Amerika miluje AI, její infrastrukturu ale odmítá. Datacentrum nikdo nechce za domem
Shutterstock.com
Amerika miluje AI, její infrastrukturu ale odmítá. Datacentrum nikdo nechce za domem
Umělou inteligenci používá stále větší část Američanů. Když ale přijde na infrastrukturu, která ChatGPT, Gemini a další systémy drží při životě, nadšení mizí. Sedm z deseti lidí odmítá výstavbu AI datacentra ve svém okolí. Vadí jim spotřeba elektřiny a vody, hluk, zábor půdy i obava, že účet nakonec zaplatí domácnosti. Odpor už není jen sousedským protestem: v prvním čtvrtletí letošního roku pomohl zablokovat či zpozdit projekty za zhruba 130 miliard dolarů a z datacenter se před americkými volbami stává politické téma napříč stranami.
šéfredaktor
Spojené státy zažívají zvláštní paradox AI boomu. Více než polovina Američanů používá chatboty s umělou inteligencí. Současně ale 71 procent lidí odmítá, aby se AI datacentrum stavělo v jejich okolí, a téměř polovina je proti výstavbě rozhodně, ukazuje březnový průzkum Gallupu.
Odpor je dokonce silnější než v případě jaderných elektráren. Proti nové jaderné elektrárně ve svém okolí se ve stejném průzkumu vyslovilo 53 procent Američanů, zatímco proti datacentrům 71 procent.
Není to přitom jen obecný strach z umělé inteligence. Polovina odpůrců v průzkumu Gallupu spontánně zmiňovala nadměrnou spotřebu zdrojů. Konkrétně 18 procent upozorňovalo na spotřebu vody a stejný podíl na elektřinu. Další lidé uváděli hluk, znečištění, dopravu, zábor půdy nebo riziko vyšších účtů za energie.
AI začíná soupeřit s domácnostmi o elektřinu
Největším problémem je energie. Výpočetní centra pro AI potřebují obrovské množství elektřiny nejen pro samotné procesory, ale také pro jejich chlazení a další infrastrukturu.
Aktualizovaná studie americké Lawrence Berkeley National Laboratory odhaduje, že datacentra mohou v roce 2030 spotřebovávat kolem 11,8 procenta veškeré elektřiny vyrobené ve Spojených státech. Podle jednotlivých scénářů se podíl může pohybovat mezi 9,5 a 15,3 procenta. Vyplývá to z americké studie zveřejněné v červnu 2026.
Ještě před několika lety šlo o relativně okrajovou položku elektrické soustavy. Exploze generativní AI ale dramaticky zvýšila množství výpočetního výkonu, který technologické firmy potřebují. A s ním i nároky na nové elektrárny, transformátory, vedení a připojení do distribuční sítě.
Rozměr problému dobře ukazuje Texas. Tamní provozovatel sítě ERCOT aktuálně eviduje přes 474 gigawattů žádostí o připojení nových datacenter, tedy více než pětinásobek historického maxima spotřeby celé texaské sítě. Republikánský guvernér Greg Abbott proto v srpnu nařídil kompletní audit datacentrových projektů před jejich připojením.
Ještě nedávno přitom Texas patřil k největším zastáncům rychlé výstavby. Abbott nyní požaduje, aby provozovatelé datacenter platili vlastní energetickou infrastrukturu, chránili elektrickou síť, šetřili vodou a nepřenášeli své náklady na domácnosti a malé firmy. K podmínkám se už přihlásily společnosti jako OpenAI, Meta, Google, Microsoft, Anthropic nebo Oracle.
Investice za 130 miliard narazily na sousedy
Pro technologické firmy se tak vedle čipů, kapitálu a elektřiny objevuje čtvrté úzké hrdlo: souhlas místních obyvatel.
Podle Data Center Watch bylo jen během prvních tří měsíců letošního roku ve Spojených státech kvůli lokálnímu odporu zablokováno nebo zpožděno nejméně 75 projektů datacenter v odhadované hodnotě 130 miliard dolarů.
To je přibližně stejný rozsah jako za celý rok 2025. Počet organizovaných skupin odporujících datacentrům se podle organizace více než zdvojnásobil a jen během prvních šesti týdnů letošního roku bylo v jednotlivých státech předloženo přes 300 návrhů zákonů souvisejících s datacentry. Návrhy na celostátní moratoria se objevily ve 14 státech.
