Strategický bombardér B-52

Strategický bombardér B-52

Shutterstock.com

Veterán nekončí

Legendární bombardéry B-52 mohou létat až sto let. Nové motory jim opět dají křídla

Projekt za miliardy dolarů má zvýšit efektivitu, snížit náklady a umožnit B-52 nést nové technologie v rámci širší proměny americké bombardovací flotily.

Tomáš Tománek

Americké letectvo posunulo zásadní modernizační program bombardérů B-52 o krok dál. Projekt výměny zastaralých motorů Pratt & Whitney TF33 ze 60. let úspěšně prošel kritickým designovým přezkumem, což otevírá cestu k prvním fyzickým úpravám letounů ještě letos.

Takzvaný Commercial Engine Replacement Program (CERP) nahradí osm původních motorů každého ze 76 aktivních B-52H moderními turbodmychadlovými Rolls-Royce F130. První dva stroje budou přestavěny na konfiguraci B-52J v závodě Boeingu v San Antoniu.

Stávající motory TF33 jsou podle amerického letectva dlouhodobě neudržitelné. Nedostatek náhradních dílů a jejich stáří zvyšují provozní rizika i náklady.

Nové motory mají přinést vyšší efektivitu při nakládání s palivem, delší dolet, nižší provozní náklady a zároveň výrazně vyšší elektrický výkon pro moderní senzory a zbraňové systémy, píše specializovaný „army“ web Defense News.

F130 vychází z civilního motoru BR725 používaného v business jetu Gulfstream G650 a má za sebou více než milion letových hodin. Výroba probíhá v Indianapolisu.

Modernizace je klíčovou součástí širší strategie USAF, která počítá se zjednodušením flotily strategických bombardérů na dva typy – B-52J a nový B-21 Raider. Starší B-1B Lancer a B-2 Spirit mají být postupně vyřazeny.

B-52 přitom zůstává klíčovým prvkem americké jaderné triády a podle plánů má sloužit až do 50. let tohoto století. Některé stroje tak mohou dosáhnout téměř 100 let provozu.

„Je to moment, kdy se koncept mění v konkrétní konstrukci,“ uvedl podplukovník Tim Cleaver z Air Force Life Cycle Management Center. Podle Boeingu jde o extrémně komplexní inženýrský projekt zahrnující integraci pohonu, struktury i elektronických systémů.

Práce na prvních letounech začne v roce 2027, další budou následovat o rok později. Letové zkoušky jsou plánovány na rok 2029, přičemž počáteční operační schopnost se očekává v roce 2033 – tedy o tři roky později, než se původně předpokládalo.

Pentagon již v roce 2025 zadal Boeingu kontrakt přesahující dvě miliardy dolarů na dokončení integrace a testování prvních dvou strojů. Celkově může modernizace B-52 stát až 15 miliard dolarů, přičemž širší modernizační balík flotily dosahuje téměř 50 miliard.

Program ale nese i rizika. Část sériové výroby má začít ještě před dokončením plného testování, což může v případě problémů výrazně zvýšit náklady.

Modernizace se netýká jen motorů – B-52 dostává také nové generátory, radar a další systémy. Přestože se letoun blíží sedmé dekádě služby, jeho role v americkém strategickém uvažování zůstává pevná.