Součástí přesunu má být i specializovaná jednotka americké armády, která měla do Evropy přivézt střely Tomahawk. Právě ty představovaly schopnost, kterou evropské armády zatím nemají. „Rozhodnutí americké administrativy nakonec neumístit v Německu střely s plochou dráhou letu je nebezpečné,“ uvedl Metin Hakverdi z německé sociální demokracie, která je součástí vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Podle něj vzniká „mezera v odstrašení NATO vůči Rusku“.

Evropa bez rychlé náhrady

Tomahawky měly dát alianci možnost úderů na mnohem větší vzdálenost, než jakou dnes zvládají evropské systémy. Jeden z vysoce postavených diplomatů NATO pro POLITICO připustil, že Evropa v oblasti „long-range fires“, tedy zbraní dlouhého dosahu, stále výrazně zaostává.

Původní plán oznámený administrativou Joea Bidena v roce 2024 měl být odpovědí na rozmístění ruských raket Iskander v Kaliningradu už v roce 2018. Ty podle Nica Langeho z Institute for Risk Analysis and International Security dokážou zasáhnout „velké části území NATO včetně Německa“. Americká odpověď měla stát na systému Typhon schopném odpalovat Tomahawky i upravené střely SM-6.

Armádní inovaceArmádní inovace

USA chtějí levné rakety odpalované z nákladních letadel. Připravují masové salvy na dlouhou vzdálenost

Jenže právě tento koncept nyní ztrácí politickou podporu. Trump chce z Německa stáhnout zhruba 5000 vojáků v reakci na kritické výroky Friedricha Merze vůči americké válce s Íránem. „Jak to momentálně vidím, objektivně už téměř neexistuje možnost, že by Spojené státy takové systémy poskytly,“ řekl Merz o víkendu.

Lange upozorňuje, že nejde jen o technický problém. „Šlo o uzavření mezery v odstrašení,“ uvedl. Bez podobných schopností podle něj zůstává Německo zranitelné vůči tlaku Moskvy. „Mezery v odstrašení vždy znamenají potenciální nátlak.“

Taurus nestačí, evropské řešení je vzdálené

Berlin nyní zvažuje několik možností, žádná ale nepřináší rychlé řešení. Jednou z nich je modernizace střel Taurus, jejichž současný dolet dosahuje zhruba 500 kilometrů. Německo přitom výrobu těchto raket v minulosti pozastavilo, nyní chce obnovit produkci modernizované verze Taurus Neo.

„Modernizujeme zásoby Taurusů a vyvíjíme nástupce Taurus Neo,“ uvedl mluvčí německého ministerstva obrany Mitko Müller. Ani nová verze ale podle odborníků nedokáže rychle nahradit Tomahawky. Fabian Hoffmann z Oslo Nuclear Project upozorňuje, že hlavní výhodou amerických střel je jejich dolet kolem 1600 kilometrů. Taurus Neo by se podle něj mohl dostat přibližně na 1000 kilometrů, „ale až po roce 2030“.

Obrana USAObrana USA

Pentagon žádá rekordních 1,5 bilionu dolarů. Posiluje loďstvo, drony i rakety

Další možností by byl přímý nákup amerických systémů. Německý ministr obrany Boris Pistorius už loni jednal se svým americkým protějškem Petem Hegsethem o získání raket dlouhého dosahu. Výsledek je ale nejistý. „Proces pokračuje,“ uvedl pouze Müller.

Ani tato cesta však nemusí být realistická. Lange upozorňuje, že Spojené státy samy čelí tlaku na své zásoby kvůli válce s Íránem. „Po tom, kolik systémů bylo spotřebováno, bych to okamžitě nedoporučoval,“ řekl.

Dlouhé čekání na evropskou autonomii

Dlouhodobou odpovědí má být projekt European Long Range Strike Approach, celoevropská iniciativa zaměřená na vývoj střely s doletem přes 2000 kilometrů. Ambicí je vytvořit konvenční odstrašení nezávislé na Spojených státech.

TechnologieTechnologie

Severní Korea znovu testovala rakety s kazetovou municí, Kim přihlížel s dcerou

Jenže časový horizont je dlouhý. Podle německých plánovacích dokumentů má být schopnost dostupná „během dekády“, tedy až ve 30. letech. „Opravdu nemohu uvést žádný časový harmonogram,“ připustil Müller.

Současná debata tak podle Hoffmanna odhaluje hlubší problém evropské obrany. „Skutečnou hrozbou pro evropskou bezpečnost není nepřátelská Amerika, ale vlastní evropská zaslepenost a neschopnost,“ napsal na sociálních sítích.