Umělá inteligence začíná přebírat práci, na které se dosud učili mladí projektanti
Vygenerováno v Nano Banana Pro
AI bere juniorům práci. Švýcarské stavebnictví sází na dřevo a zahraniční pracovníky
Umělá inteligence začíná přebírat práci, na které se dosud učili mladí projektanti, stavebnictví bojuje s nedostatkem kvalifikovaných lidí a dřevo zažívá návrat do výškových budov. Zkušenost Švýcarska podle expertů ukazuje, kam se může v příštích letech posunout i český trh.
Redaktor
Stavebnictví se mění rychleji než většina lidí na stavbě stihne říct „tohle se vždycky dělalo jinak“. Umělá inteligence začíná přebírat část práce projektantům, hybridní stavby ze dřeva a betonu zažívají boom a kvalifikované pracovníky stále častěji nahrazují zahraniční posily.
Právě Švýcarsko podle Christopha Arpagause, bývalého spolumajitele a dlouholetého CEO jedné z významných švýcarských architektonických kanceláří, ukazuje, kam se může stavebnictví v dalších letech posunout.
„Na samotné stavbě jsou dnes většinou zahraniční kvalifikovaní pracovníci. Myslím, že možná dvě třetiny tvoří lidé ze zahraničí nebo cizího původu,“ řekl Arpagaus pro platformu FocusOn.cz.
Švýcarská ekonomika je přitom na zahraniční pracovní síle dlouhodobě závislá. Podle švýcarského statistického úřadu tvoří cizinci přibližně čtvrtinu populace země, což je jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Ve stavebnictví a technických profesích je jejich zastoupení ještě výraznější.
AI začíná přebírat práci, na které se učili junioři
Jednou z největších změn je nástup umělé inteligence. Ve stavebnictví už dnes pomáhá s návrhy budov, výpočty nákladů, koordinací projektů nebo statickými výpočty. A v některých případech začíná být rychlejší než lidé, kteří tyto úkoly dosud dělali ručně.
„V návrhové architektuře je to důležité, ale také v manažerských úkolech, tedy projektovém řízení, řízení výstavby nebo výpočtu nákladů. Dnešní software to dokáže téměř lépe a především rychleji než člověk,“ popisuje Arpagaus.
Právě v tom ale vidí zásadní problém. Umělá inteligence totiž začíná mizet přesně v prostoru, kde se dosud učili mladí absolventi.
„Jedním z velkých problémů je školit mladé lidi. Stáže a práce, na kterých se dříve učili a získávali zkušenosti, se s využitím umělé inteligence stávají zbytečnými. A pokud vám bude chybět možnost získat zkušenosti, nemůžete později rozhodovat. To je pro mě jeden z velkých problémů pro nováčky, že nedostanou šanci se něco naučit,“ dodává Arpagaus.
Jinými slovy: software může mladým lidem vzít první práci dřív, než se na ní stihnou naučit, jak jednou dělat tu zkušenější.
Podobné obavy zaznívají i v zahraničních studiích. Letošní zpráva Future of Jobs Světového ekonomického fóra, která sledovala více než 1 000 zaměstnavatelů v 55 zemích, uvádí, že 77 procent firem plánuje do roku 2030 rozsáhlé rekvalifikace zaměstnanců. Zároveň 41 procent podniků očekává, že díky automatizaci sníží počet pracovníků na pozicích, které dokáže nahradit AI.
Dřevo zažívá ve Švýcarsku boom
Vedle digitalizace mění obor také tlak na ekologii a snižování uhlíkové stopy. Ve Švýcarsku proto rychle roste význam hybridních staveb kombinujících beton a dřevo.
„Dřevěná výstavba zažívá ve Švýcarsku boom. Nikdo by si v devadesátých letech nedokázal představit postavit výškovou budovu ze dřeva. Dnes je to jeden z nejsilnějších trendů,“ říká Arpagaus.
Podle něj stojí za rozvojem hybridních konstrukcí snaha využít výhody obou materiálů.
„S betonem máte pod kontrolou statiku, požární ochranu nebo akustiku a chcete to kombinovat se dřevem. Takže dělat co nejvíce ve dřevě a co nejméně v betonu, ale beton stále potřebujete.“
Švýcarsko patří mezi evropské průkopníky moderních dřevostaveb. V posledních letech zde vznikla řada výškových budov využívajících masivní dřevěné konstrukce a očekává se další růst segmentu díky požadavkům na snižování uhlíkové stopy stavebnictví.
Příležitost v tom může najít i Česko.
„Z toho by mohla vytěžit i Česká republika, která patří mezi významné evropské exportéry dřeva a výrobků ze dřeva. Právě orientace na vývoz konstrukčních prvků, prefabrikovaných systémů a dalších výrobků s vyšší přidanou hodnotou by mohla přispět k posílení konkurenceschopnosti českého dřevozpracujícího průmyslu na švýcarském trhu,“ říká Petra Savino, CEO společnosti S1 Solutions.
Podobný problém čeká Česko
Zatímco Švýcarsko řeší nedostatek lidí zahraničními pracovníky a větší automatizací, Česko stojí před podobným problémem.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví upozorňuje, že pokud se současný vývoj nezmění, může v Česku v příštích pěti letech chybět až 74 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Nejde přitom jen o rostoucí poptávku. Obor každoročně přichází zhruba o 10 tisíc lidí, kteří odcházejí do důchodu.
Jedním z řešení může být přesun části výroby ze stavenišť do výrobních hal. Jinými slovy více prefabrikace, kde má dřevo jako lehký a dobře opracovatelný materiál výraznou výhodu.
Zatímco ve Švýcarsku jsou vícepodlažní dřevěné a hybridní stavby běžnou praxí už řadu let, české stavební předpisy donedávna omezovaly výšku dřevostaveb na 12 metrů. Připravovaná revize normy má limit posunout na 18 metrů, u hybridních konstrukcí dřevo-beton až na 22,5 metru.
Česko se tak pomalu přibližuje standardu, který v alpské zemi funguje už dlouho.
Ve Švýcarsku cenou nevyhrajete
Pro české firmy ale podle Arpagause nestačí nabídnout levnější práci. Švýcarský trh funguje jinak než prostředí, kde je hlavním kritériem cena.
„Dobré rady, vysoká kvalita, spolehlivost a dodržování termínů jsou velmi důležité. Cena je faktor, ale není jediným rozhodujícím faktorem. Celkový balíček musí být správný,“ upozorňuje.
Právě to podle něj vystihuje i širší charakter švýcarské ekonomiky. Úspěch zde nestojí na tom, kdo nabídne nejnižší cenu, ale na důvěře, kvalitě a schopnosti dlouhodobě plnit slíbené.