Jaderná elektrárna Enrico Fermi II se nachází na břehu jezera Erie
Shutterstock.com
AI probudila americké elektrárny. Spotřeba proudu láme rekordy a síť nestíhá
Americká spotřeba elektřiny po letech téměř nulového růstu prudce stoupá. Hlavním motorem jsou datová centra pro umělou inteligenci, jejichž výkonová potřeba se má mezi lety 2025 a 2027 více než zdvojnásobit. Novou poptávku pokrývá především zemní plyn, rekordním tempem ale přibývají také solární elektrárny a baterie.
šéfredaktor
Americká ekonomika se během posledních desetiletí zvětšovala, spotřeba elektřiny však téměř nerostla. Úspornější spotřebiče, efektivnější průmysl a přesun části výroby do zahraničí dokázaly vyrovnávat nové odběry.
Éra stagnace nyní končí. Datová centra budovaná pro umělou inteligenci vytvářejí tak vysokou poptávku, že Spojené státy překonávají jeden rekord za druhým.
Celková spotřeba elektřiny dosáhla v roce 2025 historického maxima 4195 miliard kilowatthodin. Americká vládní agentura EIA očekává, že letos stoupne na 4269 miliard a v roce 2027 až na 4399 miliard kilowatthodin.
Pokud se prognóza naplní, spotřeba vzroste čtvrtým rokem v řadě. Tak dlouhou růstovou sérii Amerika nezažila od roku 2007 a kumulativní přírůstek má být nejsilnější od přelomu tisíciletí.
Z kanceláří se stávají největší odběratelé
Nejnápadnější změna se odehrává v takzvaném komerčním sektoru. Statistika do něj vedle kanceláří, obchodů, nemocnic a hotelů zahrnuje také datová centra.
Jejich spotřeba roste tak rychle, že komerční odběratelé mají letos poprvé v historii nakoupit více elektřiny než americké domácnosti. První místo si podle EIA udrží také v roce 2027.
Neznamená to, že by běžné kancelářské budovy začaly spotřebovávat více než celé americké domácnosti. Výsledek táhne relativně malý počet mimořádně náročných datových center.
Moderní areál pro trénování a provozování modelů umělé inteligence může mít příkon ve stovkách megawattů. Největší plánované komplexy se blíží jednomu gigawattu, tedy odběru srovnatelnému s velkým průmyslovým závodem nebo menším městem.
Elektřinu přitom potřebují nepřetržitě. Vedle samotných čipů ji spotřebovávají chladicí systémy, síťové prvky, záložní zdroje a další infrastruktura.
Za dva roky více než dvojnásobný odběr
Goldman Sachs odhaduje, že výkonová potřeba amerických datových center vzroste z přibližně 31 gigawattů v roce 2025 na 66 gigawattů v roce 2027.
Jejich podíl na maximální letní spotřebě Spojených států by se tím zvýšil ze 4,1 na 8,5 procenta.
Tak prudké rozšíření mění datová centra z okrajové technologické infrastruktury na jednoho z hlavních aktérů energetiky. Elektrárenské společnosti už nemohou nové odběry připojovat stejně jako běžné obchodní centrum nebo továrnu.
Provozovatelé sítí musejí posilovat vedení, stavět rozvodny a zajišťovat zdroje, které budou dostupné i během bezvětří, noci nebo extrémního počasí.
Problémem není jen celkové množství elektřiny. Datová centra vznikají ve velkých clusterech, často v oblastech, kde už síť pracuje blízko svých limitů. Gigawatty nové poptávky se tak nesčítají rovnoměrně po celé zemi, ale koncentrují se například ve Virginii, Texasu, Georgii, Arizoně nebo okolí technologických center.
Plyn zůstává páteří systému
Největší část nové spotřeby bude alespoň v nejbližších letech pokrývat zemní plyn.
Plynové elektrárny mají letos i příští rok vyrábět přibližně 40 procent americké elektřiny. Dokážou dodávat proud nepřetržitě a měnit výkon podle aktuální poptávky, což je při rychlém růstu odběru pro provozovatele sítí zásadní.
Amerika má zároveň rozsáhlou domácí těžbu plynu a relativně vybudovanou infrastrukturu. Výstavbu nových bloků ale mohou zpomalovat nedostatečné plynovody, dlouhé dodací lhůty turbín i místní povolovací řízení.
Boom umělé inteligence proto přináší nový růstový příběh odvětví, které ještě před několika lety počítalo hlavně s postupným přechodem k obnovitelným zdrojům.
Technologické společnosti současně slibují snižování emisí. Pokud však elektřinu pro nová datová centra zajistí především další plynové elektrárny, splnění jejich klimatických závazků se výrazně zkomplikuje.
