Roste zájem o jadernou energii, která dokáže dodávat stabilní výkon bez ohledu na počasí
Shutterstock.com
Výzva pro EU
AI vysává Evropu: datová centra rostou dvakrát rychleji než zelená energetika, do hry se vrací jádro
Amazon, Google nebo Microsoft plánují v Evropě masivní rozšiřování datových center. Rychlý růst ale naráží na limity obnovitelných zdrojů, zpožděné větrné projekty i problémy s cenami elektřiny. Stále větší pozornost tak získává jádro, bateriová úložiště a kombinace různých zdrojů energie.
editor
Evropa stojí před novou energetickou výzvou. Prudký rozmach umělé inteligence vyvolává obrovskou poptávku po výpočetním výkonu, a tedy i po elektřině.
Datová centra, která tvoří páteř digitální ekonomiky, mají do roku 2030 zvýšit svou kapacitu z dnešních 16 na 36 gigawattů. To znamená více než dvojnásobný růst během šesti let, píše web Oilprice.com.
Paradoxně však ve stejnou dobu klesá počet nových kontraktů na dodávky čisté energie. Podle analýzy společnosti Rystad Energy se objem uzavřených smluv typu PPA, které datovým centrům zajišťují dlouhodobé dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů, propadl z 4,2 gigawattu v roce 2024 na 2,6 gigawattu v roce 2025.
Za poklesem stojí několik faktorů. Výstavba offshore větrných elektráren se zpožďuje, solární projekty čelí zhoršující se ekonomice a stále častěji dochází k situacím, kdy jsou ceny elektřiny na trhu záporné. Výrobci energií a odběratelé se navíc stále hůře shodují na cenách dlouhodobých kontraktů.
Největší tlak vytváří právě rozvoj umělé inteligence. Provoz AI modelů vyžaduje obrovské množství výpočetního výkonu a datová centra musí fungovat nepřetržitě. To vytváří problém pro zdroje, jako jsou vítr a slunce, jejichž výroba kolísá podle počasí.
Technologičtí giganti proto začínají přehodnocovat své energetické strategie. Microsoft podle médií zvažuje úpravu svého cíle využívat nepřetržitě bezemisní energii, zatímco Google připouští, že dosažení stoprocentního sladění spotřeby a výroby čisté elektřiny do roku 2030 bude velmi obtížné.
Největšími hráči na evropském trhu zůstávají Amazon, Google a Microsoft. Samotný Amazon od roku 2024 uzavřel kontrakty na více než tři gigawatty výkonu.
Nadcházející roky ukážou, zda se evropské energetice podaří držet krok s tempem růstu datových center.
Nejaktivnější zemí je Španělsko, následované Nizozemskem. Významnou roli ale stále více získávají také severské státy, které lákají na dostatek vodní energie a nižší náklady na chlazení serverů.
Právě zde se začíná rýsovat nový trend. Vedle klasických obnovitelných zdrojů se do popředí dostávají hybridní energetické projekty kombinující vítr, solární elektrárny a bateriová úložiště. Roste také zájem o jadernou energii, která dokáže dodávat stabilní výkon bez ohledu na počasí.
Příkladem je kontrakt společnosti Equinix v Nizozemsku, která si zajistila dodávky elektřiny z jaderného zdroje. Podobné projekty ještě před několika lety patřily spíše k výjimkám, dnes se však stávají součástí širší strategie technologických firem.
Nadcházející roky ukážou, zda se evropské energetice podaří držet krok s tempem růstu datových center. Pokud se zpožděné větrné projekty rozběhnou a technologické firmy obnoví své ambiciózní klimatické závazky, může trh s čistou energií znovu oživit.
