Jak AI ovlivňuje první zaměstnání: firmy automatizují práci juniorů
Shutterstock.com
První příčky kariérního žebříku mizí. Třetina britských firem škrtla juniorské pozice, AI je jedním z důvodů
Britský pracovní trh začíná ukazovat jednu z méně příjemných tváří nástupu umělé inteligence. Více než třetina zaměstnavatelů za poslední rok omezila počet pracovních míst pro začátečníky a 43 procent firem tvrdí, že investice do AI či automatizace počet těchto pozic snížily. Nejvýraznější je trend u velkých zaměstnavatelů. Pro mladé Brity se tak komplikuje paradox, na kterém dlouhá desetiletí fungoval pracovní trh: k získání zkušeností potřebují první práci, právě těch prvních prací ale ubývá.
msk, čtk
,
Podle nového průzkumu Work Foundation při Lancasterské univerzitě snížilo za posledních 12 měsíců nabídku vstupních pracovních pozic 36 procent britských zaměstnavatelů. U malých firem to bylo 24 procent, u středních 48 procent a mezi velkými zaměstnavateli 46 procent. Průzkum pro institut provedla společnost Survation mezi 7. a 20. květnem na vzorku 1001 vedoucích představitelů britských firem.
Velikost firmy přitom hraje zásadní roli také u technologií. Celkem 43 procent zaměstnavatelů uvedlo, že investice do AI nebo automatizace snížily počet vstupních pracovních míst. U malých společností byl tento podíl 24 procent, u středních podle podkladů průzkumu 58 procent a u velkých firem 60 procent. Současně už 44 procent firem používá AI či automatizované systémy při třídění žádostí uchazečů.
Nejde přitom o průzkum očekávání, co AI možná udělá za pět nebo deset let. Zaměstnavatelé popisují změny, které podle nich už nastaly.
AI nebere jen práci. Bere i práci, na které se člověk práci učil
Pro mladé pracovníky může být zásadnější než samotný počet zaniklých míst jejich charakter.
Juniorní zaměstnání tradičně obsahovala velké množství rutinní práce – rešerše, administrativu, jednoduché analýzy, přípravu podkladů, první návrhy textů, kontrolu dat nebo základní zákaznický servis. Právě činnosti s podobnou strukturou dnes dokážou generativní AI a automatizované systémy převzít nejrychleji.
Výsledkem může být nový problém: firmy potřebují zkušenější pracovníky, ale současně mizí část práce, na níž se z absolventů zkušení pracovníci stávali.
Work Foundation upozorňuje, že průměrný týdenní počet takzvaných starter vacancies, tedy míst dostupných lidem vstupujícím na pracovní trh poprvé, mezi obdobími 2016–2017 a 2025–2026 klesl o 49 procent. Koncem roku 2025 připadala v Británii přibližně jedna taková pozice na tři mladé lidi bez práce, vzdělávání či odborné přípravy.
„Mladí lidé vstupují na jeden z nejtěžších pracovních trhů za poslední roky,“ shrnul ředitel Work Foundation Ben Harrison. Podle něj čelí intenzivnější konkurenci o zmenšující se počet vstupních míst a mají méně možností získat stabilní první zaměstnání.
Zajímavé přitom je, že samotní zaměstnavatelé většinou netvrdí, že by mladí lidé byli nepoužitelní. Šedesát procent firem je považuje za obecně připravené na pracovní svět, opačný názor má 17 procent. Současně však 63 procent firem při přijímání preferuje vzdělání a 62 procent předchozí pracovní zkušenosti.
Tedy zkušenost, kterou musí člověk nejdřív někde získat.
Přes milion mladých Britů už není ani v práci, ani ve škole
Špatnější start kariéry přichází ve chvíli, kdy britský pracovní trh celkově ochladl.
Podle nejnovějších údajů britského statistického úřadu ONS bylo od května do července v zemi přibližně 707 tisíc volných míst, meziročně o 19 tisíc méně. Na jedno volné místo připadalo v období duben až červen zhruba 2,5 nezaměstnaného. ONS navíc upozorňuje, že 707 tisíc míst je o více než deset procent pod úrovní před pandemií; mimo pandemické období bylo naposledy stejně nebo méně volných míst už v roce 2014.
Ještě výraznější je vývoj u mladých lidí označovaných zkratkou NEET – tedy těch, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy.
V prvním čtvrtletí letošního roku jich bylo ve věku 16 až 24 let podle ONS přibližně 1,012 milionu. To představovalo 13,5 procenta mladých Britů a meziročně o 89 tisíc lidí více. Počet byl nejvyšší od roku 2013.
Britští statistici zároveň upozorňují, že čísla vycházejí z Labour Force Survey, která v posledních letech prošla metodickými změnami, a zejména u podrobnějších skupin zůstává část údajů volatilní. Data o NEET proto ONS stále označuje jako official statistics in development.
Britská vláda už situaci ve své zprávě popsala nezvykle ostrými slovy: země podle ní riskuje vznik „ztracené generace“. Vládou zadaná analýza upozorňuje, že 45 procent čtyřiadvacetiletých lidí v kategorii NEET ještě nikdy nemělo zaměstnání a dlouhodobé vypadnutí z pracovního trhu může výrazně poškodit jejich budoucí příjmy. Zpráva Young people and work odhaduje širší ekonomické a společenské náklady problému až na 125 miliard liber ročně.
Británie chce mladým pracovní místa dotovat
Vláda reaguje mimo jiné programem Jobs Guarantee. Ten má během tří let pomoci více než 90 tisícům mladých lidí. Způsobilí lidé ve věku 18 až 24 let, kteří dlouhodobě pobírají Universal Credit a hledají práci, mají dostat plně financované šestiměsíční zaměstnání. Program Jobs Guarantee popisuje britská vláda zde.
Ani mezi zaměstnavateli ale nepanuje shoda, co je hlavním viníkem.
Britská podnikatelská konfederace CBI tvrdí, že problém není možné zredukovat na AI. Firmy podle ní současně zatěžují vyšší mzdové náklady, odvody zaměstnavatelů, energie, daně, úroky a nová pracovněprávní pravidla. CBI proto před podzimním rozpočtem požaduje například snížení zaměstnavatelských odvodů National Insurance a úpravu některých nových pravidel garantované pracovní doby.
Britská debata tak začíná připomínat spor o to, co přišlo první. Firmy automatizují, protože chtějí snížit náklady. Zároveň mají vyšší náklady, takže více automatizují.
Pro juniorní pracovní místo je výsledek v obou případech stejný.
Stejný signál už přichází i z Česka
Britský vývoj není možné jednoduše překlopit na český pracovní trh, první podobné signály se ale objevují i tady.
Podle dubnového průzkumu Ipsos pro Moore Czech Republic mezi 525 českými firmami očekává 17 procent společností, že v příštích dvou až třech letech v souvislosti s nástupem AI omezí juniorské pozice nebo nábor absolventů. Posílit nábor mladých talentů plánovala pouze čtyři procenta respondentů.
Ani v Česku ale není AI jediným, a dokonce ani hlavním bezprostředním důvodem. Mezi firmami, které nábor juniorů omezují, uvádělo 46 procent ekonomickou nejistotu a tlak na náklady, 34 procent větší orientaci na zkušenější pracovníky a 14 procent přímo nahrazování juniorské práce umělou inteligencí.
Jiný letošní průzkum českého Úřadu práce navíc ukazuje, že 61 procent zaměstnavatelů neočekává, že AI během příštích tří let významně změní jejich celkový počet zaměstnanců. Mírný pokles předpokládají jen čtyři procenta firem.
