Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu výrazně zlevnily.
Shutterstock.com
Benzin a nafta výrazně zlevnily. Řidiči si oddechli, dopravci ale vyhráno nemají
Pohonné hmoty v Česku po týdnech napětí výrazně zlevnily. Benzin Natural 95 stojí podle dat CCS v průměru 41,23 koruny za litr, nafta 38,38 koruny. Pro motoristy jde o citelnou úlevu, trh ale zůstává mimořádně nervózní. Ropa reaguje na politické zprávy během hodin a cena nafty se dnes neřídí jen barelem Brentu, ale i rafinérskými maržemi a dostupností hotového paliva.
Michael Skřivan, čtk
šéfredaktor,
Čeští řidiči po delší době vidí u čerpacích stanic výraznější zlevnění. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně prodává v průměru za 41,23 koruny. Oproti minulému týdnu je to pokles o 1,77 koruny. Nafta zlevnila ještě výrazněji, o 2,02 koruny na litr, a v průměru stojí 38,38 koruny.
Vyplývá to z dat společnosti CCS. Ministerstvo financí zároveň pro dnešek stanovilo maximální ceny na 41,98 koruny za litr benzinu a 39,51 koruny za litr nafty.
Zlevnění je citelné, ale relativní. V meziročním srovnání zůstávají paliva stále výrazně dražší. Benzin je proti loňsku asi o 7,60 koruny na litru výš, nafta zhruba o 6,30 koruny. Ještě před vypuknutím bojů na Blízkém východě na konci února přitom řidiči v Česku tankovali Natural 95 v průměru za 33,60 koruny a diesel přibližně za 33 korun.
Jinými slovy: pumpy sice v posledním týdnu zlevnily, ale ceny se nevrátily do normálu. Spíš ustoupily z krizových úrovní.
Nejlevněji je v Ústeckém kraji, nejdražší benzin na jižní Moravě
Regionální rozdíly nejsou dramatické, ale pro pravidelné řidiče nebo dopravce mohou hrát roli. Nejlevnější paliva nyní natankují motoristé v Ústeckém kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 40,78 koruny a nafta 38,02 koruny.
Nejdražší benzin je podle dat CCS v Jihomoravském kraji, kde se prodává v průměru za 41,56 koruny za litr. Nejdražší nafta je v Praze, kde litr stojí průměrně 38,73 koruny.
| Kraj | Natural 95 | Nafta |
|---|---|---|
| ČR | 41,23 | 38,38 |
| Praha | 41,49 | 38,73 |
| Ústecký | 40,78 | 38,02 |
| Jihomoravský | 41,56 | 38,64 |
| Vysočina | 41,41 | 38,61 |
| Moravskoslezský | 41,27 | 38,42 |
Z pohledu běžného motoristy je hlavní zpráva jednoduchá: po prudkém zdražení přišla úleva. Z pohledu trhu je ale situace mnohem méně uklidňující.
Ropa klesla, ale klid to není
Za poklesem cen u čerpacích stanic stojí mimo jiné levnější ropa Brent. Ta se v posledních dnech pohybovala kolem 93 až 94 dolarů za barel, zatímco na konci května uzavírala nad 96 dolary.
Jenže týdenní pohled je zavádějící. Uvnitř týdne se cena několikrát prudce otočila. Brent se nejprve přiblížil ke 100 dolarům za barel, následně spadl k 94 dolarům, poté uzavřel kolem 92 dolarů a začátkem června se znovu intradenně blížil k 98 dolarům.
To není běžné tržní kolísání. Jde o volatilitu řízenou geopolitickými titulky. Stačí zpráva o možném pokračování jednání s Íránem, náznak dohody, příměří nebo naopak eskalace — a trh během hodin přeceňuje riziko.
Pro řidiče to znamená, že ceny mohou dál kolísat. Pro dopravce je problém ještě citlivější. Palivo je velká položka nákladů a změny cen se do smluv, ceníků a palivových doložek často promítají se zpožděním. Rychlé pohyby na trhu tak mohou dočasně padat přímo do marže.
Hormuz jako skutečné riziko
Největší systémové riziko dál představuje Hormuzský průliv. Přes tuto trasu prochází významná část světové ropy a ropných produktů. Podle Americké agentury pro energetické informace šlo v roce 2024 v průměru o zhruba 20 milionů barelů denně, tedy přibližně pětinu světové spotřeby.
