Argentinský prezident Javier Milei sází na energetickou bezpečnost své země díky jádru
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
„Řezníkovy“ problémy
Argentina v plamenech. Milei chce znovu těžit Uran, Patagonie se ale bouří
Argentinský prezident Javier Milei chce obnovit těžbu uranu a posílit energetickou bezpečnost země. Plány na rozvoj ložisek v Patagonii ale vyvolávají silný odpor místních komunit i části odborníků.
editor
Argentina patří mezi země s významnými zásobami strategických surovin a v posledních letech přitahuje stále větší pozornost těžařských společností.
Vedle lithia či mědi se do centra zájmu dostává také uran, jehož těžbu chce prezident Javier Milei znovu rozvíjet jako součást své energetické strategie. Plány však narážejí na silný odpor v Patagonii i na pochybnosti odborníků.
Argentina disponuje zhruba 10 500 tunami uranu. Těžba se v zemi rozvíjela od 50. let, ale poslední důl byl uzavřen v roce 1997 kvůli ekonomickým problémům, připomíná web Oilprice.com.
Od té doby země surovinu dováží, přestože provozuje tři jaderné elektrárny – Atucha I, Atucha II a Embalse – které pokrývají přibližně pět procent domácí výroby elektřiny.
Mileiho vláda chce situaci změnit a obnovit těžbu, aby posílila energetickou bezpečnost země. Klíčovou roli má hrát ložisko Cerro Solo v provincii Chubut, které patří k největším známým zásobám v Argentině a podle odhadů obsahuje asi 4600 tun uranu.
Právě v této provincii však naráží projekt na největší odpor. Chubut má totiž zákon zakazující povrchovou těžbu, který byl přijat po referendu v roce 2003. V něm se 81 procent voličů vyslovilo proti podobným projektům kvůli obavám z dopadů na životní prostředí.
Kritici zároveň upozorňují, že plán nemusí primárně sloužit argentinské energetice. Bývalá šéfka Národní komise pro atomovou energii Adriana Serquisová tvrdí, že strategie se zdá být zaměřena spíše na export uranu do Spojených států než na zásobování domácích elektráren.
Pochybnosti posílila i dohoda státní společnosti Dioxitek s americkou firmou Nano Nuclear Energy o dodávkách uranového hexafluoridu.
Obava z energetické kolonie
Tento materiál se přitom v argentinských reaktorech běžně nepoužívá, což podle kritiků naznačuje, že surovina by mohla směřovat do zahraničí.
Argentinské zásoby uranu by přitom při současné kapacitě jaderné energetiky mohly pokrýt domácí potřebu přibližně na 70 let. Podle části expertů by proto měla země těžbu rozvíjet pouze tehdy, pokud bude sloužit především domácí energetice.
Javier Milei dokázal nemožné: Argentině jeho masakr motorovou pilou pomohl
Místní obyvatelé v Patagonii mají navíc obavy z ekologických dopadů těžby i z historických zkušeností s opuštěnými projekty. Některé komunity se obávají, že by region mohl skončit jako „energetická kolonie“, která dodává suroviny do zahraničí, aniž by z nich výrazně profitovala.
Debatu ještě vyostřila návštěva amerických zákonodárců v Argentině, kde jednali o možnostech těžby kritických minerálů. Setkání posílilo spekulace o rostoucím zájmu Spojených států o surovinové zdroje Patagonie.
Plány prezidenta Mileie tak odhalují širší spor o budoucnost argentinské energetiky. Zatímco vláda vidí v uranu strategickou surovinu a příležitost pro ekonomiku, část veřejnosti i odborníků se obává ekologických rizik i ztráty kontroly nad klíčovým zdrojem.
