Výsledek ukazuje, že kokain patří mezi nejrychleji rostoucí drogy v Evropě – během jednoho roku vzrostly jeho stopy o 20 procent. Ve 48 z 85 sledovaných měst byly zaznamenány vyšší hodnoty, pouze 16 měst hlásilo pokles. Nejvyšší koncentrace se dlouhodobě objevují v západní a jižní Evropě, zejména v Belgii, Nizozemsku a Španělsku.

Kokainovou metropolí Německa je Frankfurt, který je na vrchních příčkách i v Evropě. Podle analýzy se zde denně spotřebuje přibližně 724 miligramů kokainu na 1000 obyvatel. Data ukazují, že ve Frankfurtu je kokain užíván i ve všední dny. V Česku se zaznamenala nejvýraznější spotřeba drogy (ze zkoumaných měst) v Praze – 524 miligramů na 1000 obyvatel denně, dalšími významnými nalezišti drogy v odpadních vodách byla ale také města na západě a severu Čech – Plzeň, Karlovy Vary a Ústí nad Labem, vychází z analýzy. Spotřeba kokainu v Česku roste, Karlovy Vary zaznamenaly loni dokonce nárůst denní spotřeby o 40 % (ze 103 na 145 miligramů na 1000 obyvatel denně) oproti roku 2024, vyplývá z analýzy.

Vedle kokainu se do popředí dostávají i syntetické drogy, tedy amfetaminy a metamfetaminy. Jako tradičně byly metamfetaminy na vrcholu spotřeby drog v Česku, vyplývá z analýzy EUDA. Výrazné množství metamfetaminu se v Česku našlo v odpadních vodách již zmíněných měst - Prahy, Ústí nad Labem, Karlových Varů či Plzně. Ústí nad Labem přitom v Česku vede – spotřeba metamfetaminů je zde 586 miligramů na 1000 obyvatel denně. Největší meziroční nárůst denní spotřeby ovšem poměrově i číselně v Česku loni zaznamenaly Karlovy Vary, a to z 372 na 428 miligramů na 1000 obyvatel denně, vyplývá z analýzy.

Mimořádně vysoké hodnoty u metamfetaminu podle analýzy byly zaznamenány i v mnoha městech ve východním Německu, největší v Chemnitzu, jak vyplývá z analýzy EUDA. Německá města byla také významným nalezištěm amfetaminů (například tzv. speedu), které v Česku zatím takové popularity nedosahují.

Na celoevropské úrovni výrazně roste ketamin. Stopy této syntetické drogy v odpadních vodách se meziročně zvýšily o 41 procent. Naopak spotřeba extáze klesla, v některých zemích až o desítky procent, informuje EUDA.

V Česku zažívá boom kratom

V Česku také prudce roste dovoz kratomu. Loni dosáhl rekordních 490 tun, což je meziročně o 134 tun více. Od roku 2021 se import této látky ze zemí mimo Evropskou unii zvýšil šestnáctinásobně, uvedla mluvčí Celní správy Hana Štaffová. Dovoz odpovídá zhruba 160 až 250 milionům dávek

Zkušenost s kratomem má podle odborníků několik procent dospělé populace, u mladých lidí je však výrazně vyšší. Podle studie Centra sociálních služeb Praha užilo kratom v posledním roce 13,8 procenta dospívajících, opakovaně šest procent. V letech 2021 až 2024 podíl studentů, kteří látku užili, výrazně vzrostl. Podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR má v zemi zkušenost s kratomem celkově více než desetina mladých.

Kratom a jeho extrakty jsou v Česku vedeny jako psychomodulační látky s nízkým rizikem, které je možné prodávat za přísných podmínek pouze dospělým ve specializovaných prodejnách. Prodej v automatech je zakázán. Policie eviduje za loňský rok 17 úmrtí v souvislosti s jeho užíváním. Hlavním rizikem spojeným s užíváním kratomu je možnost vzniku závislosti a předávkování. „Výskyt případů negativních účinků narůstá, a to už i mezi žáky základních škol. Zvlášť nebezpečné může být užívání kratomu v kombinaci s dalšími psychoaktivními látkami. Zejména u mladých lidí je častá kombinace užití kratomu například s marihuanou nebo alkoholem,“ stojí ve studii Užívání kratomu v ČR, kterou publikoval Státní zdravotní ústav.

Premiér Andrej Babiš (ANO) několikrát zmiňoval zákaz prodeje kratomu. Zvažovaný zákaz kratomových rostlin z nařízení o seznamu návykových látek však vláda 16. března po jednání kabinetu vyřadila. Premiér poté uvedl, že vláda před rozhodováním o kratomu nejdřív vyhodnotí výsledky jeho licencovaného prodeje v Česku. Zvážit by mohla také případný návrh národního protidrogového koordinátora Pavla Béma, že by si látku mohli kupovat dospělí až od 21 let, ne od 18 let.

Studie EUDA vychází ze vzorků odebraných během jednoho týdne na jaře 2025 v čistírnách odpadních vod ve 115 městech v 25 zemích. Měřeny byly metabolity drog přepočtené na 1000 obyvatel. Podle vědců jde o kvalitní ukazatel skutečné spotřeby drog v Evropě. Výzkum probíhá každoročně od roku 2011.