AI může zvýšit HDP o 32 %. Bílým límečkům hrozí propad
Shutterstock.com
AI může do roku 2030 zvednout americké HDP až o třetinu. Bílým límečkům ale hrozí tvrdý náraz
Umělá inteligence může během několika let výrazně zrychlit hospodářský růst, její přínosy ale nemusí skončit u lidí, jejichž práci nejvíc zasáhne. Nový ekonomický model Anthropic Institute pracuje se třemi scénáři: od relativně mírného dopadu až po ekonomiku, která by v roce 2030 rostla tempem kolem 15 procent ročně. V nejextrémnější variantě klesají mzdy znalostních pracovníků, nezaměstnanost prudce roste a stále větší část vytvořeného bohatství připadá kapitálu. Autoři zároveň zdůrazňují, že nejde o předpověď, ale o model různých možných budoucností.
šéfredaktor
Programátor, účetní nebo analytik mohou patřit k profesím, na které dopadne další vlna umělé inteligence mnohem silněji než na elektrikáře, stavebního dělníka nebo řadu profesí ve službách. Alespoň takový svět vykresluje nový ekonomický model Anthropic Institute, který zkoumá možné dopady AI na americkou ekonomiku do roku 2030.
Studie Economic Scenarios for Transformative AI pracuje se třemi scénáři podle toho, jak rychle porostou schopnosti AI a jak rychle ji firmy a zaměstnanci skutečně nasadí. Autoři přitom zdůrazňují, že jde o scénáře, nikoli předpověď budoucnosti.
Rozdíly jsou obrovské. V nejmírnější variantě by bylo americké HDP v roce 2030 díky AI o 1,6 procenta vyšší, ve středním scénáři o 8,3 procenta a v extrémním o 32,4 procenta. Nejde přitom o tvrzení, že americká ekonomika během čtyř let jednoduše vzroste o třetinu. Čísla vyjadřují rozdíl proti modelovanému vývoji stejné ekonomiky bez tohoto dodatečného vlivu AI.
Ekonomika roste. Bílým límečkům ale mzdy nemusí
Ve středním scénáři je umělá inteligence v roce 2030 schopná vykonávat přibližně polovinu znalostní práce, přičemž většinu zvládá autonomně. To ale neznamená, že polovinu všech těchto úkolů skutečně převezme. Model počítá také s tím, jak rychle technologie pronikne do reálného provozu firem.
Právě rozdíl mezi schopnostmi technologie a jejím skutečným použitím je klíčový. I ve středním scénáři proto většinu znalostních úkolů stále vykonávají lidé bez AI. Ekonomika přesto roste zhruba dvojnásobným tempem proti normálnímu vývoji a HDP je v roce 2030 o 8,3 procenta vyšší.
Pro bílé límečky ale výsledek není zdaleka tak působivý. Mzdy znalostních pracovníků v tomto scénáři prakticky stagnují, zatímco pracovníci v profesích mimo přímo zasaženou znalostní práci si polepšují.
Extrémní scénář jde mnohem dál. Umělá inteligence je v něm produktivnější než člověk u naprosté většiny znalostních úkolů, téměř všechny zvládá samostatně a současně nevytváří dostatek nových znalostních činností pro lidi. Podle Anthropic by takový vývoj pravděpodobně vyžadoval také systémy schopné výrazně urychlovat vlastní technologický vývoj.
V takovém světě se roční tempo růstu HDP dostává přibližně k 15 procentům a ekonomika by se při dlouhodobém zachování podobného tempa zdvojnásobovala přibližně každých 4,5 roku.
Pro znalostní pracovníky by však šlo o podstatně horší příběh. V extrémním scénáři jejich mzdy do roku 2030 klesají o více než deset procent a nezaměstnanost mezi nimi prudce roste. Celková nezaměstnanost se podle modelu dostává nad hodnoty běžné během hospodářských recesí.
Elektrikář může vydělat, programátor ztratit
Na opačné straně stojí profese, které současná generace AI přímo nahrazuje výrazně obtížněji.
Anthropic mezi nimi pracuje například se stavebnictvím, instalacemi, opravami nebo částí zdravotnictví. V extrémním scénáři mohou mzdy pracovníků mimo znalostní profese výrazně růst. Důvodem není to, že by se jejich vlastní produktivita díky chatbotům dramaticky zvýšila, ale růst celé ekonomiky.
Mechanismus je poměrně jednoduchý. Levnější a produktivnější znalostní práce může zvýšit množství toho, co ekonomika dokáže vytvořit. Rychlejší projektování a povolování například umožní připravit více staveb. Následně ale vznikne větší poptávka po lidech, kteří tyto stavby skutečně postaví.
A těch nemusí být dost.