Důležité je, že většina tohoto objemu nemá plnohodnotnou alternativu. Potrubní kapacity ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů jsou omezené. Trh proto reaguje na riziko dřív, než by se průliv fyzicky uzavřel.
Nemusí dojít k plné blokádě. Stačí růst pojistného pro tankery, horší dostupnost lodí, opatrnější rafinerie nebo vyšší rizikové přirážky. To vše se může promítnout do ceny dřív, než se reálně přeruší dodávky.
Analytická společnost Rystad Energy v krajním scénáři úplné vojenské eskalace a delší blokády pracuje s možností růstu Brentu až ke 180 dolarům za barel do srpna. Při deeskalaci by se naopak ropa mohla vrátit do pásma 70 až 80 dolarů. Nejde o základní prognózu, ale o rozpětí rizika, které trh musí zvažovat.
Určitou úlevu přináší vyšší export ropy z Venezuely. Ten v květnu vzrostl na 1,25 milionu barelů denně, meziročně o 61 procent. Největším odběratelem byly Spojené státy, následované Indií a Evropou. Venezuelská nabídka může napětí zmírnit, ale tok přes Hormuz nahradit nedokáže.
Nafta se neřídí jen cenou ropy
Pro dopravce je klíčové, že cena nafty není totéž co cena ropy. Brent je důležitý, ale není jediným určujícím faktorem. Do výsledné ceny dieselu vstupuje dostupnost rafinerií, marže při zpracování, doprava hotového produktu, tankerové riziko i to, jak rychle se palivo dostane do Evropy.
Jaroslav Ton, šéf společnosti Malcom Finance, upozorňuje, že týdenní pokles Brentu nelze zaměňovat za pokles rizika pro palivové náklady. Dieselový trh zůstává utažený a rafinérské marže jsou stále vysoko.
Podle poznámky Goldman Sachs ze začátku června mohou rafinérské marže po zbytek roku zůstat dvakrát až třikrát vyšší než průměr let 2013 až 2019. Dieselové marže podle banky převyšují předeskalační úrovně o 19 až 26 dolarů za barel. Globální export rafinovaných produktů je meziročně nižší o čtyři miliony barelů denně a evropské dieselové marže banka ve čtvrtém čtvrtletí odhaduje na 37 dolarů za barel.
To je pro dopravce zásadní. I kdyby ropa na dobrou diplomatickou zprávu zlevnila, cena nafty nemusí klesnout stejným tempem. Pokud zůstane problém v rafinaci a dostupnosti produktu, bude nafta za Brentem zaostávat.
Palivové doložky jsou pomalé na rychlý trh
Současná situace ukazuje slabinu běžného přeceňování palivových nákladů. Mnoho firem pracuje s měsíčními nebo jinak zpožděnými mechanismy. Jenže ropa dnes reaguje na politické zprávy v řádu hodin a dieselový trh se může vyvíjet jinak než samotný Brent.
Při eskalaci tak dopravce zachytí růst nákladů pozdě. Při deeskalaci naopak nemusí získat plný efekt poklesu, protože rafinérské marže a cena hotového paliva zůstanou vysoko.
Výsledkem je tlak na marži. Ne vždy se projeví přímo v ceně barelu. Častěji se projeví v rozdílu mezi tím, za kolik dopravce tankuje, a tím, jak rychle dokáže vyšší náklad přenést do cen pro zákazníky.
To je důvod, proč je aktuální zlevnění paliv pro dopravce jen částečně dobrou zprávou. Krátkodobě snižuje náklady. Strukturální nejistotu ale neřeší.
Úleva ano, normalizace zatím ne
Ceny benzinu a nafty v Česku v posledním týdnu výrazně klesly. To je dobrá zpráva pro domácnosti, firmy i dopravce. Zároveň ale platí, že současný trh s palivy zůstává mnohem nervóznější než před několika měsíci.
Rozhodovat nebude jen cena ropy Brent. Stejně důležité budou zprávy z Blízkého východu, situace kolem Hormuzského průlivu, rafinérské kapacity, dieselové marže a dostupnost hotového paliva v Evropě.
Pro běžného řidiče je dnešní pokles příjemná úleva u stojanu. Pro dopravce je to spíš připomínka, že palivové riziko se z ceníku neztratilo. Pouze se na chvíli posunulo níž.
Skutečná normalizace přijde až ve chvíli, kdy se zklidní nejen cena barelu, ale i celý řetězec od tankeru přes rafinerii až po čerpací stanici.
