Maxim Vrána, CGO společnosti Trask
Trask
AI nebude jen nástroj. Stane se zákazníkem, obchodníkem i kolegou, říká CGO Trasku Maxim Vrána
Ještě před pár lety firmy experimentovaly s chatboty a interními asistenty. Dnes už podle Maxima Vrány, CGO technologické společnosti Trask, řeší mnohem zásadnější otázku: jak kolem umělé inteligence přestavět celé fungování firmy.
šéfredaktor
A změna podle něj nebude kosmetická. AI nemá jen zrychlit práci nebo automatizovat část procesů. Začíná měnit samotnou logiku digitální ekonomiky — od vývoje softwaru přes fungování korporací až po to, jak lidé budou nakládat se svými penězi. „Velmi rychle se blížíme době, kdy platba nebude vůlí člověka, ale vůlí agenta, který bude mít autorizaci jednat za něj,“ říká Vrána v rozhovoru pro Hrot24.
Trask přitom nepracuje pro startupy z technologických inkubátorů, ale pro banky, pojišťovny, energetické firmy nebo telekomunikace — tedy sektory, na kterých stojí digitální infrastruktura velké části střední Evropy. Právě tam dnes podle Vrány probíhá největší technologická transformace posledních dekád.
„Dnes se na AI díváme ve třech rovinách,“ popisuje. První představuje zákaznická vrstva: chatboty, voiceboti a nově i agentní systémy, které dokážou samostatně komunikovat se službami firem. Druhou oblastí je automatizace interních procesů — od HR přes finance až po risk management nebo práci s dokumenty. Třetí a podle Vrány nejzásadnější změnou je proměna samotného vývoje softwaru.
Konec programátorů? Spíš konec starého modelu práce
Právě tady podle něj AI zasáhne nejtvrději. Ne proto, že by uměla napsat pár řádků kódu, ale protože začíná automatizovat celý proces vzniku digitálních produktů.
„Směřujeme k tomu, že celý delivery lifecycle — od nápadu přes analýzu a vývoj až po testování a produkci — bude z velké části automatizovaný,“ říká.
Debata o AI se přitom často redukuje na otázku, která pracovní místa zmizí. Vrána ale tvrdí, že firmy aktuálně řeší jiný problém: dramatický nedostatek kapacity. „Pipeline toho, co firmy chtějí udělat, je obrovská. Hlavní problém není nedostatek nápadů. Hlavní problém je kapacita.“
AI tak podle něj nejdřív zvýší produktivitu a až následně začne měnit samotné role lidí. Klasický programátor podle něj nezmizí, ale promění se. „Ty role se budou spojovat do role buildera. Člověka, který chápe problém, rozumí kontextu a umí pomocí AI dovést řešení až do produkce.“
Je to změna, kterou dnes nezažívá jen IT sektor. Podobnou transformací procházejí média, marketing nebo kreativní průmysl. Samotná produkce přestává být hlavní hodnotou. Důležitější začíná být schopnost definovat problém, interpretovat kontext a rozhodovat.
Každá firma už je technologická firma
Vránův pohled zároveň ukazuje, jak rychle mizí rozdíl mezi „technologickými“ a „netechnologickými“ společnostmi. „Každá firma je dnes software house,“ říká bez váhání.
Banka, energetická skupina nebo automobilka podle něj fungují především jako technologické organizace. Software dnes neurčuje jen zákaznické aplikace, ale prakticky celé fungování firem. I proto AI zasahuje téměř všechna odvětví najednou.
Právě to vysvětluje, proč dnes velké firmy investují nejen do samotné umělé inteligence, ale i do modernizace infrastruktury, datových vrstev nebo bezpečnosti. Bez nich totiž AI nedokáže fungovat v reálném provozu.
Jedním z největších problémů evropských korporací zůstávají takzvané legacy systémy — často dvacet let staré technologie, které firmy dlouhé roky jen obalovaly novými vrstvami místo skutečné modernizace. Podle Vrány se ale právě teď otevírá prostor to změnit. „Dřív bylo jednodušší ty staré systémy obalovat. Dnes už je reálné je skutečně měnit.“
AI podle něj pomáhá i tam, kde firmy dlouhodobě narážely na nepřehledná data nebo chybějící dokumentaci. „Často nejde o to, že by data byla špatně. Problém je, že nikdo přesně neví, co znamenají.“
Bankovní aplikace možná zmizí
Nejradikálnější proměnu ale Vrána očekává v bankovnictví. Podle něj není vůbec jisté, že za deset let budou existovat bankovní aplikace v podobě, jakou známe dnes.
„Dřív byly pobočky. Pak internet. Pak mobilní aplikace. Teď přichází agentní přístup,“ říká.
AI agenti budou podle něj schopni sami komunikovat s bankami, pojišťovnami nebo energetickými firmami. Člověk už nebude vybírat konkrétní produkty nebo porovnávat ceníky. Zadá pouze cíl — například snížení nákladů na energie — a systém sám vybere nejlepší nabídku, změní dodavatele a vyřeší administrativu.
„Když budu chtít jen změnit dodavatele energií, udělá to agent,“ popisuje.
Právě tady se podle něj začne rozhodovat o nové digitální důvěře. Klíčovou otázkou nebude jen technologie samotná, ale komu lidé svěří pravomoc jednat za sebe — ať už jde o finance, identitu nebo osobní data.
Paradoxně ale Vrána nevěří dystopické představě světa, kde lidé komunikují už jen s algoritmy. „Čím víc budeme digitalizovaní, tím větší hodnotu bude mít osobní kontakt,“ říká.
Rutinní úkoly podle něj zmizí, lidské vztahy ale naopak získají vyšší hodnotu. Podobně jako dnes existují luxusní restaurace postavené na autentickém zážitku, může se i osobní kontakt stát v digitální ekonomice prémiovou službou.
A právě v tom možná spočívá největší paradox AI revoluce: čím chytřejší budou stroje, tím důležitější bude člověk.