Člověk, který přijde o práci programátora nebo analytika, se totiž nestane elektrikářem během víkendu. Přechod mezi profesemi vyžaduje čas, nové schopnosti a často také formální kvalifikaci. Právě obtížný přesun pracovníků mezi obory je jedním z důvodů, proč může AI v modelu zároveň vytvářet obrovský ekonomický růst a vysokou nezaměstnanost.
Největší vítěz může být kapitál
Ještě výraznější změnu ukazuje rozdělení příjmů mezi práci a kapitál.
Anthropic vychází ze současného poměru, kdy zhruba 60 procent vytvořených příjmů připadá práci a 40 procent kapitálu. V mírném scénáři se tento poměr prakticky nezmění. Podíl práce klesne na 59,4 procenta.
Ve středním scénáři už podíl práce klesá na 56,1 procenta. V extrémním scénáři se propadne na 45,2 procenta, zatímco kapitálu připadne 54,8 procenta vytvořeného důchodu.
To je možná nejdůležitější ekonomická zpráva celé studie.
Umělá inteligence může vytvořit výrazně větší ekonomický koláč, aniž by lidé pracující za mzdu získali stejný podíl jako dnes. Společnost jako celek může výrazně zbohatnout a zároveň mohou některé skupiny zaměstnanců reálně ztrácet.
Hlavním problémem extrémního scénáře proto podle autorů není vytvořit ekonomický růst, ale zajistit, aby se jeho přínosy rozdělily dostatečně široce.
Američané sami čekají poměrně silný nástup AI
Anthropic svůj ekonomický model doplnil průzkumem mezi 10 980 dospělými Američany. Respondenti odpovídali na otázky týkající se budoucích schopností AI, rychlosti jejího nasazování, autonomie systémů nebo času potřebného k nalezení nového zaměstnání po změně profese.
Odpovědi typického respondenta se přibližují střednímu scénáři. Po jejich dosazení do modelu vychází americké HDP v roce 2030 přibližně o deset procent vyšší a nezaměstnanost kolem pěti procent ve srovnání s ekonomikou bez daného rozvoje AI. Přibližně desetina respondentů měla očekávání odpovídající radikálnějšímu scénáři.
Ani samotný Anthropic ale netvrdí, že takto bude rok 2030 skutečně vypadat.
Model například nezahrnuje scénář s vysoce schopnými roboty, některé reakce hospodářské politiky, hospodářské cykly nebo možné otřesy finančních trhů. Autoři otevřeně upozorňují, že jde o zjednodušený nástroj pro zkoumání ekonomických důsledků různých variant technologického vývoje.
Česko má opačný problém: lidí mu bude chybět
Pro českou ekonomiku je v tomto příběhu jeden zásadní paradox.
Zatímco radikálnější americký scénář počítá s rychlým vytlačováním části znalostních pracovníků, Česko bude v příštích dvou desetiletích řešit především nedostatek lidí.
Podle zářijového propočtu Moore Czech Republic může do roku 2045 na českém trhu práce chybět téměř půl milionu lidí. Důvodem je rostoucí rozdíl mezi počtem lidí vstupujících na pracovní trh a lidmi odcházejícími do důchodu. Jde o propočet poradenské společnosti, nikoli oficiální prognózu státu.
AI by proto v Česku mohla část demografického problému paradoxně zmírnit. Pokud bude méně pracovníků, vyšší produktivita může umožnit, aby stejný ekonomický výkon zvládl menší počet lidí.
Jenže to vytváří další problém.
Český sociální systém stojí z velké části na zdanění lidské práce. Z mezd se odvádějí daně, sociální a zdravotní pojištění. Pokud část produkce převezme software a větší část vytvořeného výnosu začne připadat kapitálu, nebude pro stát rozhodující pouze to, kolik ekonomika vyprodukuje, ale také z čeho bude vybírat peníze na důchody a zdravotnictví.
Právě pokles podílu práce na vytvořeném důchodu patří mezi nejvýraznější výsledky radikálnějších scénářů Anthropic.
České firmy už AI používají. Zatím ale hlavně opatrně
Technologie se v českých podnicích mezitím rychle šíří.
Podle srpnového průzkumu Ipsos pro Moore Czech Republic používá umělou inteligenci 59 procent českých firem. Průzkum zahrnoval 525 podniků různých velikostí.
Za tímto číslem se ale zatím neskrývá plošná transformace českého byznysu. Z firem, které AI používají, ji 58 procent nasadilo pouze v jedné z pěti sledovaných oblastí. Nejčastěji jde o administrativu a marketing, v obou případech u 43 procent uživatelů AI.
To je zatím daleko od ekonomiky, kterou kreslí nejradikálnější scénář Anthropic. Současně to ale velmi dobře ilustruje jednu z jeho nejdůležitějších myšlenek.
Nerozhoduje pouze to, co AI dokáže.
Rozhoduje také to, kolik firem jí skutečně dovolí pracovat.
