Základní astronautský výcvik Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem 2024 a jarem 2026
Astronaut Aleš Svoboda dokončil základní výcvik. Cesta k české misi na ISS je volná
Česká republika je o krok blíže k vyslání svého zástupce na oběžnou dráhu. Major Aleš Svoboda, bojový pilot Armády ČR a záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA), úspěšně završil třetí a finální fázi základního výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Program, který probíhal od podzimu 2024, připravil Svobodu na komplexní systémy Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) i krizové scénáře, které mohou v mikrogravitaci nastat.
„Základní výcvik mi dal solidní přehled nejen o kontextu orbitálních misí, ale i o tom, jak funguje ISS. Od systémů stanice, přes robotiku a základy výstupů do otevřeného vesmíru, po manévrování na oběžné dráze,“ shrnuje své zkušenosti pro média Aleš Svoboda. Podle něj je tento fundament nezbytný pro nadcházející etapu, která již bude cílena na konkrétní misi. Ta je aktuálně předmětem jednání mezi Českou republikou, ESA a NASA, přičemž cílovým rokem pro start národní mise zůstává rok 2027.
Od přežití v Pyrenejích po virtuální realitu
Cesta k certifikaci nebyla krátká. Výcvik byl rozdělen do tří bloků, které prověřily Svobodovu fyzickou i psychickou odolnost. Po úvodní teorii biologie a fyziologie následovaly praktické drily – od zimního survival tréninku v Pyrenejích po lety Zero-G simulující stav beztíže. Závěrečná fáze v rozsahu 187 hodin se již plně soustředila na technickou operativu: ovládání robotických ramen ve virtuální realitě, nácvik výstupů do volného prostoru pod hladinou vody a detailní simulace mise od startu nosné rakety až po návratový manévr.
Ministr obrany Jaromír Zůna v této souvislosti vyzdvihl připravenost českého armádního letectva. „Příprava armádního pilota na vesmírnou misi potvrzuje, že Česká republika má špičkové odborníky schopné obstát i v nejnáročnějších mezinárodních projektech,“ uvedl Zůna s tím, že propojení vojenského drilu s pokročilými technologiemi kosmických misí posiluje kompetence státu v oblasti bezpečnosti i vývoje.
Věda jako priorita: Třináct českých experimentů
Projekt však nestojí pouze na osobnosti astronauta. Klíčovým obsahem plánovaného pobytu na ISS je realizace třinácti českých vědeckých a technologických experimentů. Ty vzešly ze spolupráce univerzit, výzkumných ústavů a soukromých firem. „Každý z těchto experimentů má jasný vědecký i aplikační potenciál – nejde jen o prestiž, ale o konkrétní přínosy pro český výzkum a průmysl,“ vysvětluje Václav Kobera z Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle něj je mise investicí do lidského kapitálu, která otevírá dveře k dalším mezinárodním programům.
Nyní Svobodu čeká tzv. mission-specific training. Tento specializovaný trénink se zaměří na ovládání konkrétní kosmické lodi a především na praktickou realizaci zmíněných českých projektů. Harmonogram této fáze bude upřesněn po finálním zařazení do konkrétního letového slotu, o kterém se nyní vedou závěrečná jednání. Projekt s názvem „Česká cesta do vesmíru“ tak vstupuje do své nejdůležitější fáze, kde se teorie mění v praktickou přípravu na historický milník českého kosmického průmyslu.
