Action dobývá Česko i Evropu. Levný diskont láká i komunitou zákazníků
Shutterstock.com
Kde se vzal řetězec Action? Tichý obr evropského retailu, který roste rychleji než jeho konkurence
Nizozemský diskontní řetězec Action se během tří dekád proměnil z malého obchůdku v jeden z nejvýkonnějších retailových modelů Evropy. Firma dnes provozuje více než tři tisíce prodejen ve čtrnácti zemích a její růst zůstává neobvykle stabilní i v prostředí, které tradiční retail spíše brzdí.
šéfredaktor
Na první pohled přitom stojí na jednoduché kombinaci: extrémně nízké ceny, široký sortiment a rychle se měnící nabídka. V praxi jde o disciplinovaný systém, který spojuje logistiku, nákup a psychologii zákazníka. Action neprodává jen levné zboží – prodává důvod se vracet. Právě tento marketingově-psychologický mechanismus z něj činí fenomén, který konkurence jen obtížně napodobuje.
Od malého obchodu k miliardovému byznysu
Příběh Actionu se začal psát v roce 1993 v nizozemském městečku Enkhuizen s necelými dvaceti tisíci obyvateli, kde Gerard Deen a Rob Wagemaker otevřeli první prodejnu. Později se k nim přidal i Boris Deen. Základní princip byl od počátku jasný: levné zboží, vysoká obrátka a důsledná kontrola nákladů. Model inspirovaný diskontními řetězci typu Aldi se ukázal jako překvapivě škálovatelný.
Zlom přišel v roce 2011, kdy do firmy vstoupila investiční společnost 3i a získala významný podíl. Transakce, při níž 3i koupila zhruba 45 % firmy za přibližně 130 milionů eur, nastartovala fázi agresivní evropské expanze. Podíl 3i postupně narostl na více než 80 % a Action se stal klíčovým aktivem portfolia této britské skupiny.
Zakladatelé přitom zůstali v pozadí. Na rozdíl od technologických podnikatelů nestavěli osobní značku – a ani po miliardovém úspěchu se z nich nestali mediální aktéři.
Finance: růst, který nemá v retailu obdoby
Finanční trajektorie Actionu patří k nejvýraznějším v evropském retailu posledních let. V roce 2023 dosáhly tržby 11,3 miliardy eur, přičemž meziroční růst přesáhl 27 %. O dva roky později už firma generovala 16 miliard eur ročně, tedy zhruba o pět miliard více.
Růst není tažen jen expanzí sítě, ale i výkonem existujících prodejen. Srovnatelné tržby dál rostou a zákaznická základna se rozšiřuje – v roce 2025 navštěvovalo obchody Actionu v průměru 21,6 milionu lidí týdně.
Ziskovost přitom zůstává stabilní. EBITDA se podle dostupných dat pohybuje v řádu miliard eur a rostla i v období zpomalujícího retailu. Klíčem je kombinace centralizovaného nákupu, silné vyjednávací pozice vůči dodavatelům a extrémně efektivní logistiky – tedy model, který umožňuje držet nízké ceny bez eroze marží.
Treasure hunt: proč se zákazníci vracejí
Podstatná část úspěchu se odehrává přímo v prodejnách. Action pracuje s širokým spektrem kategorií – od domácích potřeb přes dekorace až po kosmetiku či drobnou elektroniku – a každý týden přidává stovky nových položek.
Tento model, často popisovaný jako „treasure hunt“, vytváří efekt neustálého objevování. Zákazník nikdy přesně neví, co najde, a právě tato nejistota generuje opakované návštěvy. Omezené série navíc posilují pocit naléhavosti: zboží, které zmizí z regálu, se často nevrací.
Výsledkem je kombinace diskontu a zážitku – něco, co v této cenové kategorii nebývá samozřejmé.
Česká stopa: retail i komunita
Stejný model se osvědčil i v Česku, kam Action přišel v roce 2020 a rychle získal popularitu. Řetězec zde buduje síť, která aktuálně čítá 66 prodejen, a stal se jedním z nejviditelnějších hráčů v segmentu nepotravinového diskontu.
Zajímavé je, že jeho úspěch přesahuje samotné prodejny. Fanouškovská facebooková skupina zaměřená na Action má více než 300 tisíc členů, kteří si sdílejí tipy na produkty a hodnotí jejich kvalitu. Retailový řetězec se tak proměnil i v komunitní platformu, kde zákazníci spoluutvářejí jeho hodnotu.
Nenápadní miliardáři
Tajemní zakladatelé Actionu představují typ podnikatelů, který je v Evropě častější, než by se mohlo zdát – ale zůstává méně viditelný. Nejde o zakladatele, kteří chodí s kůží na trh, ale o tzv. operator founders: podnikatele zaměřené na exekuci, nikoli na osobní brand spojený s firmou, kterou založili.
Na rozdíl od technologických lídrů nevystupují v médiích a jejich další investiční aktivity nejsou veřejně mapované. Tento přístup je typický zejména pro nizozemské a severoevropské prostředí, kde je důraz kladen na dlouhodobou výkonnost, nikoli na publicitu.
V případě Actionu je tato strategie dotažena téměř do extrému – firma patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě, ale její zakladatelé zůstávají prakticky neviditelní i po exitu.
Další krok: Amerika
Po konsolidaci pozice v Evropě se Action připravuje na další krok: na přelomu roku 2027 a 2028 plánuje Action vstup na americký trh. Ten představuje největší retailový ekosystém na světě – a zároveň jeden z nejnáročnějších. Dominují mu hráči jako Walmart, Dollar General, Costco nebo Target.
Pro Action půjde o test přenositelnosti jeho modelu. Pokud se mu podaří zopakovat evropský scénář – kombinaci nízkých cen, rychlé obměny sortimentu a logistické efektivity – může narušit i americký segment levného retailu.
Zda se to podaří, zůstává otevřené. Jisté ale je, že firma, která vyrostla z malého obchodu v Enkhuizenu, už dávno přestala být jen evropským příběhem.
