Může nová generace miliardářů napravit svět?
Shutterstock.com
Nová filantropie
Umělá inteligence vytváří nové miliardáře. Ti teď slibují, že své obrovské jmění rozdají
Nová generace technologických miliardářů zbohatla díky umělé inteligenci a část z nich slibuje, že své jmění rozdá na dobročinné účely. Jejich filantropie ale otevírá otázku, zda mohou soukromé dary napravit problémy, které samotný rozvoj AI vytváří.
red
Nová generace technologických miliardářů zbohatla díky umělé inteligenci a nyní slibuje, že své budoucí jmění rozdá na dobročinné účely. Jejich příběh ale otevírá nepříjemnou otázku: může filantropie napravit problémy, které pomáhali vytvářet?
Jedním z nejvýraznějších příkladů je David Silver, bývalý výzkumník Google DeepMind a jeden z lidí stojících za AlphaGo, umělou inteligencí, která v roce 2016 porazila světového šampiona ve hře Go.
Letos založil vlastní AI firmu Ineffable Intelligence. Ta při startu získala 1,1 miliardy dolarů při ocenění 5,1 miliardy dolarů, což patřilo k největším seedovým investicím v Evropě.
Silver však slíbil, že veškeré peníze, které případně získá z budoucího prodeje firmy, věnuje na charitu. Svůj závazek navíc formalizoval prostřednictvím organizace Founders Pledge, která na rozdíl od některých veřejných slibů vyžaduje právně závazný příslib, informuje Wired.
Podobně uvažují i další lidé z AI sektoru. Spoluzakladatel DeepMindu Mustafa Suleyman nebo zakladatel platformy Lovable Anton Osika patří mezi podnikatele, kteří chtějí část či celé výnosy ze svého podílu věnovat na dobročinné účely.
Pokud firmy jako OpenAI nebo Anthropic vstoupí na burzu, může vzniknout nová vlna technologických milionářů a miliardářů, která výrazně ovlivní podobu filantropie.
Founders Pledge evidoval ještě v roce 2023 přísliby v hodnotě kolem 400 milionů dolarů. Letos už jejich hodnota dosáhla zhruba čtyř miliard dolarů a AI firmy tvoří přibližně třetinu celkového objemu.
Silver se hlásí k myšlenkám efektivního altruismu, podle nichž by se peníze měly využívat tam, kde mohou zachránit nebo zlepšit co nejvíce životů. Sám ale zdůrazňuje hlavně současnost. Peníze chce například směřovat organizacím bojujícím proti malárii, protože miliony lidí trpí a umírají už dnes.
Temná strana filantropie
Tento přístup má své slavné předchůdce. Nadace Billa a Melindy Gatesových za 25 let rozdělila více než 100 miliard dolarů na boj s chudobou a nemocemi. Mark Zuckerberg a Priscilla Chan zase plánují prostřednictvím své nadace věnovat své obrovské jmění na vědecký výzkum.
Jenže filantropie má i svou odvrácenou stránku. Kritici upozorňují, že miliardáři nejsou voleni a nikomu se nemusí zodpovídat za to, na jaké problémy své peníze použijí. Mohou tak nepřímo ovlivňovat veřejnou politiku a určovat, které problémy společnost považuje za důležité.
Socioložka Linsey McGoeyová upozorňuje, že soukromé dary zároveň nemusí řešit příčiny rostoucí nerovnosti. Riziko je ještě větší u AI.
Pokud podnikatel věří, že vytvoření superinteligence přinese lidstvu obrovský prospěch, může se objevit nebezpečná logika: čím více peněz technologie vydělá, tím více bude možné následně věnovat na dobročinnost. Charitativní příslib by se tak teoreticky mohl stát ospravedlněním pro příliš rychlý nebo riskantní vývoj AI.
Silver to odmítá. Tvrdí, že jeho rozhodnutí má naopak odstranit osobní finanční motivaci, která by mohla vývoj jeho firmy ovlivňovat. Nechce, aby při rozhodování o budoucnosti AI hrála hlavní roli vidina obrovského osobního bohatství.
Zásadní otázka
Právě v tom spočívá hlavní paradox nové technologické filantropie. AI může vytvořit nebývalé bohatství a část z něj následně pomoci financovat zdravotnictví, vědu nebo boj s chudobou.
Zároveň ale zůstává otázkou, zda je správné nechat několik mimořádně bohatých jednotlivců rozhodovat, jak se část společenského bohatství přerozdělí.
