Podle výsledků průzkumu 72 % respondentů uvedlo, že Zelenskyj nese osobní odpovědnost za korupční jednání svého okolí. 25 % se domnívá, že prezident takovou odpovědnost nenese, a další 3 % se nedokázala rozhodnout. Opět velká většina respondentů – 72 % – se také domnívá, že míra korupce v zemi během ruské invaze vzrostla.

KIIS nabádá k opatrnosti při interpretaci pojmu „osobní odpovědnost“. Podle KIIS se spíše jedná o politickou odpovědnost. „Respondenti byli dotázáni, zda prezident V. Zelenskyj nese osobní odpovědnost za korupční jednání svého okolí. Než přejdeme k výsledkům, měli bychom si všimnout opatrné interpretace pojmu „osobní odpovědnost,“ uvedli sociologové. Širší kontext průzkumů KIIS (a dalších společností) ukazuje, že „odpovědnost“ v myslích občanů není totéž co „osobní zapojení“. V současné době je vnímána spíše jako politická odpovědnost než osobní obvinění z účasti na korupčních akcích, dodává KIIS.

Mezi těmi, kteří Zelenskému plně důvěřují, ho jen 3 % považují za zodpovědného za korupční jednání jeho okolí, 81 % nikoliv a dalších 16 % se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří prezidentovi spíše důvěřují, ho 17 % považuje za odpovědného, ​​60 % ne a dalších 23 % se nedokázalo rozhodnout. Mezi respondenty, kteří Zelenskému nedůvěřují, ho 57 % považuje za zodpovědného za korupční jednání svého okolí, 19 % si to nemyslí a dalších 23 % se nerozhodlo. Mezi těmi, kteří prezidentovi vůbec nedůvěřují, ho 85 % považuje za zodpovědného, ​​5 % ne a dalších 10 % se nedokázalo rozhodnout.

Vlastní průzkum KIIS byl proveden od 12. do 21. září 2026 telefonickými rozhovory ve všech vládou kontrolovaných regionech Ukrajiny. Celkem bylo dotázáno 1002 respondentů. Průzkum byl proveden mezi dospělými občany Ukrajiny ve věku 18 let a staršími, kteří v době průzkumu pobývali na území Ukrajiny kontrolovaném vládou Ukrajiny. Formálně za normálních okolností statistická chyba takového vzorku (s pravděpodobností 0,95 a s přihlédnutím k designovému efektu 1,3) nepřekročila 4,1 % pro ukazatele blízké 50 %, 3,5 % pro ukazatele blízké 25 %, 2,5 % pro ukazatele blízké 10 % a 1,8 % pro ukazatele blízké 5 %. Ve válečném období se kromě výše zmíněné formální chyby přidává i určitá systematická odchylka. Systematické vychýlení za války je něco jiného než statistická chyba. Není to náhoda, ale trvalý posun: část lidí je nedostupná (fronta, okupace, výpadky spojení, emigrace), jiní neodpovídají, někteří se bojí mluvit otevřeně. Výsledek se proto může od reality odchylovat i mimo uvedený interval ±4,1 %. Tuto odchylku nelze z velikosti vzorku spočítat, proto ji autoři jen konstatují.