Solární energie poprvé porazila uhlí
Vedle plynu roste mimořádným tempem také solární energetika.
V květnu dodaly americké solární elektrárny rekordních 45,5 terawatthodiny a pokryly 12,8 procenta celkové výroby. Poprvé za celý kalendářní měsíc tak předstihly uhlí, jehož podíl činil 12,2 procenta.
Důvod není jen klimatický. Fotovoltaické projekty lze v některých oblastech postavit rychleji než nové plynové, uhelné nebo jaderné bloky. Během horkých slunečných dní navíc vyrábějí právě v době, kdy klimatizace zvyšují spotřebu.
Samotné panely však nedokážou datová centra napájet nepřetržitě. Ta potřebují elektřinu i večer, v noci a během několika zatažených dní. Baterie zatím obvykle přesouvají výrobu pouze o několik hodin.
Technologické společnosti proto uzavírají dlouhodobé smlouvy na kombinaci slunce, větru, baterií a stabilních zdrojů. Stále častěji se zajímají také o geotermální energii, malé modulární reaktory nebo obnovení provozu odstavených jaderných elektráren.
Uhlí ustupuje, ale může dostat odklad
Podíl uhlí na americké výrobě má podle EIA klesnout ze 17 procent v roce 2025 na 15 procent letos i příští rok.
Jeho dlouhodobý ústup způsobují levnější plyn, rychlý růst obnovitelných zdrojů a stáří samotných elektráren. V dubnu 2026 klesla výroba z uhlí na nejnižší měsíční úroveň v historii.
Rostoucí spotřeba však některým blokům může prodloužit život. Provozovatelé sítí se obávají, že pokud se elektrárny odstaví rychleji, než budou připojeny nové zdroje a vedení, nebude během špiček dostatek stabilního výkonu.
AI boom tak vytváří paradox. Přestože technologické firmy patří mezi největší odběratele obnovitelné energie, rychlost jejich expanze může současně udržet déle v provozu fosilní elektrárny.
Rozhodující nebude jen množství objednané zelené elektřiny, ale také to, zda nové bezemisní zdroje vzniknou ve správném místě a ve stejném čase jako datová centra.
Účet mohou dostat domácnosti a průmysl
Pro elektrárenské společnosti představují datová centra mimořádně atraktivní zákazníky. Odebírají obrovské množství elektřiny, pracují nepřetržitě a často uzavírají dlouhodobé smlouvy.
Riziko spočívá v tom, kdo zaplatí výstavbu nové sítě a elektráren.
Pokud provozovatel vybuduje vedení, rozvodny a výrobní kapacitu pro datové centrum, které nakonec nevznikne nebo bude využíváno méně, mohou náklady zůstat ostatním zákazníkům. Stejný problém nastane, pokud pravidla umožní přesunout velkou část investice do běžných regulovaných tarifů.
V některých amerických regionech už datacentrový boom přispívá k růstu cen kapacitních kontraktů, které zajišťují dostatek elektráren pro budoucí špičku. Dopad na konečné účty ale závisí na pravidlech každého státu a konkrétní energetické společnosti.
Na druhé straně může velký stabilní odběratel rozložit fixní náklady sítě mezi větší množství prodané elektřiny. Výsledek tedy nemusí být všude stejný. Záleží na rychlosti výstavby, smlouvách a na tom, zda náklady skutečně ponese provozovatel datového centra.
Největší překážkou AI mohou být dráty
Technologická debata se dosud soustředila především na dostupnost čipů. Stále důležitějším omezením se však stává fyzická energetická infrastruktura.
Novou halu lze postavit rychleji než vysokonapěťové vedení. Plynová turbína může mít víceletou dodací lhůtu a připojení zdroje do sítě se v některých regionech protahuje téměř na desetiletí.
Datacentra proto zvažují vlastní elektrárny nebo přímé připojení ke stávajícím zdrojům. Některé projekty chtějí stavět plyn, solární parky a baterie přímo vedle serverových hal. Jiné uzavírají smlouvy s jadernými elektrárnami.
Vzniká tím nový model technologického průmyslu. Společnosti, které ještě nedávno řešily hlavně software a čipy, se začínají chovat jako energetické firmy: rezervují si výkon, financují elektrárny a jednají o plynovodech, transformátorech či přenosových linkách.
Umělá inteligence může dál zrychlovat pouze tehdy, pokud se stejným tempem poroste i její fyzické zázemí.
Amerika má dostatek dat, kapitálu i čipů. Stále častěji se ale ukazuje, že nejužším místem dalšího AI boomu může být obyčejná elektrická zásuvka.
