Bitcoin se v reakci na zahájení úderu proti Íránu propadl, kartel OPEC zváží možnost výraznějšího navýšení těžby ropy, aby tlumil tlak na její zdražení
Shutterstock.com
Bitcoin se v reakci na zahájení úderu proti Íránu propadl, kartel OPEC zváží možnost výraznějšího navýšení těžby ropy, aby tlumil tlak na její zdražení
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Pokud by se dnes obchodovalo s ropou či se zlatem, bude reakce opačná. Což dokládá, že bitcoin se v současnosti chová spíše jako riziková technologická akcie než jako bezpečné útočiště – než jako digitální zlato.
Kartel OPEC a jeho spojenci typu Ruska podle jednoho z delegátů na zítřejším, již delší dobu plánovaném jednání o další úrovni ropné produkce zváží výraznější navýšení těžby ropy, právě kvůli dnes zahájenému úderu. Tradiční těžaři ropy v čele se Saúdskou Arábií tak mohou chtít zabránit výraznějšímu vzestupu cen ropy. Kartel a jeho spojenci plánovali od dubna navýšení těžby tak jako tak, po třech měsících setrvání na stávající úrovni, avšak nyní se mohou odhodlat k navýšení ještě citelnějšímu.
Cena ropy Brent včera vystoupala až na 72,48 dolaru za barel, plyne z dat agentury Bloomberg. Jde o nejvyšší uzavírací cenu od loňského července. Část obchodníků zjevně započítala právě rizikovou přirážku plynoucí z předpokladu víkendového úderu, který se tedy naplnil. Přesto lze v pondělí po otevření trhu čekat další silný tlak na růst cen ropy. Obchodníci budou kalkulovat s možností širšího výpadku v dodávkách blízkovýchodní ropy na světové trhy, tedy nejen ropy íránské, neboť v rámci střetu může dojít například k blokaci strategicky zásadního Hormuzského průlivu, jímž se přepravuje hned přibližně pětina světových dodávek ropy.