Rusko si brání svou sféru vlivu, nejnovější americký průnik mu ale nedělá radost
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Rosatom pod tlakem
Americký reaktor na Kavkaze? Kreml zuří a boj o sféry vlivu vstupuje do nové fáze
Dohoda o jaderné spolupráci mezi USA a Arménií vyvolala v Moskvě ostrou reakci. Nejde jen o energetiku, ale o strategický průnik Washingtonu do tradiční ruské sféry vlivu na Kavkaze.
editor
Kreml byl v době studené války posedlý americkými jadernými raketami. Dnes jej zjevně znervózňuje jiný typ americké nukleární přítomnosti – civilní reaktor na jižním Kavkaze.
Spojené státy a Arménie 9. února podepsaly dohodu o jaderné spolupráci během návštěvy amerického viceprezidenta JD Vanceho v Jerevanu.
Přestože zatím nepadlo finální rozhodnutí o dodavateli nové elektrárny, která má nahradit stárnoucí sovětský blok Mecamor, signály z arménské vlády naznačují příklon k americké modulární technologii.
Pro Washington jde o víc než o jeden kontrakt. Administrativa se snaží proniknout na trh, který byl v postsovětské Eurasii dlouhodobě doménou ruského Rosatomu. Ten je pro Kreml nejen nástrojem geopolitického vlivu, ale i významným zdrojem příjmů – obzvlášť v době války na Ukrajině.
Ruská reakce byla rychlá a mnohovrstevnatá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zpochybnil schopnost amerických firem stavět reaktory v regionu a varoval před vyššími náklady i zpožděními.
Ruské ministerstvo zahraničí zašlo ještě dál a označilo americké malé modulární reaktory za technologii, která „existuje jen na papíře“.
Současně Moskva nabídla Arménii výhodné finanční podmínky pro výstavbu ruského bloku a rozšířila balík pobídek. Hovoří se o podpoře zemědělství i o obnově železniční infrastruktury propojující Arménii s Ázerbájdžánem a Tureckem. Kombinace kritiky a ekonomických lákadel ukazuje, jak vážně Kreml situaci bere.
Malý reaktor, obří dopad
Arménie přitom sleduje širší cíl: snížit svou ekonomickou i bezpečnostní závislost na Moskvě. Premiér Nikol Pašinjan v posledních letech postupně přehodnocuje vztahy s Ruskem, které se podle Jerevanu neosvědčilo jako spolehlivý bezpečnostní garant během konfliktů s Ázerbájdžánem.
Z amerického pohledu jde o strategický průnik do prostoru, který byl po rozpadu Sovětského svazu považován za ruské „blízké zahraničí“. Podobné signály přicházejí i z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, které zvažují spolupráci s USA v oblasti modulárních reaktorů.
Jaderná energie je v tomto regionu víc než jen zdrojem elektřiny. Kdo staví reaktor, dodává palivo, servis a financování – získává vliv na desítky let. Pokud by Arménie skutečně vsadila na americkou technologii, šlo by o symbolický i praktický zásah do ruské sféry vlivu.
Malý modulární reaktor by tak mohl mít mnohem větší geopolitický dopad, než napovídá jeho výkon.
