Z Asie až do české kabiny: jak funguje byznys s manipulací zápasů
Shutterstock.com
Desítky lidí, ovlivněné zápasy. Jak se asijská sázková mafie dostává do českého fotbalu
Na první pohled obyčejný zápas druhé ligy. Pár stovek diváků, minimum médií, rutinní sobotní program. Jenže ve stejnou chvíli se na něj mohou v Asii sázet částky, které několikanásobně převyšují roční rozpočet obou klubů.
šéfredaktor
A právě v tomto nepoměru mezi lokální realitou a globálními penězi vzniká prostor pro manipulaci. Fenomén, který byl ještě před několika lety vnímán jako okrajový problém, se dnes podle vyšetřovatelů proměnil v organizovaný byznys s mezinárodním přesahem – a české prostředí není výjimkou.
Aktuální kauzy: síť, která zasahuje desítky lidí
Že nejde o izolované excesy jednotlivců, ale o systémový problém, ukazuje i aktuální kauza, která podle informací iSportu zasáhla desítky osob napříč českým fotbalem. Vyšetřování se týká minimálně 47 lidí a klubů – od hráčů přes rozhodčí až po funkcionáře a komunální politiky, včetně primátora Karviné.
Podle dostupných informací jde o jednu z nejširších korupčních sítí posledních let. Podezření se týká ovlivňování zápasů, manipulace rozhodování i propojení na širší prostředí, které přesahuje samotný sport. Zásadní je právě rozsah: nejde o jednotlivý „cinknutý“ zápas, ale o strukturu, která funguje napříč soutěžemi a regiony.
Takové případy potvrzují dlouhodobé závěry policie i analytických firem: manipulace se koncentruje především v nižších soutěžích, kde je menší kontrola a větší prostor pro zákulisní dohody. Současně ale ukazují, že síť může sahat až do vyšších pater fotbalového i veřejného života.
Nejde přitom o první podobný případ. Už korupční zásah z roku 2020, při němž policie zadržela dvacítku osob včetně místopředsedy FAČR Romana Berbra, ukázal, že manipulace může mít charakter organizované skupiny s propracovanou strukturou.
Globální síť bez hranic
Podle Europolu stojí za velkou částí těchto aktivit struktury napojené na asijské sázkové trhy, které fungují jako globální síť. Vyšetřování známé jako Operation VETO ukázalo, že manipulace zasahuje stovky zápasů napříč Evropou a že do ní mohou být zapojeny stovky hráčů, rozhodčích i funkcionářů.
Zásadní přitom je, že tyto skupiny neoperují přímo z jednoho místa. Kapitál a sázkové operace často směřují do jihovýchodní Asie, kde existují rozsáhlé a likvidní trhy, zatímco samotné „zajištění“ zápasu probíhá v Evropě prostřednictvím lokálních kontaktů.
Dveře otevírají lidé zevnitř
Právě tato decentralizace vysvětluje, proč se nabídka na manipulaci může objevit i v relativně malém českém klubu. Nikdo z druhého konce světa neoslovuje hráče napřímo. Klíčovou roli hrají lidé, kteří se ve fotbalovém prostředí pohybují dlouhodobě – bývalí hráči, agenti nebo známí z klubového okolí. Tito prostředníci mají důvěru i přístup, a dokážou proto otevřít dveře tam, kam by se organizovaný zločin jinak nedostal.
Nenápadný začátek
Kontakt přitom zpravidla nezačíná jako kriminální nabídka. Spíše připomíná nenápadné „oťukávání“. Nejdříve může jít o zdánlivě nevinné dotazy na sestavu, zdravotní stav hráčů nebo atmosféru v týmu. Teprve postupně se komunikace posouvá k konkrétnějším požadavkům. Podle zkušeností z evropských případů jde o proces, v němž se testuje ochota spolupracovat a zároveň se minimalizuje riziko, že se věc dostane na veřejnost.
