Bezpečnost země se podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) neměří pouze poměrem výdajů na obranu na HDP. Snížení výdajů v rozpočtu, které navrhla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), neohrozí podle něj žádné modernizační projekty armády. Zůna to dnes řekl na velitelském shromáždění, kterého se v roli ministra zúčastnil letos poprvé. Rozhodujícím obdobím pro financování obrany podle něj budou roky 2027 až 2031, tedy období hlavního úsilí naplňování požadovaných vojenských schopností.

„Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří v procentech HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi, jejichž dosažení je podpořeno odpovídající mírou na obranu,“ řekl Zůna.

Sněmovní výbor pro obranu minulý týden dolní komoře doporučil schválit rozpočet ministerstva obrany na letošní rok. Podle návrhu vlády ANO, SPD a Motoristů by měl úřad hospodařit se 154,79 miliardy korun. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) chtěl pro ministerstvo vyčlenit o 21 miliard více, 175,79 miliardy korun. Prezident Petr Pavel označil snižování výdajů v současné době za nezodpovědné. Předpokládá, že bude mít možnost si o tom promluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).

Munice, technika a investiceMunice, technika a investice

EU otevře obranné zakázky i Česku: firmy získají miliardy na Ukrajině, i když vláda odmítla ručit za půjčku

Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle makroekonomické predikce z ledna.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka na tiskové konferenci po velitelském shromáždění řekl, že rozpočet je výsostně politická věc. Armáda se musí rozhodnutím politiků přizpůsobit a plánovat své kroky podle toho, kolik peněz dostane. Dodal, že úplné vybudování některých klíčových schopností, kterými Česko přispívá do obranných plánů Severoatlantické aliance (NATO), bude trvat zhruba šest až deset let.

Řehka dále uvedl, že při analýze potřebných výdajů armáda předběžně spočítala, že jen na techniku a modernizaci by bylo potřeba zhruba 750 miliard korun navíc oproti rozpočtu na úrovni dvou procent HDP. Podle něj z toho vyplývá, že by obranné výdaje musely po dobu deseti let dosahovat zhruba tří procent HDP, případně by bylo nutné je navyšovat postupně. Armáda přitom vycházela z rozpočtového výhledu předchozí vlády. Zdůraznil ale, že alianční závazky nejsou jediné, které armáda musí budovat.

Financování obranyFinancování obrany

Hampl: Některé výdaje na dopravní stavby nemusí NATO uznat jako obranné

Zůna zdůraznil, že pro armádu je klíčová především předvídatelnost rozpočtu. „Není to závod o procenta, ale o skutečné schopnosti a bojovou hodnotu armády,“ dodal.

Zůna chce letos upravit koncepci armády, která má být platná do roku 2040. Současnou koncepci schválila bývalá vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2023, a to do roku 2035. Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem s požadovanou specializací.

„Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde bude sehrávat hra robotických, automatizovaných a softwarově definovaných systémů, digitalizace systémů velení a řízení a modernizace komunikační infrastruktury,“ řekl Zůna

Partner NewsPartner News

Vědci z Brna se podílejí na vývoj bezpečné kvantové komunikace pro evropské banky, zdravotní sektor nebo obranné složky