Srážka dvou těžkých vah se zdá nevyhnutelná. Bude to boj jako v oktagonu MMA?
koláž Hrot24 / Michal Čížek / Shutterstock.com
Premiér vs. bankéř
Babiš se zlobí, protože si Michl nechce zopakovat inflační zkušenost
Guvernér ČNB Aleš Michl naznačuje, že je připraven držet úrokové sazby vysoko i za cenu pomalejšího růstu ekonomiky. To se nelíbí premiérovi Andreji Babišovi, který drahé hypotéky a úvěry přičítá právě centrální bance.
hlavní komentátor
Když guvernér ČNB Aleš Michl před dvěma týdny navlékl jestřábí kabát, v podcastu Insider drsňácky prohlásil: „Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit.“ Odmítl tím, že by se měl starat o cenu hypoték a hospodářský růst.
Bylo to překvapivé. Takhle dělat dlouhý nos na vládu Andreje Babiše, kterému kdysi dělal poradce a on mu pomohl do křesla guvernéra, k Michlovi vůbec nesedí.
Navíc v roce 2021, když Rusnokova bankovní rada začala kvůli nastupující inflaci sice pomalu, ale přece zvedat úrokové sazby, protestoval proti tomu jako řadový člen bankovní rady spolu s nynější ministryní financí a klíčovou ženou hnutí ANO Alenou Schillerovou. Šel Babišovi na ruku.
Přesvědčoval veřejnost o tom, že zrychlující nárůst cen je jenom dočasný a způsobený přechodným narušením obchodu za covidu. Dokonce nezvedl ruku pro jediné zvýšení sazeb, které tehdejší bankovní rada odhlasovala.
A když se v červenci 2022 stal guvernérem a změnila se z podstatné části sestava vedení ČNB, růst sazeb zastavil na sedmi procentech. Tyto sazby sice nakonec inflaci potlačily, ale trvalo to dlouho a ceny byly až do konce minulého roku poměrně nestabilní.
Nyní zažívá Michl inflační revival. Centrální banky v celém světě začínají chápat, že zdražení benzínu a nafty není krátkodobý jev, ale nástup nové inflační vlny. A chystají se na zvyšování úrokových sazeb.
V uplynulém týdnu dokonce z vedení hodně holubičí Evropské centrální banky zaznělo, že už není možné dál čekat a sazby by měly jít už v červnu alespoň o kousek vzhůru. Ceny rostou zejména v jižních zemích EU.
Spotřebitelské ceny vzrostly v květnu oproti loňskému roku o 2,8 procenta ve Francii, o 3,3 procenta v Itálii a o 3,6 procenta ve Španělsku. To je vysoko nad českými dvěma a půl procenty.
ČNB má také zatím stále svou základní sazbu na 3,5 procenta, zatímco ECB je jen na dvou. Což Babiš dává ČNB za příklad, aniž by chápal důvody, proč tomu tak je.
Michl, můj bývalý poradce, mě neskutečně rozčiluje.
Nyní se ukazuje, že Michlova ČNB postupovala prozíravě, když po zpomalení zdražování v roce 2024 se sazbami nešla tak výrazně dolů. A tak guvernér nechce opakovat svou starou chybu a držet sazby nízko, když růst cen už začal.
Jenže to se nelíbí Andreji Babišovi, který až do Michlova vystoupení v Insideru nikde veřejně na snížení úrokových sazeb netlačil. Což zjevně neznamená, že s guvernérem si už leccos nevyříkal. A dramatické vystoupení v Insideru bylo jen reakcí na již delší dobu vyvíjený tlak
Nyní zase bouchly saze v premiérovi a ve svém videu na Instagramu se nechal slyšet: „Michl, můj bývalý poradce, mě neskutečně rozčiluje,“ v rámci odpovědi na návodnou kritickou otázku, že zatímco před volbami slibovalo hnutí ANO levné hypotéky, realita je opačná.
Podle Babiše může za drahé hypotéky a úvěry pro firmy právě guvernér Michl a Česká národní banka tím, že nesnižují úrokovou sazbu, ačkoli by mohli a měli.
Srážka se tak zdá nevyhnutelná. Ceny hypoték se totiž neodvíjí jen od sazby centrální banky, kterou si bankovní rada vycucá z prstu. Ale i od poměrů na finančním trhu, který je ovlivněn výrazně i zadlužováním státu a růstem úroků z dluhopisů.
Od února narostly úroky z pětiletých dluhopisů české vlády ze čtyř na pět procent, což je dramatičtější než vývoj sazeb hypoték. A lepší to nebude. Ani s úroky na investiční úvěry firem.
ČNB bude muset, pokud se chce vyhnout opětovnému zdražování, sazby nikoli snižovat, ale zvyšovat. A brzdit růst i byznys s hypotékami. I rostoucí deficity veřejných financí tvořené Babišovou vládou. Těch už jsme svědky, působí silně proinflačně a samy o sobě vyvolávají potřebu zvyšovat sazby.
Michl, který je ještě mladý a za dva roky mu končí mandát, si jistě nebude chtít kazit pověst, tím, že půjde v rozporu se základy měnové politiky podruhé na ruku Andreji Babišovi. Jsme tak zjevně na začátku střetu mezi vládou a centrální bankou, který může vnášet na finanční trhy neklid a například ještě zvyšovat úroky ze státních dluhopisů i celkově zhoršovat situaci.
