ČNB by podle jejich odhadu mohla letos zvýšit základní úrokovou sazbu hned dvakrát
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Analytici čekají růst sazeb ČNB. Kvůli inflaci mohou v červnu stoupnout až na čtyři procenta
Rostoucí inflační rizika spojená s uzavřením Hormuzského průlivu a odolnost české ekonomiky podle analytiků zvyšují pravděpodobnost dalšího zpřísňování měnové politiky. Česká národní banka by podle jejich odhadu mohla letos zvýšit základní úrokovou sazbu hned dvakrát.
Jan Bureš
Natahující se uzavření Hormuzského průlivu, zvyšující se inflační rizika a relativně odolná domácí ekonomika vedou analytiky ke změně úrokového výhledu. Nově očekávají v letošním roce dva růsty základní repo sazby České národní banky (ČNB) o 0,25 procentního bodu až na čtyři procenta. První zvýšení by podle nich mohlo přijít už na červnovém zasedání bankovní rady.
Hlavním argumentem je pokračující uzavření Hormuzského průlivu, které podle ekonomů postupně zvyšuje odhady cen energií, zejména zemního plynu. Evropské zásobníky plynu se navíc podle nich stále pohybují na historicky nízké úrovni naplnění kolem 40 procent.
Analytici proto opakovaně upravili směrem vzhůru své odhady budoucích cen energií pro domácnosti i sekundárních dopadů dražších energií a pohonných hmot například do cen potravin. Nejvýraznější dopady očekávají začátkem příštího roku, kdy by meziroční inflace mohla podle jejich odhadů dosáhnout téměř čtyř procent. Za celý rok 2027 nyní počítají s inflací kolem 3,3 procenta.
Dalším důvodem pro očekávaný růst sazeb je podle ekonomů odolnost české ekonomiky. Hrubý domácí produkt sice v prvním čtvrtletí vzrostl pouze o 0,2 procenta mezikvartálně a o 2,2 procenta meziročně, analytici však upozorňují, že výsledek ovlivnily mimořádně silné dovozy a robustní domácí poptávka.
Růst ekonomiky byl zároveň doprovázen rychlým růstem investičních úvěrů a mezd. Ty podle analytiků meziročně vzrostly o 8,2 procenta a již třetím rokem výrazně převyšují tempo růstu produktivity práce. Pro dlouhodobou stabilizaci inflace poblíž dvouprocentního cíle by přitom podle nich bylo žádoucí, aby růst mezd zpomalil přibližně na 4,5 procenta.
Vyšší mzdové náklady se podle ekonomů promítají především do cen služeb, kde inflační tlak zůstává zvýšený. To zároveň zvyšuje riziko, že se zdražování energií a pohonných hmot rychleji přenese do širšího spotřebitelského koše.
Analytici zároveň upozorňují, že nejistota kolem dalšího vývoje zůstává mimořádně vysoká. Záležet bude nejen na délce uzavření Hormuzského průlivu, ale také na krocích české vlády a případných zásazích do cenové politiky.
Přesto se podle nich inflační rizika v posledních týdnech zvýšila natolik, že preventivní zvýšení úrokových sazeb dává z pohledu centrální banky smysl. Včasná reakce by podle ekonomů mohla omezit potřebu výraznějšího růstu sazeb v pozdější části roku.
Po případných letošních zvýšeních sazeb analytici předpokládají jejich stabilitu po většinu roku 2027. Následně by podle nich mohla ČNB přistoupit k jejich opětovnému snižování, jakmile začne inflační vlna postupně odeznívat.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