Manipulace bez gólu
Moderní manipulace navíc často nepracuje s výsledkem jako takovým. Místo toho se soustředí na jednotlivé momenty ve hře – první žlutou kartu, počet rohů nebo konkrétní herní situace. Tento takzvaný spot-fixing je pro sázkové trhy stejně hodnotný, ale výrazně hůře odhalitelný. Pro organizátory představuje ideální kombinaci nízkého rizika a vysokého potenciálního zisku.
Peníze, které mění rozhodování
Ekonomická logika celého systému je přitom neúprosná. Náklady na ovlivnění jednotlivce v nižší soutěži mohou být relativně nízké, zatímco díky globálním sázkovým trhům lze generovat výrazné zisky. Europol v minulosti upozornil, že v rámci jednotlivých operací se vyplácely úplatky v řádu milionů eur a zisky byly ještě výrazně vyšší.
Tento nepoměr vytváří prostředí, v němž i menší zásah do zápasu může mít pro organizátory velkou hodnotu.
Česká stopa v šedé zóně
Český fotbal se v tomto kontextu nachází v typické „šedé zóně“. Není hlavním cílem globálních sítí, ale splňuje parametry, které z něj dělají zajímavý trh: dostatečnou sportovní kvalitu, velké množství zápasů a zároveň nižší míru kontroly než v elitních ligách. Právě aktuální kauza s desítkami obviněných ukazuje, že tento prostor může být využíván systematicky, nikoli nahodile.
Digitální éra manipulace
Zásadní proměnu přinesla digitalizace. Zatímco dříve dominovaly osobní schůzky, dnes se velká část komunikace odehrává přes sociální sítě a šifrované aplikace. To umožňuje navazovat kontakty napříč hranicemi během několika minut a zároveň výrazně ztěžuje práci vyšetřovatelům. Důkazy se obtížněji dohledávají a komunikace často probíhá v prostředí, které je mimo dosah národních autorit.
Tlak, mlčení a realita kabiny
Vedle finanční motivace hraje roli i lidský faktor. Nabídky často přicházejí ve chvíli, kdy je hráč nebo funkcionář pod tlakem – ať už finančním, profesním, nebo osobním. V některých případech se objevuje i nátlak či vydírání. Ještě častější je ale tiché přijetí situace. Fotbalové prostředí má tendenci problémy neeskalovat, a tak se z manipulace zápasů stává téma, o němž se ví, ale málokdy se otevřeně řeší.
Regulace nestačí
Evropské instituce i národní svazy se snaží reagovat, vznikají monitorovací systémy i mezinárodní dohody. Přesto zůstává match-fixing trvalou součástí sportovního ekosystému. Hlavní důvod je strukturální: zatímco sázkový trh je globální a extrémně flexibilní, regulace zůstává převážně národní a pomalejší.
To potvrzuje i aktuální zpráva International Betting Integrity Association (IBIA), která patří k hlavním globálním monitorovacím autoritám. V roce 2025 evidovala celkem 300 podezřelých sázkových případů napříč 16 sporty, což představuje meziroční nárůst o 29 procent a zároveň nejvyšší hodnotu od začátku sledování. Nejvíce zasaženým sportem zůstává fotbal se 110 případy (37 procent všech alertů), následovaný tenisem se 74 případy. Výrazný podíl pak připadá i na e-sporty a stolní tenis (po 34 případech) a basketbal (27). Geograficky se problém koncentruje především v Evropě, která tvoří zhruba 35 procent všech hlášení, následovaná Severní Amerikou (16 %) a Jižní Amerikou (15 %).
Data IBIA zároveň ukazují, že nejde jen o „signály“, ale o reálně prokázané manipulace. Na základě sdílených dat bylo v roce 2025 potvrzeno 54 zmanipulovaných zápasů a sankce dopadly na 24 hráčů, týmů či funkcionářů napříč pěti sporty. Asociace přitom monitoruje více než 1,5 milionu zápasů ročně ve více než 80 sportech a pokrývá trh se sázkami v objemu přes 300 miliard dolarů. Zásadní je i dlouhodobý trend: fotbal a tenis zůstávají nejzranitelnějšími disciplínami a podezřelé případy se opakovaně koncentrují v zemích s nižší regulací nebo slabší kontrolou soutěží.