Jedním z konkrétních případů je texaský Hood County. Plánované datacentrum Fort Spunky mělo zabrat přibližně 862 akrů, požadovalo elektrický příkon kolem 100 megawattů a počítalo se spotřebou až 20 tisíc galonů vody denně. Místní komisaři letos projekt po protestech obyvatel zastavili.
Případ zároveň ukazuje další slabinu argumentu o pracovních místech. Projekt měl během výstavby zaměstnat až 2000 lidí, po dokončení ale pouze asi 200 stálých pracovníků.
Datacentra tak mohou přinést miliardové investice, zakázky stavebním firmám a významné daňové příjmy, ale jejich dlouhodobý přímý přínos pro zaměstnanost bývá vzhledem k velikosti komplexů relativně omezený.
Z technologického boomu se stává volební téma
Odpor už začal měnit i politiku.
Demokratický guvernér Pensylvánie Josh Shapiro ještě dříve podporoval rozsáhlé investice do AI infrastruktury. V srpnu ale podepsal exekutivní příkaz, který zavádí výrazně přísnější podmínky pro výstavbu datacenter.
Nové projekty musí získat souhlas místních samospráv a právně se zavázat k pravidlům týkajícím se cen energie, ochrany životního prostředí, pracovních míst, transparentnosti a komunikace s komunitami. Datacentra byla zároveň vyřazena ze zrychleného povolovacího řízení a stát zakázal používání dohod o mlčenlivosti, které dříve komplikovaly místním obyvatelům zjištění, kdo projekt skutečně staví a odkud bude brát elektřinu.
Podobný obrat udělal republikán Abbott v Texasu. Odpor proti datacentrům tak není klasickým střetem pravice a levice.
Gallup zjistil, že výstavbu odmítá většina demokratů, republikánů i nezávislých voličů. Demokraté jsou sice častěji silně proti, ale celková opozice je většinová napříč politickým spektrem.
To z infrastruktury pro AI dělá neobvyklé téma, na kterém se dokážou sejít environmentalisté, konzervativní majitelé půdy, lidé bojující proti vyšším cenám elektřiny i obyvatelé, kterým jednoduše vadí několikahektarová hala plná ventilátorů vedle domu.
Trump: bez datacenter Amerika prohraje s Čínou
Federální vláda jde zatím opačným směrem.
Donald Trump považuje rychlou výstavbu AI infrastruktury za otázku hospodářské soutěže a národní bezpečnosti. Už v červenci 2025 podepsal exekutivní příkaz, jehož cílem je urychlit federální povolování datacenter a související energetické infrastruktury.
Trump nyní odpor proti datacentrům kritizuje ještě ostřeji. Komunity, které je odmítnou, podle něj riskují, že skončí „backwards and poor“, tedy zaostalé a chudé. Administrativa argumentuje investicemi, stavebními zakázkami, daňovými příjmy a především potřebou udržet americký náskok před Čínou.
Samotná vláda ale už připouští, že datacentra nesmějí přenášet náklady na ostatní odběratele. I Bílý dům podle Business Insideru tvrdí, že provozovatelé mají platit vlastní elektřinu, vodu a související infrastrukturu.
Ekonomika datacenter je obrovská
Důvod, proč je konflikt tak ostrý, lze najít v množství peněz, které do infrastruktury proudí.
Výdaje na samotnou výstavbu amerických datacenter v červenci dosáhly anualizovaného tempa přes 75 miliard dolarů, meziročně téměř o 60 procent více. A to číslo nezahrnuje většinu nejdražšího vybavení uvnitř center – především čipy, servery a paměti.
Datacentra se proto stávají jedním z motorů amerických investic do stavebnictví, energetiky a výroby elektrických zařízení. Jejich boom vytváří poptávku po elektrikářích, technicích HVAC, transformátorech, turbínách, generátorech či vysokonapěťových vedeních.
Jenže právě velikost boomu zároveň vytváří problém. Čím rychleji technologické firmy stavějí, tím častěji narážejí na otázku, kdo zaplatí novou elektrickou síť, kdo získá vodu a kdo ponese negativní dopady výstavby.
