BMW IX3
Shutterstock.com
Čínské elektromobily ujíždějí BMW. Němci sázejí vše na Neue Klasse
Čína byla dlouhá léta pro BMW symbolem téměř neomezeného růstu. Bohatnoucí střední třída kupovala německé sedany a sportovně-užitkové vozy jako důkaz společenského úspěchu. Dnes se ale role obracejí. Značka, která čínský prémiový trh pomáhala formovat, se snaží dohnat domácí výrobce.
msk
Prodej skupiny BMW ve druhém čtvrtletí v Číně meziročně klesl přibližně o 30 procent na necelých 118 tisíc automobilů. Propad na jejím největším jednotlivém trhu stáhl dolů také celkové výsledky skupiny, přestože v Evropě a Spojených státech automobilka rostla.
Nejde jen o slabší čínskou ekonomiku nebo pokračující problémy realitního trhu. Změnilo se především to, co tamní zákazníci od automobilu očekávají.
Německá značka nestačí
Čínští výrobci dokázali během několika let změnit elektromobil z dopravního prostředku na technologický produkt. Nové modely přicházejí v krátkých intervalech, nabízejí rozsáhlé digitální funkce, pokročilé asistenční systémy, rychlé nabíjení a agresivní ceny.
Tradiční automobilky naproti tomu vyvíjejí jednu modelovou generaci i několik let. Právě tento rozdíl v rychlosti začal být pro BMW, Mercedes-Benz a Volkswagen stále větší nevýhodou.
Mladším čínským zákazníkům už samotné evropské logo nestačí. Při rozhodování porovnávají kvalitu obrazovek, hlasové ovládání, propojení s mobilním telefonem, digitální služby nebo schopnost vozu dostávat nové funkce prostřednictvím vzdálených aktualizací.
V těchto oblastech mají značky jako BYD, Nio, Xpeng nebo automobilová divize Xiaomi často výhodu. Nevycházejí z tradičního automobilového vývoje, ale ze světa spotřební elektroniky a softwaru.
BMW v elektrifikaci zaostalo
Dosavadní elektrické modely BMW prodávané v Číně vznikaly převážně na platformách, které automobilka používá také pro vozy se spalovacím motorem. Tato strategie snižovala výrobní riziko, ale přinesla kompromisy v prostoru, dojezdu i uspořádání techniky.
Podle údajů čínského automobilového trhu tvořily čistě elektrické vozy v prvním čtvrtletí jen přibližně 6,6 procenta čínského prodeje BMW. Elektrické a plug-in hybridní automobily přitom představovaly více než polovinu celého tamního trhu.
BMW tak zůstalo silně závislé na benzinových modelech právě ve chvíli, kdy se od nich čínští zákazníci rychle odvracejí.
Automobilka proto podle čínských médií ukončuje místní výrobu dosavadních elektrických modelů i3, i5 a iX1. Uvolnit mají místo vozům postaveným na nové elektrické architektuře Neue Klasse.
Neue Klasse jako technologický restart
Neue Klasse nepředstavuje pouze další modelovou řadu. Pro BMW jde o nový technický základ, který má automobilce umožnit snížit výrobní náklady, zlepšit dojezd, zrychlit nabíjení a výrazně rozšířit digitální funkce.
Prvními modely určenými speciálně pro čínský trh jsou nové elektrické SUV iX3 a sedan i3. Automobilka je představila na letošním autosalonu v Pekingu a zdůraznila, že byly vyvinuty v Číně pro Čínu.
Místní výroba prodlouženého iX3 má začít v závodě společného podniku BMW Brilliance v Šen-jangu ve druhé polovině roku. Další modely mají následovat.
BMW do rozšíření svého výrobního areálu v Šen-jangu investuje přibližně 20 miliard jüanů. Vedle montáže vozidel tam buduje také kapacity pro novou generaci baterií.
Lokalizace má automobilce pomoci snížit náklady a zkrátit vývojové cykly. Současně bude muset výrazněji využívat technologie čínských dodavatelů, zejména v oblasti navigace, umělé inteligence a asistenčních systémů.
Čínský trh sice slábne, konkurence nikoli
Celkový prodej automobilů v Číně letos klesá. Spotřebitelé omezují velké nákupy, stát utlumil část podpory a dlouhá cenová válka naučila zákazníky čekat na další slevy.
To ale neznamená, že by se zpomalovala technologická proměna trhu. Domácí výrobci dál uvádějí nové modely, snižují náklady a hledají růst v zahraničí.
Čínský automobilový export v červnu prudce vzrostl. Firmy jako BYD, Geely nebo Chery tak tlak, který vytvořily na domácím trhu, stále výrazněji přenášejí do Evropy, jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky.
Pro BMW proto nejde jen o udržení čínských zákazníků. Zkušenosti a technologie získané v Číně bude potřebovat také v dalších částech světa, kde začíná soupeřit se stejnými značkami.
Rozhodne rychlost, ne tradice
BMW stále disponuje silnou značkou, rozsáhlou prodejní sítí a zkušenostmi s výrobou prémiových vozů. Čínský trh ale ukazuje, že historická pověst už sama o sobě konkurenční výhodu nezaručuje.
Neue Klasse může technologický odstup zmenšit. Automobilka však musí přesvědčit zákazníky, že její nové elektromobily nejsou pouze elektrickými verzemi tradičních BMW, ale plnohodnotnými digitálními produkty.
Čína byla pro německé automobilky dlouho zdrojem mimořádných zisků. Nyní se z ní stala laboratoř jejich budoucnosti. BMW v ní nehraje jen o návrat k růstu, ale také o to, zda dokáže držet krok s automobilovým průmyslem, jehož vývoj už stále častěji určují čínské firmy.
