MQ-28 Ghost Bat
Shutterstock.com
Boeing chce vyrábět zbraň přímo na území zákazníka. Německo může být první evropský test
Boeing zvažuje, že autonomní bojové letouny MQ-28 Ghost Bat nebude pro celý svět vyrábět v jediné obří továrně. Místo toho by mohl vytvořit síť menších výrobních center přímo v zemích zákazníků. Nový model má armádám zajistit domácí kapacity, rychlejší doplňování ztrát a menší závislost na dodavatelských řetězcích, které mohou být během války přerušeny. Zatím však jde o průmyslovou koncepci, nikoli o schválený investiční plán.
msk
„Raději bychom měli mnoho menších továren, které budou vyrábět lokálně podle potřeb jednotlivých zemí, než jednu megatovárnu,“ uvedl podle zprávy Breaking Defense šéf globálního programu MQ-28 Glen Ferguson na leteckém veletrhu ve Farnborough. Boeing dosud neurčil počet závodů, jejich umístění ani termíny výstavby.
Za úvahou není pouze snaha získat větší podíl na rychle rostoucím trhu bojových dronů. Zkušenosti z války na Ukrajině ukázaly, že armády potřebují vedle samotných zbraní také schopnost průběžně nahrazovat ztracenou techniku, opravovat ji a měnit její software bez závislosti na vzdáleném dodavateli. Boeing proto představuje lokální výrobu jako součást vojenské odolnosti: zákazník nemá kupovat jen letoun, ale také schopnost udržet ho v provozu během krize.
Zákazníci chtějí zbraň i domácí průmysl
Ghost Bat patří do nové kategorie takzvaných collaborative combat aircraft. Jde o autonomní bezpilotní letouny, které mají spolupracovat s pilotovanými stíhačkami, nést senzory nebo výzbroj, provádět průzkum a vstupovat do prostředí, v němž by byl lidský pilot vystaven příliš vysokému riziku.
MQ-28 má otevřenou architekturu a vyměnitelnou příď, do níž lze instalovat různé senzory a další vybavení. Boeing uvádí dolet přes 2000 námořních mil, tedy více než 3700 kilometrů, a tvrdí, že letoun byl navržen přibližně na desetinu ceny pilotované platformy. Jde však o údaj výrobce, nikoli o zveřejněnou pořizovací cenu konkrétního kontraktu. Technické parametry shrnuje produktová stránka MQ-28.
Právě modularita umožňuje Boeingu nabízet rozdílným státům odlišné národní konfigurace. Země si mohou vybrat vlastní senzory, komunikační systémy, software nebo zbraňovou integraci a zapojit domácí firmy. Pro vlády, které prudce navyšují výdaje na obranu, je taková nabídka politicky přijatelnější než čistý dovoz hotového výrobku: část peněz zůstane doma, vzniknou pracovní místa a stát získá větší kontrolu nad údržbou i dalšími úpravami.
Rozptýlená výroba má zároveň nevýhody. Více menších závodů obvykle znamená složitější kontrolu kvality, dražší logistiku a menší úspory z rozsahu než jedna velká linka. Boeing by také musel rozhodnout, které technologie a výrobní postupy poskytne zahraničním partnerům a které si ponechá pod vlastní kontrolou.
Podle Fergusona ale může být schopnost vyrábět během narušených dodavatelských řetězců důležitější než maximální efektivita v době míru. Boeing tak reaguje na změnu zbrojního trhu: zákazníci už neposuzují jen výkon a cenu letounu, ale také původ součástek, dostupnost náhradních dílů a možnost produkci během války rychle zvýšit.
Prvním evropským bojištěm je Německo
Nejdále se zahraniční nabídka Ghost Batu dostala v Německu, které chce od roku 2029 zavádět autonomní doprovodné letouny pro spolupráci s pilotovanými stíhačkami. Boeing se spojil s Rheinmetallem a postupně rozšiřuje německý průmyslový tým.
Na veletrhu ve Farnborough oznámil zapojení společnosti Hensoldt, která má dodat zkušenosti s integrací senzorů. Do programu se dříve zapojily také Rheinmetall a Rohde & Schwarz. Boeing současně přidal americko-irského výrobce Eaton pro vývoj vystřelovacího systému vnitřního nákladového prostoru a italské Leonardo, které poskytuje infračervený vyhledávací a sledovací systém pro modulární příď. Role nových partnerů popsal Boeing ve farnboroughském oznámení.
Dohody zatím neznamenají, že se celý Ghost Bat bude vyrábět v Německu. Současná spolupráce se soustředí především na přizpůsobení letounu německým požadavkům, integraci systémů, software a budoucí podporu. Rheinmetall má vytvořit domácí digitální prostředí, v němž budou němečtí a australští inženýři testovat nové hardwarové a softwarové prvky. Partnerství má podle oznámení Rheinmetallu posílit německou kontrolu nad provozem a dalším rozvojem systému.
Boeing navíc německý kontrakt zatím nezískal. Proti Ghost Batu stojí například nabídka Airbusu a americké společnosti Kratos založená na letounu XQ-58A Valkyrie. Airbus rovněž slibuje německý a evropský řídicí systém a připravenost k operačnímu nasazení v roce 2029. Německo tedy vybírá nejen mezi dvěma drony, ale také mezi různými průmyslovými modely a rozdělením kontroly nad softwarem, výrobou a údržbou.
Austrálie ukazuje, jak může lokální model fungovat
Výchozím výrobním centrem programu zůstává Austrálie, kde byl MQ-28 navržen společně s tamním letectvem. Boeing staví ve Wellcampu u Toowoomby nový závod o rozloze přibližně 9000 metrů čtverečních. Má zvládat výrobu dílů z uhlíkových kompozitů, robotickou montáž hlavních celků, konečnou kompletaci i testování letounů.
Australská vláda v prosinci 2025 oznámila investici přibližně 1,4 miliardy australských dolarů do další fáze programu. Součástí jsou kontrakty na šest operačních strojů Block 2 a vývoj pokročilejšího prototypu Block 3. Program podle ministerstva podporuje přes 440 kvalifikovaných pracovních míst a více než 200 domácích dodavatelů; přibližně 70 procent výdajů má zůstávat v Austrálii.
Boeing má také co ukazovat zahraničním zákazníkům. Ghost Bat absolvoval přes 150 testovacích letů, v roce 2025 při zkoušce ve spolupráci s letouny E-7A Wedgetail a F/A-18F Super Hornet zničil vzdušný cíl střelou AIM-120 a na jaře 2026 uskutečnil první zahraniční lety na americké základně Point Mugu v Kalifornii. Ty měly ověřit autonomní provoz a schopnost rychlého nasazení ze spojeneckého území.
Síť zahraničních továren by tak byla pokračováním australského modelu: Boeing by poskytl základní letoun, výrobní systém a část technologií, zatímco místní firmy by dodávaly národní vybavení, software a servis. Pro výrobce by takový postup mohl být cestou k zakázkám, které by při čistém dovozu hotových dronů domácí vlády politicky neprosadily.
Zatím však není jasné, zda vznikne skutečně „mnoho“ továren, nebo jen několik montážních a integračních center pro největší zákazníky. Boeing nezveřejnil očekávané investice, minimální velikost objednávky ani podíl výroby, který by byl ochoten předat partnerům. Farnboroughská slova proto představují především obchodní signál: na trhu budoucích bojových letounů se nebude soutěžit pouze cenou a výkonem, ale také tím, kdo zákazníkovi nabídne vlastní kus zbrojní suverenity.
