracovní náplně přesouvat od samotného psaní kódu k jeho evaluaci a pochopení. Vyšší využití AI podle Fialky přirozeně zvyšuje potřebu kontroly.

Nejde tedy o odstranění odbornosti. Spíše se mění místo, kde se odbornost uplatní.

AI může umožnit menším týmům realizovat větší projekty

Největší dlouhodobý dopad nakonec nemusí spočívat v jednotlivých úsporách minut či hodin.

Fialka očekává, že AI může postupně měnit samotnou ekonomiku vývoje.

„Jsem přesvědčen, že malý tým bude schopen plně realizovat svou kreativní vizi s mnohem menším počtem členů,“ říká.

Menší nároky na velikost týmu mohou snížit bariéru pro vznik nových produktů. Namísto jediné velké hry tak může stejná kapacita firmy umožnit pracovat na větším množství obsahu nebo projektů současně.

Právě tuto variantu Fialka preferuje i před jednoduchým snižováním stavů. Doufá, že firmy využijí současný talent k rozšíření své činnosti a k vývoji většího množství produktů.

Pro Bohemia Interactive je přitom výhodou kombinace dlouhodobého know-how a schopnosti nové technologie postupně zapojovat do již fungujících procesů.

Konkurenční výhodou není AI sama. Je jí schopnost poznat, kde ji použít

Příklad Bohemia Interactive ukazuje pragmatičtější podobu firemní adopce AI než představa okamžité automatizace celých pracovních míst.

Firma technologii využívá tam, kde pomáhá hledat informace, zrychluje vývoj, automatizuje opakující se činnosti nebo snižuje náklady na podpůrné procesy.

Současně má vlastní infrastrukturu pro práci s interními daty, testuje nové nástroje před jejich širším nasazením a u oblastí, kde se efekt neprokáže, nemá problém zůstat u práce zkušených specialistů.

Právě to může být pro firmy podstatnější než samotný přístup k nejnovějším modelům.

AI je dnes dostupná prakticky každému. Konkurenční výhodou proto postupně přestává být fakt, že ji firma používá.

Výhodou bude spíše schopnost poznat, kde skutečně vytváří hodnotu, zapojit ji do existujících procesů a ušetřený čas proměnit ve kvalitnější produkty nebo větší množství nové práce.

A právě tímto směrem se dnes Bohemia Interactive vydává.

Marek Španěl je jedním z hlavních akcionářů SPM Media, která vlastní vydavatelství Echo media a.s. To vydává Echo24 a Týdeník Echo. Společnost SPM Media je také vlastníkem vydavatelství Hrot media a.s., které vydává Hrot24 a Měsíčník Hrot.