Babiš otevírá českým firmám dveře do Srbska
Shutterstock.com
Babiš otevírá dveře Srbsku. Ve hře jsou letadla, EXPO i evropská politika
Česká vláda chce posílit obchodní a politickou pozici v Srbsku. Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu Karel Havlíček během červencové návštěvy Bělehradu jednali o obranném průmyslu, zdravotnictví, investicích i české účasti na EXPO 2027. Babiš zároveň podpořil členství Srbska v Evropské unii a vyslovil se pro jeho zapojení do schengenského prostoru. Obchodní příležitosti jsou značné, politická sázka však naráží na pomalé reformy, vztahy Bělehradu s Moskvou a požadavek Bruselu, aby se Srbsko více přiblížilo společné evropské zahraniční politice.
msk
Babiš se během návštěvy 22. a 23. července setkal se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem a premiérem Đurem Macutem. Na česko-srbském obchodním fóru se podle Ministerstva průmyslu a obchodu sešlo téměř sto podnikatelů z obou zemí.
Praha chce dokončit obchod se Skyfoxy
Jedním z nejkonkrétnějších témat byl připravovaný prodej osmi cvičných letounů L-39 Skyfox společnosti Aero Vodochody srbskému letectvu. Česká delegace nabídla také letouny L-410 včetně možnosti financování. Babiš vyjádřil naději, že se jednání o Skyfoxech podaří dokončit, neoznámil však podepsanou smlouvu ani konečnou hodnotu kontraktu.
L-39 Skyfox je podzvukový proudový letoun určený pro základní a pokročilý výcvik, lehké bojové úkoly, hlídkování a průzkum. Pro Srbsko by nešlo jen o nákup letadel, ale potenciálně také o výcvik, servis, náhradní díly a dlouhodobou průmyslovou spolupráci. Druhá část představuje redakční analýzu možného rozsahu zakázky; konkrétní podmínky připravovaného srbského kontraktu zveřejněny nebyly.
Další prostor Praha vidí ve zdravotnictví, dopravě, infrastruktuře a projektech spojených s EXPO 2027. Česká prezentace v Bělehradě má podle vládního konceptu propojit plánovanou cestu astronauta Aleše Svobody s technologiemi, vědou, vzděláváním, sportem a kulturou. Ministerstvo už dříve zahájilo přípravu české účasti na EXPO.
Vzájemný obchod se zbožím dosáhl v roce 2025 částky 2,3 miliardy eur a meziročně vzrostl téměř o pětinu. Český vývoz do Srbska překonal 1,09 miliardy eur. V zemi už působí například PPF, Mattoni 1873, AŽD nebo výrobce nemocničních lůžek LINET. Všechna tato čísla a jména pocházejí z oficiální zprávy české vlády a MPO.
Podpora vstupu do EU má obchodní logiku
Srbské přibližování k Evropské unii by českým firmám mohlo postupně snížit regulatorní nejistotu a přiblížit místní trh pravidlům jednotného evropského prostoru. Srbsko má status kandidátské země a formální přístupová jednání vede od roku 2014.
Babiš označil rozšíření Unie za strategickou investici do bezpečnosti, stability a prosperity Evropy. Podpora Srbska současně dává Praze příležitost posílit politické a obchodní vztahy se zemí, která je důležitým dopravním, průmyslovým a energetickým uzlem západního Balkánu. První část výroku vychází z oficiálního vyjádření premiéra, hodnocení významu Srbska je redakční analýzou.
České stanovisko však samo o sobě přístupový proces neurychlí. Evropská komise ve zprávě o Srbsku upozorňuje, že dosažení srbských integračních cílů vyžaduje silnou politickou vůli, koordinaci institucí a dostatečné personální i finanční kapacity. Bělehrad si stanovil ambici splnit technická kritéria do konce roku 2026, tento cíl ale není příslibem automatického členství.
Předseda Evropské rady António Costa během červnové návštěvy Bělehradu zdůraznil tři podmínky dalšího postupu: reformy právního státu, médií a volebního prostředí, normalizaci vztahů s Kosovem a větší sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Tempo přibližování podle něj závisí především na rozhodnutích samotného Srbska.
Právě zahraniční politika zůstává jedním z nejcitlivějších bodů. Srbsko se hlásí k budoucímu členství v EU, současně však udržuje hospodářské a politické vztahy s Ruskem a nepřebírá všechny evropské postoje a opatření. Česká podpora může přinášet obchodní výhodu, ale zároveň Prahu vtahuje do evropské debaty o tom, zda má rozšiřování postupovat rychleji, nebo být důsledně svázáno s reformami a geopolitickým směřováním kandidátských zemí. Tento odstavec představuje redakční analýzu založenou na požadavcích Evropské rady a Komise.
Schengen je politický signál, nikoli hotový plán
Babiš uvedl, že nechápe, proč Srbsko dosud není součástí schengenského prostoru. Ve zveřejněné zprávě však nepředstavil konkrétní právní postup, časový plán ani dohodu s ostatními evropskými státy. Jeho výrok je proto přesnější chápat jako politickou podporu hlubší integrace než jako oznámení připraveného vstupu.
Zapojení do Schengenu vyžaduje převzetí společných pravidel pro ochranu vnějších hranic, vízovou politiku, policejní spolupráci a výměnu bezpečnostních informací. Existují sice nečlenské země EU zapojené do schengenského prostoru, jejich postavení je ale založeno na zvláštních smlouvách a rozsáhlém převzetí evropského práva. U Srbska nebyl v souvislosti s Babišovou návštěvou zveřejněn odpovídající harmonogram.
Česká cesta do Bělehradu proto otevírá dveře především obchodně. Reálným měřítkem úspěchu nebude počet vstřícných politických prohlášení, ale dokončený kontrakt na letouny, nové investice, zapojení českých firem do projektů kolem EXPO a dlouhodobý růst vývozu.
Praha současně přijímá politické riziko. Čím hlasitěji bude podporovat rychlé přibližování Srbska k EU a Schengenu, tím přesněji bude muset vysvětlovat, jak tuto podporu spojuje s požadavky na právní stát, svobodu médií, volby, vztahy s Kosovem a srbské zahraničněpolitické směřování.
