Stíhačka F-35 obsahuje stovky kilogramů součástek vyrobených ze vzácných zemin
Shutterstock.com
Souboj velmocí
Americká armáda zahájila boj o vzácné zeminy. Chce prolomit závislost na Číně
Projekt má zajistit domácí výrobu prvků nezbytných pro moderní zbraně, radary či stíhačky. Vzniká v době, kdy od roku 2027 začne v USA platit zákaz používání čínských vzácných zemin v obranném průmyslu.
editor
Spojené státy výrazně zrychlují snahu o vybudování domácího dodavatelského řetězce vzácných zemin. Americká armáda vybrala společnost REalloys, která postaví a bude provozovat první komerční závod na zpracování kritických nerostů přímo ve vojenském objektu – armádním depu Tooele ve státě Utah.
Půjde o první případ, kdy se komerční zpracování strategických surovin stane součástí americké vojenské infrastruktury. Nový závod bude zpracovávat především dysprosium a terbium, tedy prvky nezbytné pro výrobu vysoce výkonných permanentních magnetů používaných v moderních zbraňových systémech, radarech, raketách, stíhacích letounech i kosmických technologiích.
Projekt má začít vznikat v roce 2027 a první provoz se plánuje nejpozději o rok později. Termín není náhodný. Od 1. ledna 2027 začne v USA platit zákaz využívání čínských vzácných zemin a magnetů ve vojenských zakázkách financovaných federální vládou.
Washington se tak snaží odstranit jednu z největších slabin svého obranného průmyslu. Čína dnes dominuje téměř celému výrobnímu řetězci – od těžby přes chemické zpracování až po výrobu kovů, slitin a magnetů. Právě zpracování vzácných zemin je přitom technologicky nejnáročnější částí celého procesu.
REalloys už v posledních letech vybudovala síť dodavatelů a partnerů v USA i Kanadě. Společnost investovala do zpracovatelského centra v kanadském Saskatchewanu, uzavřela dlouhodobé dohody o odběru surovin z Grónska, Montany i Wyomingu a připravuje vlastní výrobu kovů a slitin v Ohiu.
Cílem není pouze otevřít nové doly, ale vytvořit kompletní domácí výrobní řetězec – od suroviny přes chemické oddělení jednotlivých prvků až po výrobu magnetů pro obranný průmysl. Právě v těchto navazujících technologiích Západ během posledních desetiletí výrazně zaostal za Čínou.
Washington se snaží odstranit jednu z největších slabin svého obranného průmyslu.
Americká vláda proto podporuje celý sektor sérií obranných kontraktů, investic a legislativních změn. Prezident Donald Trump v posledních týdnech využil zákon o obranné výrobě k urychlení rozšiřování výrobních kapacit a jednal s největšími americkými zbrojovkami o posílení dodavatelských řetězců, připomíná web Oilprice.com.
Důvod je zřejmý. Například stíhačka F-35 obsahuje stovky kilogramů součástek vyrobených ze vzácných zemin včetně speciálních magnetů odolných vůči extrémním teplotám. Podobné materiály využívají také systémy Patriot, moderní radary nebo strategický bombardér B-21 Raider.
Podle analytiků představuje projekt v Utahu jeden z nejvýznamnějších kroků USA k obnovení domácí výroby strategických surovin za poslední desetiletí. Washington se snaží během několika let vybudovat průmyslovou základnu, kterou Čína rozvíjela více než tři dekády. Cílem je zajistit, aby americký obranný průmysl nebyl v budoucnu závislý na dodávkách z geopolitického rivala.
