Opatrnější přístup k uhlí zapadá do širšího trendu
Shutterstock.com
Rizikový sektor
Velký obrat v Británii. Centrální banka se odvrací od uhlí a vysílá jasný vzkaz finančnímu světu
Bank of England od října 2026 zpřísní pravidla pro přijímání dluhopisů uhelných společností jako zajištění úvěrů. Opatření může ovlivnit financování těžby uhlí i přístup bank k fosilním projektům a vysílá silný signál celému finančnímu trhu.
editor
Britská centrální banka (Bank of England) zpřísní svůj přístup k uhelnému průmyslu. Od října 2026 přestane přijímat jako zajištění při poskytování úvěrů dluhopisy firem, které významnou část příjmů získávají z těžby energetického uhlí. Přestože změna proběhla bez větší publicity, může ovlivnit přístup finančního sektoru k financování uhelných projektů.
Když si komerční banky půjčují peníze od centrální banky, musí za úvěr poskytnout zajištění, nejčastěji ve formě dluhopisů. Nově mezi přijímanými aktivy nebudou dluhopisy společností závislých na těžbě energetického uhlí.
Podle Bank of England totiž tento sektor čelí rostoucím finančním rizikům spojeným s přechodem ekonomik na nízkoemisní provoz.
Centrální banka uvedla, že firmy zaměřené na těžbu energetického uhlí mohou být stále více ohroženy změnami klimatické politiky, technologickým vývojem i klesající poptávkou po tomto palivu.
U dalších emisně náročných odvětví navíc plánuje upravit hodnotu přijímaných dluhopisů tak, aby lépe odrážela jejich dlouhodobá rizika, zdůrazňuje web Oilprice.com.
Rozhodnutí se přímo dotkne velkých britských bank, jako jsou Barclays, HSBC, Lloyds nebo NatWest, které využívají úvěrové operace centrální banky.
Ačkoliv nejde o zákaz financování uhelných firem, vysílá podle analytiků jasný signál, že aktiva spojená s uhlím jsou považována za méně bezpečná.
Bank of England jde v tomto směru dál než například Evropská centrální banka. Zajímavé je i načasování. Opatření oznámila pouze prostřednictvím svého webu, bez výraznější mediální kampaně.
Silný signál trhu
Podle odborníků to souvisí s citlivou politickou debatou kolem klimatických opatření i s tlakem části západních politiků na pokračující využívání fosilních paliv.
„Je to silný signál od centrální banky směrem k celému trhu,“ uvedla Ellie McLaughlinová z organizace Positive Money. Podle ní je krok významný, zároveň ale upozorňuje, že centrální banka by mohla v oblasti klimatických rizik postupovat ještě razantněji.
Opatrnější přístup k uhlí zapadá do širšího trendu. Více než 200 významných finančních institucí po celém světě už přijalo pravidla omezující investice do těžby energetického uhlí nebo výstavby uhelných elektráren.
Na druhé straně řada bank stále financuje nové projekty v oblasti ropy a zemního plynu. Studie London School of Economics z loňského roku navíc upozornila, že mnoho velkých bank své klimatické závazky v posledních letech spíše zmírnilo a používá méně závazné formulace než dříve.
Rozhodnutí Bank of England tak pravděpodobně samo o sobě trh nezmění. Může však posílit trend, kdy finanční instituce začnou považovat uhlí nejen za ekologické, ale stále více i za ekonomické riziko.
