USA mění způsob, jakým napájejí vojenské základny. Diesel má doplnit technologie z jaderných elektráren
Shutterstock.com
USA mění způsob, jakým napájejí vojenské základny. Diesel má doplnit technologie z jaderných elektráren
Americká armáda rozjíždí jeden z největších praktických testů nové generace malých jaderných zdrojů. V rámci programu Janus vybrala pět firem, které mají na pěti vojenských základnách postavit a provozovat mikroreaktory o výkonu jednotek až desítek megawattů. Armáda na program vyčlenila až 2,2 miliardy dolarů a první reaktor chce spustit nejpozději v září 2028. Hlavním cílem není odpojit celé základny od veřejné elektrické sítě, ale zajistit kritickým vojenským systémům vlastní zdroj energie i při rozsáhlém blackoutu nebo útoku na infrastrukturu.
Hrot24, msk
,
Americká armáda oficiálně vybrala pět výrobců a pět prvních základen. Antares Nuclear má vybudovat mikroreaktor ve Fort Bragg v Severní Karolíně, BWXT Advanced Technologies ve Fort Campbell v Kentucky, General Atomics ve Fort Hood v Texasu, Radiant Industries ve Fort Benning v Georgii a Westinghouse Government Services ve Fort Drum ve státě New York.
Firmy mohou během fiskálních let 2027 až 2031 získat dohromady až 2,2 miliardy dolarů, peníze ale nebudou vyplaceny automaticky. Program je založený na plnění technologických milníků a výrobci dostanou další část financování až po splnění stanovených cílů. Armáda současně očekává významné soukromé investice. Pokud se projekt podaří, počítá s tím, že na vojenských instalacích postupně vznikne více než 20 mikroreaktorů. Prototypy přitom nebudou vlastnit vojáci, ale samotní dodavatelé, kteří je budou také provozovat.
Reaktor místo zásob dieselu
Mikroreaktory mají podle jednotlivých návrhů poskytovat přibližně jeden až 20 megawattů elektrického výkonu. To je jen zlomek výkonu klasického velkého jaderného bloku, zároveň ale dost na napájení vybrané infrastruktury vojenské základny. Velká americká základna může mít spotřebu srovnatelnou s menším městem.
Armáda dnes pro případ výpadku veřejné sítě spoléhá především na záložní dieselové generátory. Ty ale vyžadují pravidelné zásobování palivem, což může být během války nebo rozsáhlého narušení logistických tras slabým místem. Mikroreaktor naproti tomu může podle výrobců fungovat několik let bez výměny paliva. Americké ministerstvo obrany proto jaderné zdroje považuje za možnost, jak udržet v provozu například komunikační systémy, datová centra, radary nebo velitelskou infrastrukturu bez závislosti na pravidelných dodávkách paliva.
Neznamená to však, že se pět základen kompletně odpojí od civilní elektrické sítě. Armáda sama zdůrazňuje, že chce pokračovat ve spolupráci s místními energetickými společnostmi a mikroreaktory mají primárně zvýšit odolnost kritických provozů. Základny tak mají být schopné v krizové situaci vytvořit vlastní energetický „ostrov“, nikoli běžně fungovat jako zcela izolované jaderné elektrárny.
První musí běžet nejpozději v září 2028
Program Janus přímo navazuje na výkonný příkaz prezidenta Donalda Trumpa z května 2025. Ten nařídil ministerstvu obrany prostřednictvím armády uvést na domácí vojenské základně do provozu pokročilý jaderný reaktor nejpozději 30. září 2028.
Původně armáda posuzovala devět možných lokalit. Vedle nynější pětice mezi nimi byly také Fort Wainwright na Aljašce, Holston Army Ammunition Plant v Tennessee, Joint Base Lewis-McChord ve státě Washington a Redstone Arsenal v Alabamě. Další základny mohou následovat později.
Janus zároveň navazuje na dřívější Project Pele, v jehož rámci americké ministerstvo obrany vyvíjí transportovatelný mikroreaktor společnosti BWXT. Ten má být schopen přepravy v několika standardních kontejnerech. Projekt vznikal v Idaho National Laboratory jako demonstrace možnosti dostat jaderný zdroj i do míst, kde není spolehlivá klasická energetická infrastruktura.
Další z vybraných firem, Antares Nuclear, už letos v červnu dosáhla první kritičnosti svého demonstračního reaktoru Mark-0 při testu v Idaho National Laboratory. Šlo zatím o test při nulovém energetickém výkonu, nikoli o elektrárnu dodávající proud do sítě.
Armáda bude vlastní jaderný regulátor
Program má ještě jednu nezvyklou vlastnost. První vojenské reaktory Janus nemá regulovat americká Nuclear Regulatory Commission, tedy civilní jaderný regulátor, ale samotná armáda. Právě takový postup výslovně stanovuje Trumpův exekutivní příkaz. To vyvolává mezi kritiky otázky ohledně nezávislosti bezpečnostního dohledu.
Civilní NRC přitom paralelně připravuje nový licenční systém přímo pro mikroreaktory, který má zjednodušit jejich budoucí komerční nasazování a zároveň stanovit pravidla pro bezpečnost, fyzickou ochranu, havarijní plánování, přepravu i nakládání s použitým palivem.
Ve Spojených státech zatím žádný mikroreaktor nedodává elektřinu do komerční sítě. Janus proto není jen vojenským energetickým projektem. Armáda otevřeně říká, že chce pomocí svých objednávek vytvořit trh pro technologie, které by jejich výrobci později mohli prodávat také civilním zákazníkům.
„Program Janus bude úplným úspěchem pouze tehdy, když pomůžeme několika jaderným společnostem vyvinout skutečně spolehlivé a cenově dostupné mikroreaktory, které budou schopny prodávat i jiným zákazníkům než armádě,“ uvedl představitel armády Jeff Waksman.
