Datacentra za stovky miliard. Technologičtí giganti mění rovnováhu na dluhopisových trzích
Shutterstock.com
AI boom a nový efekt vytěsnění: Big Tech soupeří se státem o kapitál
Největším tahounem světové ekonomiky zůstává technologický sektor, a přece jen velké firmy z tohoto odvětví, jako jsou Meta, Alphabet či Microsoft, stimulují poptávku napříč světovým dodavatelským řetězcem s vyšší přidanou hodnotou svými mohutnými investicemi do výzkumu, vývoje a datacenter. Vedlejším důsledkem této urputné snahy získat konkurenční výhodu jsou i obrovské emise korporátních dluhopisů. Ty by dle OECD měly dosáhnout až 4 bilionů USD v letech 2026–2030. Nabízí se otázka, zda nejsme svědky unikátní varianty efektu vytěsnění, ale opačným způsobem, než počítala tradiční ekonomická nauka.
Kryštof Míšek
Nejdříve si pojďme krátce přiblížit, co vlastně efekt vytěsnění znamená a jak jsme ho doteď chápali v praxi. V klasické ekonomii znamená vytěsnění situaci, kdy stát masivně vydává dluhopisy, aby financoval rozpočtové deficity. Tím na finančním trhu „odsaje“ část dostupného kapitálu, investoři nakoupí státní dluhopisy a na firmy zbývá méně peněz. Výsledkem bývají vyšší úrokové sazby a dražší financování pro soukromý sektor. V případě AI investic a následných emisií dluhopisů se pak tento efekt projevuje naopak, kdy nejde o vytěsnění firem státem, ale o situaci, kdy obří technologické firmy (Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta apod.) kvůli investicím do AI a datových center emitují tak velké objemy dluhopisů, že začínají soupeřit se státními dluhopisy o stejný kapitál investorů. Pokud těch korporátních emisí prudce přibývá, musí trh absorbovat větší objem dlouhé durace, což může vést k růstu výnosů napříč trhem. První náznaky tohoto jevu již na trhu pozorujeme.
Mechanismus tlaku na výnosy amerických státních dluhopisů spočívá hlavně v konkurenci o duraci (citlivost ceny dluhopisu na změnu úrokových sazeb) a kapitál. Když tzv. hyperscaler společnosti najednou vydávají desítky až stovky miliard dolarů dlouhodobého dluhu, investoři musí absorbovat větší objem kvalitních dlouhých bondů. Tyto dluhopisy nesou velmi vysoké investiční ratingy, od AA- až po AAA. Jde tedy o jedny z nejkvalitnějších emisí na trhu, které si v mnoha ohledech nezadají se státními „bezrizikovými“ dluhopisy. Pro konzervativní investory mohou být naprosto reálnou alternativou k americkým Treasuries (vládním americkým dluhopisům). Pokud navíc investor uvidí vyšší výnos, může své prostředky přesouvat právě z vládních dluhopisů směrem k velkým technologickým společnostem. AI-related dluhové emise mají podle Morgan Stanley v roce 2026 přesáhnout 570 mld. USD, což bude pro trh poměrně velkou výzvou. Dokážu si představit, že právě tento faktor spolu se stále vysokými deficitními rozpočty vyspělých států povede k tomu, že tzv. riziková prémie u státních dluhopisů bude muset být nejspíš dlouhodobě vyšší.
Autor je hlavní ekonom Argos Capital
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
